WASSER: Jinak k recenzi samotné, když o tom přemýšlím, trochu se podobá tomu, co píše Církev Akkütlixova na facebooku. Což mi připomíná, že jsme tam zatím nedali následující text:

Stop Exoxenofobii!
Slovo ‚exoxenofobie‘ vstoupilo do našeho slovníku teprve nedávno, nikoli, jak bychom možná čekali, hned po prvním kontaktu s exoterrestriálními bytostmi. V těch dobách žili pozemšťané již několik staletí v harmonické společnosti, která odsunula slovo ‚xenofobie‘ do naučných slovníků. Pozemšťané si záhy uvědomili, že tehdy běžné slovo ‚mimozemšťan‘ má nepříjemné a nepřijatelné konotace, který by byly pro návštěvníky z vesmíru urážlivé, a vytvořili nové neutrální termíny jako exoterrák nebo jinoplanetník.
Až později, když převaha jak technologická tak intelektuální zejména Össenské civilizace začala být nepřehlédnutelná, pozemský komplex méněcennosti, tak jako již tolikrát v minulosti, vydal svůj hořký plod a bylo nutné vytvořit pojem, který by odlišil starou, lokální xenofobii od předsudků nových a meziplanetárních.
Exoxenofobie, jak jsem už předeslal, má své kořeny, jako všechny teorie skupinové superiority, v komplexu méněcennosti. Tak jako rasismus vůči černochům byl způsoben tím, že muži černé pleti mají zpravidla větší přirození, a předsudky vůči muslimům plynuly z popírání úspěchů islámské vědy, i exoxenofobie je funkcí zaostávání pozemské technologie i sociální koheze ve srovnání s össenskou civilizací.
Příkladem rozmachu exoxenofobie je nedávno vydané Mycélium, román, který se pokouší demaskovat ‚tajemství‘ a ‚spiknutí‘ Össeanů a jejich církve. Román obratně mísí skutečné lidi a události (prof. Hildebrandt, Läthö Ganymed) s fiktivními (údajný syn prof. Hildebrandta, Lucas -- jak známo, prof. Hildebrandt měl jenom dceru), aby si dodal zdání serióznosti, a opakuje dávno vyvrácené spiklenecké teorie jako rádoby senzační odhalení.
Je to typický příklad, jak se autorka (Vilma Kadlečková) snaží lovit v kalných vodách mezi bulvárem a extremismem. Co si ale nechce připustit, je že slova mají důsledky. Lidstvo v minulých staletích muselo vynaložit obrovské úsilí na to, aby spoutalo démony předsudků a nenávisti. Pokoušet se rozlomit pečeti na kobce, kam jsme je uvrhli, znamená plivnout na hrob tisícům statečných mužů a žen, kteří obětovali své životy, aby paní Kadlečková mohla tvořit bez obav z rasového či národnostního pronásledování.
Církev Akkütlixova si váží velké pozemské tradice soužití různých kultur a věří, že Pozemšťané budou s podobnou tolerancí přistupovat i k myšlenkám a tradicím planety Össe.
Tak jako by dnes jistě nikoho nenapadlo vydávat dílo, který by karikovalo a uráželo například Židy nebo homosexuály, ani zesměšňování naší Církve by nemělo jen tak 'projít'. Akkütlixova církev respektuje svobodu slova, ale jako každá svoboda, i tato má svoje hranice tam, kde naráží na svobodu ostatních lidí (nebo Össeanů), konkrétně na svobodu vyznávat svoji náboženskou víru bez urážek a ponižování.
V této souvislosti narážíme na nedávno vydanou knihu 'Mycélium' české autorky Vilmy Kadlečkové. Tento román, který se tváří jako obyčejná beletrie, hrubě pokřivuje základní články naší víry a svědčí o tom, že autorka dává přednost honbě za senzací před důkladným studiem a snahou pochopit svůj subjekt.
Z mnoha polopravd a omylů upozorněme alespoň na ty nejkřiklavější:

• Církev Akkïtlixova neprovozuje lidské oběti ve smyslu, v jakém to dělali např. Aztékové v dávné minulosti Země. Také to není trest za odpadnutí od víry nebo svatokrádež (na rozdíl od upalování heretiků v Evropě nebo poprav tzv. disidentů v komunistických zemích). Podobně, jako to dělají Pozemšťané při euthanasii, i církev Akkütlixova trvá na tom, aby se jednalo o svobodnou vůli larhdökavöara a aby v průběhu úkonu nepociťoval bolest. Vzhledem k tomu, že tento obřad předchází moderní technologický pokrok, prostředkem tlumení bolesti nejsou chemické sloučeniny, ale autosugesce a víra. Tak, jako u euthanasie, i obětování na oltáři Akkütlixe je spíše výjimka než pravidlo, tímto způsobem umírá na Össe méně než 5% všech zemřelých.
  
