• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CHEWBACCADohrál jsem ...... (PC,XBOX,PS,NS games) HALL of Game na nástěnce!!!
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    Detroit: Become Human (2018) / PS4 Pro / 12 hodin / #dohrano

    David Cage je bestie a já už to mám konečně za sebou. Loni v prosinci jsem se rozhodl, že dohraju všechny hry od Quantic Dream (protože je na to Infinite Backlog challenge) a tak se nakonec i stalo. Pro pořádek: Fahrenheit, Heavy Rain a Beyond (Omikron jsem dohrál už dřív, ale tahle prvotina není součástí challenge - asi proto, že by ji kvůli tomu moc lidí nesplnilo, hraje se totiž fakt špatně). Takže teď ten Detroit... Před pár lety byl v Plusku a já ho od té doby měl nainstalovaný na PS4 Pro. Takže jsem teď bedničku oprášil a zapojil, protože se mi to nechtělo znovu stahovat do PS5 :-)

    Už od začátku mi bylo jasné, že hra bude spíš ve stylu staršího Heavy Rain než předchozího Beyond. Na střídačku ovládáte tři hlavní postavy, kterými postupně procházíte jednotlivými kapitolami. Na každém kroku děláte nějaké rozhodnutí a do toho občas přijde trochu "akčnější" QTE sekvence. Každá z postav může na moha místech příběhu umřít, stejně tak i postavy vedlejší, které mohou doplatit na nějaké vaše rozhodnutí - hned, nebo třeba až v budoucnu. Nic, co bychom z her Quantic Dream a pera Davida Cage neznali. Jenže...

    Příběh téhle hry je tak neuvěřitelně komplexně provázaný, že je to místy skoro až genální! Dějové linie tří hlavních postav nejsou samostatné, ale navzájem se ovlivňují a vy jako hráč to víte. Takže toho můžete zkusit využít a s jednou postavou vytvářet takové situace, které budou jiné pomáhat - a nebo naopak škodit, protože ne všechny postavy jsou vyloženě sympatické. Jenže pokud se budete snažit hrát každou postavu po celou dobu hry nějakým konkrétním stylem... Tak vám kolečka dějového soukolí budou skřípat pořád víc a víc, až se nakonec zadřou.

    Tohle přesně se mi stalo. Každou postavu jsem si už na začátku v hlavě obdařil nějakým konkrétním "charakterem", který mi pro ni přišel nejvhodnější, a pak jsem se vlastně snažil hrát najednou tři různé herce v jednom filmu. Jsem ale starý oportunista, takže jsem rozhodnutí každé jednotlivé postavy neustále směřoval k takovému osudu a konci, který mi pro ni přišel nejlepší. To samozřejmě nemohlo vzájemně fungovat. Narážel jsem na pořád náročnější dilemata k rozhodhutí a bylo mi jasné, že na úplném konci se tímhle stylem úplného happy endu asi nedočkám.

    Nakonec jsem všechny tři hlavní postavy sice ve zdraví dovedl do zásadní kapitoly nazvané "Crossroads", tam ale začalo peklo. Od téhle chvíle až do konce hry totiž v rámci kapitoly ovládáte všechny tři postavy nejen v rychlém sledu střídajících se scén, ale někdy jsou dokonce i v jedné scéně najednou! Hra se snaží vymačkat z hráče maximum emocí a hraničních rozhodnutí, často v časově omezeném úseku několika sekund. Místy jsem měl pocit, že se mi uvaří hlava, ale v takovémhle tempu to pak pokračovalo vlastně až do konce, takže asi tři hodiny. A úplně jsem neuspěl.

    Když jsem se doteď snažil nespoilovat, tak teď to samozřejmě nezkazím. Asi je jasné, že všechno dopadlo úplně jinak, než jsem chtěl. Většina hlavních i vedlejších postav neskončila dobře, a byli to samozřejmě ti, kteří mi přirostli k srdci a nezasloužili si to. Naopak ta největší svině se z toho samozřejmě dostala... Nicméně takhle jsem tu postavu hrál, jen jsem si prostě myslel, že se na konci stane něco... No, nestalo. Na konci byl jen konec a strašně prázdný pocit, že se mi něco totálně nepovedlo. Podobně jsem se cítil u Beyond, ale tohle bylo ještě horší.

