14. 10. nastupuji zcela dobrovolně na Červený Dvůr. Ale antabus potřebovat nebudu. Je to vnitřní rozhodnutí už do konce života nepít. Akorát musím přežít detox. Na Valašsku jsem se dost rozkořalkoval a začalo mi to nedělat dobře. Hlavně po ránu. Jak jsme pak dělali střechu na Hané, tak bylo celkem normální si dát hned dopoledne pivo, aby se mi netřepaly ruce. A tak nějak jsem to dopracoval na level opilec na planetě, kam přiletí Malý Princ. Mám deprese z toho, že piju. A tak je večer dost přepíjím. Ráno je samozřejmě mám zase. Tuhle spirálu chci definitivně utnout a věnovat se sportu, hudbě a programování a vůbec nějakým lepším koníčkům, než pálit kořalku a půlku ročního výpalu vypít za rok sám. Vyšlo to celkem dobře, na konci září odevzdáváme projekt a hodím se "marod". Docela se na to těším, Danteho Božská Komedie. Peklo, Očistec, Ráj. Jsem tvrdohlavý, takže si věřím, že po skončení léčby prostě chlast budu odmítat za jakýchkoliv okolností a ne spoléhat na blbý antabus. To je pro slabochy. Když už jsem se rozhodl, tak to tak bude a basta.