• Tzv. 'myceliální' technologie nejsou nic tajného ani podezřelého. Jak všichni Pozemšťané vědí, össenské kosmické lodi, které umožňují nerelativistické cestování ve vesmíru, jsou vytvořeny z vláken (hyf) hub, které se nacházejí na naší domovské planetě. Tato technologie je stará tisíce let, naprosto spolehlivá a nepředstavuje žádné nebezpečí ani pro posádku ani pro okolí. Představa, že se spóry těchto hub mohou uchytit v člověku nebo jiném živočišném druhu, je asi tak reálná, jako představa, že se změníte v plesnivý sýr v důsledku požívání Camembertu.
  
• Musíme co nejostřeji protestovat proti insinuacím, že katastrofa na Lathö Ganymed byla jakkoliv zaviněna Össeany nebo naší církví. Tuto smutnou událost zkoumala mj. čistě pozemská Beaufortova komise a stejně jako všechny předchozí konstatovala, že příčinou bylo selhání komponenty dodávané pozemským výrobcem. Konspirační teorie o podílu Össe existují už patnáct let, ale nejsou o nic reálnější, než Protokoly Sionských Mudrců.
  

To jsou jen tři případy, pars pro toto, toho jak autorka deformuje skutečnost, aby se vyhovoval jejím předsudkům a předpojatosti. Z těchto důvodů se Církev Akkütlixova obrátila s podnětem k prošetření na Ministerstvo vnitra ČR s důvodným podezřením, že autorka knihy se přinejmenším dopouští jednak trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 trestního zákoníku, jednak trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 trestního zákoníku. Dokud nebude náš podnět prošetřen a soud nevydá předběžné opatření, vyzýváme alespoň všechny slušné lidi, aby bez ohledu na svoje náboženské přesvědčení a rasovou identitu, aby tuto knihu bojkotovali.

ALDEMIK: Díky za upozornění, přidáme ji na web do sekce 'Ohlasy'. Jinak co říkáš potom (ALDEMIK), má něco do sebe, a ta historka s 9/11, jakkoliv je více-méně pravdivá, vede bohužel k jisté zjednodušující interpretaci (ve skutečnosti je mj. předmětem knihy právě rozpor mezi komfortním ale duševně vyprahlým liberálem a zaslepeným ale smysl života nepostrádajícím fanatikem a rozhodně není úplně jasné, kdo je na tom lépe).

BORGDOG: Já nevím, na mě ten její blogpost takhle jednoduše nepůsobí. Píše, že nemá ráda sci-fi, páč toho moc nečetla a to co četla ji nezaujalo. Může mít pravdu, protože nevíme, co četla. Mohlo se stát, že se prostě potkala s nevhodnými zástupci žánru. A vlastně mi připadá, že tím, že její poměrně obsáhlý a dvoudílný blogpost zredukuješ na "Je to sci-fi. Sci-fi je brak. Je to brak", děláš vlastně to samé, co jí vyčítáš - zjednodušuješ. Ona se o tom snaží přemýšlet, hledá paralely atd. Hledá je nesprávně, ale určitou snahu jí podle mě nejde upřít.

Ad další: Neznalost kontextu bych jí také nevyčítal. Bylo by lepší, kdyby znala, co bylo předtím a nejlíp i co bude (ale lidi, co vědí co v Myceliu bude dál, se odhaduju dají spočítat na prstech maximálně dvou rukou a většina jich je v tomhle topicu :)), ale měla by být schopna tu knihu zvládnout i samostatně. A tady už je to problém, který zde byl zmíněn - řada věcí v knize není dořečena nebo vysvětlena úmyslně, přesto je z kontextu lze chápat (nejen protonace a jiné cizí výrazy, ale plazmové lyžování už snad opravdu takový problém není, i když jsem sám nikdy na plazmě nelyžoval...). Že to bloggerka četla jaksi povrchně a poněkud selektivně, to z toho zřejmé je. To židech atd., s tím už nesouhlasím poměrně zásadně.