    No, Cage prostě tyhle interaktivní příběhy umí, to se musí nechat. Navíc je tu geniální věc: po skončení každé kapitoly se objeví její diagram se všemi odbočkami a možnostmi rozhodnutí (odkryté jsou samozřejmě jen ty, kterými jste prošli) a vy si tak můžete udělat představu o tom, jak jinak by se asi tahle část dala zahrát. Ale nejen to - dokonce se můžete podívat, jaké procento hráčů se rozhodlo jít kterou cestou! A když vidíte, že jste se na jednom místě rozhodli jen jako dalších pět procent lidí, tak začnete být zvědaví, co si to vlastně vybrala ta většina...

    Detroit je prostě technologicky naprosto vymakaný titul (takovou mimiku a celkové pohyby těla jsem zatím nikde neviděl) a zároveň ze všech her Quantic Dream zdaleka nejpřístupnější co se týče ovládání - prostě ideální "hra" pro lidi, co hry nehrají. Mám z něj sice depresivní hořko v puse a trochu zmatek v hlavě, ale proto tahle hra myslím vznikla. Aby vzbuzovala pocity a donutila hráče se trochu zamyslet. Jo a na tu poslední otázku, kterou mi hra položila, jsem odpověděl "ano". Udělal jsem dobře...?





    KAOZZ
    KAOZZ --- ---
    Lure of the Temptress / 4h / GoG/ #dohrano

    Okolo těch dvou květnových státních svátků jsem si nalepil dovolenou a protože bylo celkem hezky, tak jsem si dohnal jen jeden krátký historický restík. Je to taková pěkná jednohubka, prvotina od Revolution software. Určitě budu v budoucnu pokračovat s jejich dalšími peckami jako Beneath a Steel Sky a sérií Broken Sword, ale ty už budou vyžadovat dlouhodobější špatné počasí. Hráno na linuxu přes Lutris. Hra sice má nativní verzi, ale musím teda říct, že při interakcích, při kterých vyskočí intraktivní tabulka s dostupnými příkazy, tak není vidět kurzor. Je tedy nutné poslepu ten kurzor dostat nad tabulku s příkazy a pak už se mezi nimi dá rolovat kolečkem. Vzhledem k tomu, jak je hra krátká se to dalo přetrpět, ale u větší hry by mě to asi odradilo. Krom tohohle malého technického zaškobrtnutí je to fajn záležitost, zejména pokud to celé sledujete skrz růžové brýle nostalgie jako já.

    NARKOTIX
    NARKOTIX --- ---
    Vigil: The Longest Night/19hod/SteamDeck/ #dohrano

    CIVETTA
    CIVETTA --- ---
    DEEFHA: bylo by toho hodně na vykládání 🙂

    Samotný příběh proběhneš mnohem rychleji. Já se zasekla na affinitách bladů a udělat nejlépe všechny side questy (přes 100). Spousta z affinit bladů je otravných na kompletování, tak možná lepší projít příběh a pak si dát New game+ na rychlejší lvl. Plus jsem měla dlc, takže obsah ještě širší než základ hry. Super hudba, moc hezké lokality i na Switchi. Odvedli dobrou práci na to, jak je hra stará. A samozřejmě ideální pro chlapi co jsou horňáci 😁
    Nejhorší je naučit se kombat systém, když není pořádný tutorial a naučit se ho využívat co nejlépe. Je tam hafo schovaných mechanik, které člověk nezjistí - aby padali lepší předměty apod.
    Plus přidali challenge, které mohou přidat desítky hodin hraní navíc, v new game další postavy apod. Neuvěřitelně široká hra.
    Pořád u mě povede X-ko vzhledem ke vtipným vedlejším příběhům, mechům a nejlepšímu soundtracku, a jednička kvůli příběhu, ale i tak je dvojka jeden z top RPG. Ještě mi chybí DLC Torna, abych uzavřela sérii Xeno

    A navíc, kdo by nemiloval Nopony! 💜
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    CIVETTA: 240 hodin? To by si možná zasloužilo nějakou omáčku kolem :-)
    CIVETTA
    CIVETTA --- ---
    Wytchwood/15 hodin/#dohrano

    Hráno na Switchi. Velmi příjemné překvapení, vtipné. Víc takových her 🙂

    CIVETTA
    CIVETTA --- ---
    Wavetale/5 hodin/#dohrano

    Hráno na Switchi. Zajímavá, jednoduchá indie hra. Jen nesmíte mít mořskou nemoc 😁

