PIDALA: ještě mě napadlo, že bych ta dcerčina divokost je téma, který by se dalo vzít na rodinný konstelace
...
s bývalýma je to asi vždycky složitý, když po vztahu zůstanou děti
vůbec nevím, jak to máte vy..
mám spíš potřebu si o tom popovídat, je to pro mě dost nový, mít v životě někoho kdo je 'otec mýho dítěte'
u nás je dynamika teda dost jiná. ale hodně jsem si řešila, jak se vůči bývalému nastavit .. hodně mě štval. pak jsem si uvědomila, že mě štve, když se chová nezodpovědně, nedospěle, není ten otec, co jsem myslela, že bude
.. v úvaze jsem pokračovala, že pokud je chování nedospělý, připadá mi v něčem jako malej kluk, tak že třeba k synovi, až z něj bude ten malej kluk, se nebudu chtít chovat takhle, naštvat se, nebo být povýšená, nebo se ho snažit nutit, aby se choval jak já chci....
a to mi pomohlo se vůči němu nastavit jinak, a zaparkovat ve větším nadhledu a velkorysosti.
sice vůbec nedělá to, co bych si přála, ale mně je v tomhle rozpoložení líp, nemám vůči němu žádný zatěžující emoce, nechci po něm něco, co mi nedá, a dokážu s ním pak vycházet.
ne teda vždycky, když jsem hodně unavená, tak mi to ujede, zklamání nebo výčitka, ale už to je mírnější a vím, do jakýho nastavení se zase vrátit.