KEDRIGERN: /Poslední dobou hledám racionální důvod nevolit iracionálně, ale u Pirátů se mi hledá čím dál hůř. Bez ohledu na to, že kampaň pro nerozhodnuté nebo lavírující voliče nemá koule, alespoň skalní jádro by zůstat mohlo. Ale když vidím egomaniaky štěpit stranu uprostřed kampaně a v podstatě sabotovat jakýkoliv "Držím směr" nebo společnou vizi, tak bez ohledu na to, že nepotřebuju volit úplně homogenní hnutí typu ANOfert, je mi na blití, protože představa, že tyhle lidi ve vládnoucích pozicích budou schopní něco společnýma silama prosadit utrpěla vážné šrámy ještě před startovní čárou.
V okamžiku prvních potíží:
1) najdeme obětního beránka, kterého můžeme z neůspěchu obvinit
2) místo toho, abychom začali tvrdě makat, daného beránka položíme na oltář a začněme se hádat, jestli podříznout, nebo nepodříznout.
3) místo problému řešíme člověka
K tomu vám řekne každej aspoň trochu zběhlej ve vedení/managementu, že je to jeden ze zásadních varovných signálů svědčících o tom, že firemní kultura je postavená na kecech a heslech na zdi, ale nikdo jí nevěří, a každej sám za sebe se snaží urvat kus cizího úspěchu a vyhnout se odpovědnosti za neúspěchy.