    CIVETTA
    CIVETTA --- ---
    Xenoblade Chronicles 2/240 hodin/#dohrano

    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    JAMILLOS: gak náhodou zrovna včera
    Grim Fandango / 10h / Gamepass / #dohrano
    Já to teda hrál už kdysi na obstarožním PC, a teď konečně dohrál na Xboxu. Ta hra má výborné nápady (ohniví bobři, hello kitty, sprouting) a asi nejlepší příběh ze všech starých Lucasovek.
    Co ji sráží je ovládání (v remastered se dá změnit, ale člověk se tím ochudí o ajchy, takže je to jen pro Nintendo). Není tam žádné fast travel, a občas trvá minutu přejít přes jednu obrazovku. Jednu z pěti, které je třeba projít když chcete třeba dojít pro tekutý dusík na zmražení démonových zvratků. Že najít místo, ze kterého se dá interagovat s nějakým objektem je někdy taky těžké se rozumí samo.
    Prostě flawed masterpiece.

    NARKOTIX
    NARKOTIX --- ---
    Steelrising/26hod/PS5/ #dohrano

    PSY_CHAOTIC
    PSY_CHAOTIC --- ---
    DEEFHA: Tak hry od LucasArts mě uplně minuly, asi i proto, že v tý době se nedali moc upirátit od někoho známýho na disketách :D Takže to byly spíš český klikačky ala Polda, Agent Mlíčnák nebo třeba Goblini. A v goblinech, myslim, taky moc angličtiny nebylo. Nejvíc anglickýho textu jsem zažil myslim v trilogii Ishar? A tam jsem s tim bojoval nejvíc. Ale dřív jsem moc adventury nehrál, protože ty point & click mě moc nebraly. Proto vítám hlavně ty dnešní oblíbený walking simulatory, kde se sice víc chodí než něco řeší, ale je to takový plynulejší :) anebo adventury typu Sherlock Holmes, když už se tam má víc něco řešit :)
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    JAMILLOS: Jj, v remasteru jsem hrál Full Throttle a jako jo, ale tehdy před lety by to na mě určitě zapůsobilo mnohem víc. To mám za to, že hraju hry s dvacetiletým zpožděním :-)
    JAMILLOS
    JAMILLOS --- ---
    DEEFHA: Grim F. vyšlo v remasteru. Mám to stažený z gog, ale ještě jsem to nehrál.
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    TOOMIX: Super, tak to si Horké léto asi pamatuju dobře :⁠-⁠) Teda jedničku, zbytek jsem nehrál.
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    DEEFHA: Horké Léto je super i po těch mnoha letech. Mrazík je taky fajn, ale je to trochu "natahovaný", protože kdyby to kopírovalo jen film, tak by to bylo velmi krátké. Ale i tak to pár hodin zabere. A má to hezký dabing :)
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    PSY_CHAOTIC: Já tenhle typ adventur miluju, hlavně teda ty od LucasArts. Ostatně Loom byla první hra na PC, kterou jsem dohrál, a obecně jedna z prvních "pořádných" her jako takových (z osmibitů si toho moc nepamatuju a Amigu jsem nikdy neměl, tam by ale byl aspoň ze začátku s PC překryv). Doteď nechápu, jak jsem to tehdy vlastně mohl vůbec hrát, když jsem anglicky neuměl ani slovo... Ale třeba ten Loom, jak se ovládal hraním na tu flétnu, tam slova vlastně ani nebyly moc potřeba, tak pěkně to bylo udělaný.

    Prostě jsou to vzpomínky a je zajímavý, jak některý hry zestárly úplně v pohodě (Indiana Jones! Monkey Island! Grim Fandango!) a některý teda moc ne (Full Throttle, kupříkladu). No a ty tuzemský adventury, to je teda kapitola sama o sobě. Ale každopádně docela zajímavá kapitola :-)
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    TOOMIX: Tu Pohádku ani neznám, ale jinak pod Linuxem mě zlobí asi víc věcí, než pod desítkama :-) Prozkoumám to. Nicméně na Horké léto mám dobrý vzpomínky, tak snad jsem si to moc nezidealizoval... Uvidíme.
    PSY_CHAOTIC
    PSY_CHAOTIC --- ---
    DEEFHA: Tak to seš dobrej :) Jestli mi nějakej herní žánr z dob minulejch nechybí, tak to jsou právě point & click adventury. A to právě z těch důvodů, co zmiňuješ. Nedávno jsem zahlídnul, že je snad už pátej díl goblinů. Chvíli jsem nad tím uvažoval. Hrál jsem 1-3 a jako na jednu stranu dobrý, docela vtipný, ale ty nesmyslný záseky, kdy fakt netušíš, na jakym pixelu jaký obrazovky musíš s kterym goblinem v jakou dobu kliknout. A samozřejmě v tu samou chvíli dalšim goblinem to samý někde uplně jinde...aaaa. Před nějakym rokem jsem rozehrál Syberii, ale to asi jedině dohraju jednou s návodem. No dřív asi zkusim naskočit do souls-like her a dohrát kompletně Dark Souls 1-3 než podstupovat torturu v point & click adventurách :)
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    DEEFHA: příště Horké léto a pak Pohádka o Ivanovi, Mrazíkovi a Nastěnce, ikdyž na desítkách trochu zlobí.
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    Ve stínu havrana (1999) / Steam Deck / 3 hodiny / #dohrano

