Sin and Punishment / Nintendo 64 / 5 hodin (vitezny pruchod cca hodina)
Jedna z tech her, kterou jsem si dvacet let setril. Mohl jsem ji hrat v emulatoru, v rereleasu na Wii/WiiU/Switch, ale ne - ja tuhle hru chtel nejen dohrat na puvodnim hardwaru, ale rovnou i odstreamovat. Poprve jsem ji dohral dneska vecer.
Twitchhttps://www.twitch.tv/davesade/v/1608402833?sr=a&t=5381sBullet hell hry, freneticke strilecky a potazmo vsechny hry od Treasure. To je presne ten zanr, ktery laka vizualem a bohatou fantazii, ale odrazuje (domnelou) obtiznosti, prepalenosti a adrenalinovosti. Treasure ale umi tenhle zanr nejlepe, clovek se toho (nepravem) boji, ale kdyz jsem si dovolil hru uzivat, nez se ji proste jen snazit dohrat, dockal jsem se klenotu.
Za poslednich par let jsem hru prilezitostne ukazoval pratelum na navsteve a vzdy je zaujala, uz prvni levely jsou kulervouci. No a ja sam jsem sam sebe prekvapil, ze jsem se pokazde dostal o kousicek dale, nez minule. O hre jsem si schvalne nic nezjistoval, jak je dlouha, taktiky na bossy, ani pribeh, nic proste. Ten pocit postupne ztraty panictvi byl skvostny, oddaloval jsem to zamerne. Jen to neuspechat.
Ke hre samotne jsem se dostal skrz druhy dil na Wii, ktery je mimochodem taky skvost. To bylo na Wii a v te dobe jsem hral skoro vsechno, co na tu konzoli vyslo. Aniz bych cokoliv o hre tusil, pustil jsem se do Star Successora s vervou a rozum mi zustal stat.
O to hure se mi prvni dil pro Nintendo 64 obnazoval. Grafika, styl, ovladani - to vse pusobilo odpudive. Ale ke hre jsem se v ruznych prilezitostech vracel a dopadlo to, jak to dopadlo.
CRT televize a puvodni hardware tomu davaji ten punc praveho zazitku. Cela hra je naprostou odou ma fantazii, ma atmosferu jako zadna jina a clovek hlta story, jakkoliv je vlastne jednoducha. Ovladani v podstate jedinym tlacitkem FIRE je naprosto genialni - kazdy boss ma vyrazne odlisne patterny, ale furt je kydlime tim jedinym tlacitkem, co mame k dispozici. Skvele napady, ta hra uzasne zestarla!
Zpetne bych navic rekl, ze jde o hru velice snadnou, az lehounkou! Nechapu, jak jsem se ji mohl tak dlouho bat! A proto bych ji zde rad verejne doporucil - ode dneska radim tuto hru mezi klasiky, povinnou parbu, chcete-li. Nemate co zkazit a dostanete poctivou holomajznu, japonskou ujetarnu a futuristickou pohadku v jednom, jejiz kompletni dohrani nezabere vic, nez jedno odpoledne.
Jdu to vstrebat, dobrou noc.