Jinak mi ale připadá, že tenhle blogpost je důkazem, že přes veškerou snahu (a jakkoli bych to Vilmě strašně přál), tahle kniha prostě pro mainstreamáka není. Na to je tam moc těch protonací, transmyceliálů, dalekozření, vyskytují se tam nejen mimozemšťané, ale i jeden mimo-D-alfan...Mann to opravdu není, v dobrém i špatném smyslu!:)

ALDEMIK: asi se všichni shodneme, že negativní recenze je pro autora podnětnější než pozitivní (ještě lepší je asi recenze kritická), ale tohle bych snad za recenzi ani neoznačil; autorka svou na odiv vystavovanou nechápavostí jen maskuje, že knihu četla výběrově a všímala si jen elementů, které potvrzovaly názor, který si udělala nejspíš dřív, než knihu otevřela...

Jakmile vidím někoho pronést názor sci-fi je zásadně brak, tak ho naprosto přestávám brát na vědomí.
Ne kvůli tomu, že by mě tolik rozčilovalo, že má odlišný vkus, ale jsem celkem přesvědčená, že to takovému člověku nemůže moc myslet a nedochází mu, co všechno autoři sci-fi ovlivnili a jak by bez nich současnost asi vypadala (no, to já možná taky ne, ale teorie které mám moc veselé nejsou:)

On možná fakt, že se vůbec v souvislosti s knihou 11. září zmiňuje, bude pro nescifisty víc pobuřující než to, že je to sci-fi. To bude ale hodně matoucí a oni - už tak dost mimo - budou muset přijít s nějakým vhodným vysvětlením toho, co vlastně jako sci-fi chápat nechtějí a jako pozadí útoků chápat nikdy nemůžou.

ALDEMIK: A ještě k tomu podobenství s muslimy: to je přece jen inspirační zdroj. Vtip je v tom, že Össeané se od Pozemšťanů liší mnohem víc než muslimové od západních bezvěrců. Jsou cizí, hodně cizí (a mimochodem velmi přesvědčivě podaní). Dejme tomu jako Aztéci - ale s tím, že jejich náboženství skutečně funguje, že to není jen kulturní konstrukce. Což se ostatně vyjeví v dalších dílech.

WITTGENSTEIN: A to je ten problém: Přechytralost a povýšenost. Ona sci-fi nejen nezná, ale není ani ochotna přiznat jí jakoukoliv i jen hypotetickou kvalitu. Je to prostě všechno brak pod úroveň znalce a čtenáře "skutečně hodnotné" literatury. Když k nějaké knize přistoupím takhle, no tak prostě ty argumenty k odstřelu najdu, a co je v té knize opravdu, je nepodstatné. Nesejde na tom, jestli to chápe nebo ne. Je to sci-fi. Sci-fi je brak. Je to brak. Hotovka.

ALDEMIK: To máš těžký: nezná sci-fi, nezná kontext. Nezná Vilmino psaní, takže ani neví, co je to protonace (a co hůř, nedokáže si to odvodit z kontextu). Tvrdí, že Mycelium pojednává o dvou druzích, Pozemšťanech a Össeanech, a vůbec si nevšimne, že jsou tu ještě Fomalhiwané. Pak si zcela absurdně ztotožní Össeany s Židy... je nutné pokračovat?

WITTGENSTEIN: Jako jistě, ale odmávnout to na tomto je to samé jako odmávnout knihu na tom, že je sci-fi. Což ona neudělala; tuhle větu chápu jako přiznání toho, že nutně nejde o recenzi nestrannou, což nevylučuje inteligentní připomínky nebo postřehy.

Já se s tou recenzí jako takovou v podstatě neztotožňuju, ale dost ve mně zarezonoval ten novější článek - dodatek nebo doplnění. Myslím otázku muslimů - když tu knihu někomu doporučuju, pokaždé se přistihnu při tom, jak ji v tomto smyslu obhajuju - že to není nějaké primitivní podobenství, jak by se mohlo podle některých recenzí zdát (aspoň doufám, že to tak není - ale z toho, jak tu Vilma psala, jsem pochopila, že je to PR tah). Každopádně je to věc, která má tendenci tuhle knihu pro typ lidí, mezi kterými se pohybuju, značně morálně degradovat. A to podstatně víc, než jestli to je nebo není sci-fi.

Jinak beru negativní recenze jako podstatně podnětnější pro autora než ty pozitivní - alespoň pokud v nich je dobře vystavěná argumentace.