ALMIRA: přesné názvy to nemá a mít moc nemůže, protože jaksi je to směs různých mikrobů a to dost proměnlivá směs.
Ano, je v tom bordel, ale obecně to máš správně. V odkazech jsou články s podrobnějšími informacemi, zejména třeba co se mikrobiálního složení týče.
Mléčný kefír
Květáčky, aby vytvářeli oligosacharid - ten květák, potřebují laktozu. je to směs bakterií mléčného kvašení a kvasinek. Nejčastěji tam bývají přítomny tyto
kultury.
Pochází z a
Kavkazu. Nejspíše vznikl tím, že pastevci nalili mlíko do špatně vyděaných vaků z žaludků ovcí či koz a zbytky mikrofory se nějak daly dohromady s mikroflorou ze syrového mlíka. Ale zatím se nepodařilo vyrobit nové kefírové houby in vitro. Takže to furt můžou bejt mimozemšťani či šogoti.
Ale
Tibeťani mají něco podobného až stejného, proto se kefíru říkává tibetská houba. Ale kefír co je ve střední Evropě bude mít kořeny na Kavkaze. V USA, díky přistěhovalcům z tibetu a číny můžou být kefíry, co mají původ v Himalájích.
Vodní kefír
Tuhá, průhledná zrna - těm se nejčastěji říká
Tibi/tibiscos - žerou sachcharozu - tedy cukr a aby vytvářely polysacharid potřebují minerály buď z melasy, sladu, kokosu, či sušeného ovoce. Opět směs mléčného kvašení a kvasinek, kvasinek v tom je víc než v mléčném - lépe bublá a tvoří i víc alkoholu. Tím že se v tom tvoří víc alkoholu, tak se můžou případně přidat i acetobaktery, co dělaj ocet.
O původu je dost nejasno. Prej možná nějak vznikly z opunciových kaktusů.
Zázvorový kefír - ginger beer plant
Je něco podobného vodnímu kefíru, s tím že to teoreticky umí vzniknout, když dostatenčně dlouho krmíš zázvorový startér (cukr, nastrouhaný zázvori se šlupkou a vodu). Jinak teda zázvor ti zkvasí samostatně, nepotřebuješ k tomu ty krystaly. Popsané byly už v 19. století. Jsou menší a množí se pomaleji, než krystaly vodního kefíru.
Kombuča (česká transliterace)
je založená především na
octovém kvašení - jsou tam i
bakterie mléčného a alkoholové kvasinky, ale ta blána, ve které mikrobiální společenství bydlí je blána, kterou dělají octové bakterie. A potřebují k tomu alkohol a vzduch - bakterie co dělají kefírová zrna, to dělají ze sacharidů a bez vzduchu. Je možné, že ostatní mikrobi tu kombuší blánu posilují vlastním biofilmem, protože bývají mohutnější, než čistá octová.
Původ je v Číně a do ČSR ji pravděpodobně přivezli legionánři z první světové. Krmí se čajem a cukrem. Pak ještě má příbuzného
jun - který se krmí zeleným čajem a medem. Je dost dobře možné, že na Jun půjde převychovat běžná kombuča.