    Po o rok starším prvním Poldovi můj letošní druhý zářez do backlogu devadesátkových tuzemských adventur. Ovšem oproti dřevnímu Pankrácovi tohle hrát bolelo mnohem víc :-)

    Na rovinu říkám, že před čtvrt stoletím mě Ve stínu havrana naprosto minulo. Na pochvalné recenze v tehdejších časopisech a na herních webech jsem nikdy moc nedal, propagační věta "Všechny postavy namluvil Jiří Lábus" mě spíš odrazovala - a hlavně tehdy u nás v městečku zrovna otevřeli nový rockový klub, takže jsem měl pár měsíců úplně jiné starosti... A pak už jsem si na tenhle typ her dlouhá léta ani nevzpomněl.

    V tomhle případě není čeho litovat, řekl bych. Zase jde o typickou point & click adventuru se všemi neduhy žánru: pixel hunting, předměty a osoby objevující se až při opakované návštěvě lokace, naprostá většina věcí v inventáři nic nedělá a něco ani nejde sebrat, nelogičnosti, podrazy a mizerné ovládání. Nic z toho by mi asi úplně nevadilo (resp. jsem na to zvyklý a počítal jsem s tím), kdyby to pohromadě držel nějaký rozumný příběh, postavy a dialogy. Přesně tohle ale tahle hra nemá.

    Už úvodní scéna mi přišla hrozně dada, ale takovým tím neatraktivním způsobem. Tenhle pocit pak během hraní jen gradoval a pokud jsem se vůbec někdy zasmál, tak to bylo spíš takové hořké zašklebení. Lábus není Izer, takže všechny hlasy včetně ženských zní prakticky stejně, navíc z mého pohledu dost nepříjemně (asi v tom bude něco osobního, možná zasuté dětské trauma z Rumburaka?). Samotný obsah dialogů je pak místy natolik psychedelický, až jsem začal mít dojem, že přehlížím nějaká podprahová sdělení a nebo že mi prostě něco hodně uniká.

    Co bych komu namlouval - nehrál jsem to celé podle návodu, ale na dvou nebo třech místech jsem se do něj prostě podíval. Hraju tak většinu her, vždycky jsem to dělal a děláme to ostatně všichni :-) Navíc zrovna tahle hra nestojí za týdenní zákys na fuckupu typu "když se chceš dalekohledem rozhlédnout po okolí, tak se to nedělá tak, že ho vezmeš z inventáře a použiješ na sebe (protože to vůbec nejde), ale místo toho na správném místě vlezeš do inventáře a dáš prozkoumat dalekohled". Na tohle už fakt nemám čas, je potřeba dohrát ještě tolik dalších her!

    Na podobné situace jsem přitom narazil několikrát. Nešlo vůbec o to, že bych nevěděl, co mám udělat. Vědel jsem to, ale nevěděl jsem jak. Potřebuju ohřát horkovzdušný balón, tak pod ním holt asi zapálím seno, které je v kupce na louce, ne? Ne, musím seno sebrat, odnést někam jinam a zapálit ho až tam. To jsou právě ty zmiňované podrazy na hráče, které jen zbytečně kazí pocit ze hry. Totiž nebýt toho všeho ^^, tak by to mohla být celkem slušná hra. Ale asi by z ní moc původního nezbylo :-) Ta dobová hodnocení prostě nechápu.

    Btw. jedna drobnost ke Steam verzi - má jen jeden achievement, který získáte v podstatě automaticky hned po prvním spuštěním a ukončení hry. Těžko říct, jestli je to chyba a nebo záměr... Každopádně to naprosto odpovídá duchu celé hry.

    Tak a příště Horké léto, ne? :-)





    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam