• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    NEMESIS
    NEMESIS --- ---
    ARGANNAH:
    NATASHA: I vy... Ale máte samozřejmě pravdu.:)
    A opravit se to dá. Stejně si člověk nejvíc odře zuby na "tvý marný" a to to ani není v rýmové pozici. Pryč s tím. A pak tolik nepoleze to "planý"a všem se trochu uleví.

    Pro M.

    je v lese brouček nepočetí
    schovává se tam do řásní
    a žere nepočaté děti
    žere a žere: a po nás nic

    žere v lůnech co jsou planý
    žere tvé marné naděje
    žere i všechny tajné plány
    bere je do úst a maně je
    na půnebí krovek válí

    teplo jím krásně proniká

    jestli chceš hledat
    hledej v lese

    maličkého viníka

    všech těch věčných pozůstalých
    na reprodukčních klinikách
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ARGANNAH: Počkejme, až to někdo zhu-hu-hu-dební, pak to tomu vodpustíme ;)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Krásná, ale hrozně mi v tom vadí ty přechody od spisovných koncovek k nespisovným, které jsou tam zjevně jen kvůli rýmům
    NEMESIS
    NEMESIS --- ---

    Pro M.

    je v lese brouček nepočetí
    schovává se tam do řásní
    a žere nepočaté děti
    žere a žere: a po nás nic

    žere v lůnech co jsou planý
    žere tvý marný naděje
    žere i všechny tajné plány
    bere je do úst a maně je
    na půnebí krovek válí

    teplo jím krásně proniká

    jestli chceš hledat
    hledej v lese

    maličkého viníka

    všech těch věčných pozůstalých
    na reprodukčních klinikách
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SHADOWALKER: Můžu to rozepsat i víc, kdybys chtěla. Zase jsem se ale moc nechtěla vrtat v ráně.
    VYTVARNICE
    VYTVARNICE --- ---
    Nebe dnes…
    Má barvu, jak mramorová deska
    To asi někdo večer tančil po zmáčeném mechu

    Nebe dnes…
    Má barvu, jak rozpitá freska
    Jak zakalené moře a nebo kousek plechu

    Nebe dnes …
    Má barvu jak, šedomodrý samet
    Jak malá šedá myška, co ve špajzu se hostí

    Nebe dnes …
    Má barvu jak, kdyby někdo namet
    Na novinový papír prášek z muších kostí

    Nebe dnes …
    Má barvu jak, kouzelníkův kabát
    Jak velká noční tramvaj, co vozívá Tě domů

    Nebe dnes…
    Má barvu, tak zkus se chvilku nebát
    Té neznámé hmoty, co pavouk večer spřádá
    Té neznámé hmoty, co na hlavu Ti padá …

    Co na hlavu Ti padá….
    SHADOWALKER
    SHADOWALKER --- ---
    NATASHA: Díky. Potřebovala jsem pohled zvenku.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SHADOWALKER: Listovala jsem zpátky, abych přečetla čtyři poslední za sebou. Je to všechno zřejmě psané ze zjitřených emocí, které jinudy ven nemohou. Proti tomu nic, myslím tím, že vypsat to je dobře.
    Jako báseň to je ale ve výsledku sentimentální: čtenář, který nutně nestojí ve Tvé perspektivě, spíš pokrčí rameny, bohužel.
    SHADOWALKER
    SHADOWALKER --- ---
    Zapadá
    V nehorázný světelný show
    Kdy od obzoru k obzoru
    Planou světlem psaný runový vzkazy
    Ach Bože
    Jako bys nad obzor
    Pleskl hořící andělské křídlo
    Jen proto
    Abych ho mohla vidět
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MOLESTER: Problémem textů, které jsou přetížené patosem, je jejich překvapující slabost: autor si přeje lámat zemské desky, ale povede se mu jen plácnout do vody.
    Zkusila bych ke stejné myšlence jít jinudy, s použitím méně velkých slov. Může to mít překvapivě mnohem větší účinek.
    MOLESTER
    MOLESTER --- ---
    Synovia a dcéry,
    produkty viery v lásku.
    Či v sebaklam?
    Nositelia mnohých rán.
    Tyrani a trpitelia,
    pomýlení stvoritelia pokrivených svetov.
    Dcéry a synovia,
    kedy to pochopia?
    V zrkadlách minulosti,
    hrajú hru o ľudskosti, ktorá je im cudzia.
    Deti detí, otrokov,
    uväznené do okov zdedenej bolesti.
    Mesačný svit dušu lieči
    a slnko zhojí rany na tele.
    Tomu kto vidí putá snové,
    nie putá z ocele.
    MOLESTER
    MOLESTER --- ---
    Kráčal som púšťou.
    Svet bol fatamorgánou na horizonte.
    Slová šumom sypajúceho sa piesku.
    Láska hrou vetra s trsom trávy.
    Telá jedovatými hadmi.
    Túžba spaľujúcim slnkom.
    V jeho žiari sa hriali, aby prežili mrazivú noc.
    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    NATASHA: Úpně zvukomalebný rým to neni no :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FAERTIS: Já tedy počítám, že rým pohody-koledy je bolestivý záměrně :)
    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    Vánoční Praha
    ...
    Kouluje máma, kouluje táta
    lidé jsou plní vánoční pohody
    házíme koule z břečky a bláta
    sáňkujem v autech
    troubíme koledy.
    VYTVARNICE
    VYTVARNICE --- ---
    Ještě
    ruce
    mám

    Hladit dokážou, když tělo znavený únavou padá

    Ještě
    oči
    mám

    V temnotách zavážou je vlasů prameny

    Vítr je zvedá

    Ještě
    ústa
    mám

    Bezhlasně ukážou mé sny, ztracený

    Nezbývá než hledat...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Dotýká se básníka

    

I.
    
Dotýká se básníkovy větve.
    
Celé to nějak skřípe, hele,

    musí se to opravit.

    

II.
    
Do kůlny táhne cit, je ho fůra,

    v ruce třímá hasák.

    

III.
    
Odkládá prak. Dotýká se básníkovy
    
ploutve nožem z rybí skřele, je to celé
    
jako obraz, mezitím, jak jinak,
    
už jsou oba nazí.

    IV.
    
Dotýká se básníkova pohlaví:
    
ty hebké záhyby, je to jako květina,
    
tak ty jsi žena? Tím se vysvětluje

    celá první sloka —

    

Poprvé se dotkne básníka.
    SHADOWALKER
    SHADOWALKER --- ---
    jak malá
    strkám si do úst
    příliš horká sousta
    na zastávce tančím
    když se nikdo nedívá
    ale dnes si namaluji ústa
    obléknu dlouhou sukni
    a ty si nevšimneš
    že mám odřená kolena
    zase
    jak malá
    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    Jsi
    ...
    Jsi bystrý malý švkrle bol
    jak plošeň bíle pkorá
    a roztodivný kolomol
    ti šulu blezsce mhorá

    však poznáš loušeň pokárce
    až půlkru tence krojí
    a kolo s leskou na bálce
    se nako akry ojí.
    SHADOWALKER
    SHADOWALKER --- ---
    do vlasů si vplétám
    zapomenuté pírko
    kůstky mrtvých
    a měsíční paprsky

    dlouhé noci tkám
    nitky snů
    pavučiny touhy
    a mřížky listoví

    ty císařovy šaty oblékám
    když chodím mezi vámi
    TWORBO
    TWORBO --- ---
    smrděly mu hnáty
    jí zas táhlo z huby
    vztah se řítil do záhuby
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam