CERNYRYBIZ: Pár poznámek:
Rusové samozřejmě přišli na to, že se březová míza dá taky zkvasit :D
Dá se to sbírat i z nalomený březový větve.
U nás se tomu říká svatojánské ořechy :)
Nezralý ořechy se zpracovávaj i v britský kuchyni, ale nenakládaj se do cukru nebo medu, ale na kyselo.
Zkoušeli jsme je loni a teda jako nevim... buď sme udělali něco špatně, nebo je to prostě acquired taste a musíš to chvíli jíst, aby ti to začalo chutnat. Na to, jak mám rád výrazný chutě, bylo tohle na můj vkus až moc výrazný. Bohužel nevim, podle jakýho receptu sme to dělali, ale našel sem třeba tenhle.
A před časem sem postoval do Zjištění, že ty ořechy jsou součástí omáčky Ohó-Ohó (Wow-Wow), o který píše Pratchett ve spoustě knížek a o který sem myslel, že si ji vymyslel. I když ta skutečná omáčka a knižní vlastně jsou dost jiný věci.

CERNYRYBIZ: a když si to teď ověřuju, internety tvrdí, že ty ořechy není nutné spařovat, stačí je pár dnů louhovat ve studené vodě - a ještě jiná stránka je po louhování ve studené vodě s tím sirupem svařuje. Principy jsou ty samé (zbavit části hořčin, nechat zoxidovat, nechat prostoupit cukrem), ale podle konkrétního postupu se bude lišit rychlost jednotlivých procesů a v důsledku nejspíš i chuť výsledku.

SALVATOR: já mám rád tak nějak obecně britskou a skotskou kuchyni... a všichni se mi za to smějou. Ovšem včetně té koloniální, takže vindaloo ocením taky, a zároveň nic nenamítám proti lívancům s javorovým sirupem...

A ať nejsem úplně off topic, zajímavé (aspoň pro mě) bylo před pár lety zjištění, že stejně jako se vyrábí javorový sirup navrtáním javorů (je to vlastně míza), vyrábí se březová voda navrtáním bříz...

...a že oblíbená ukrajinská (resp. obecně východní) pochoutka, "černé ořechy", vzniká řízenou oxidací ořechů zelených. Je potřeba je otrhat těsně předtím, než se jim začne tvořit skořápka, na několika místech je napíchnout, spařit (resp. velmi krátce povařit) aby se vylouhovala část hořčin, nechat na vzduchu oschnout (už v tomto bodě zhnědnou) a následně zalít cukrovým sirupem (tradicionalisti dají ředěný med)... a tadá, na podzim můžeme servírovat. Ale pozor - ať vás ani nenapadne přidávat do toho jakékoliv antioxidanty! Pak oxidace neproběhne a výsledek můžete leda vyhodit.

PALEONTOLOG: k těm asi boloňskou omáčku?

PALEONTOLOG: Přesně. Pro mě je tohle chipotle. Dej mi k tomu chipotle a sežeru nejen tkaničky, ale i ty boty.

SALVATOR: tak to pretluces thajskou sukiyaki omackou a trada. s urcitym korenim bych mohl snist itkanicky od bot

CERNYRYBIZ: Tak sem to nemyslel, takovejma předsudkama naštěstí netrpím a na pár výjimek, jako je krev nebo plody moře i rád zkouším nový jídla :-). Jde o to, že já rád výrazný chutě. Mexickou, indickou , sečuánskou kuchyni, nedávno sem objevil sečuánskej chili olej, skvělá věc. Miluju kimčchi. No a tuřín mi do toho moc nezapadá. Určitě bych to sněd, bez mrknutí oka. Ale zároveň bez radosti v srdci, kterou mi v něm umí vzbudit Sriracha nebo jehněčí vindaloo.

SALVATOR: nevíš, o co přicházíš :) pro mě jedna z nejlepších zelenin, chuťově lepší než brambory. Jen se zbavit předsudku, že "je to krmivo".

CERNYRYBIZ: Dušenej tuřín teda ale taky nezní úplně lákavě...

SALVATOR: haggis je skvělej za dvou podmínek: je k dispozici pivo na zapíjení (a buď stout nebo klasický ale, žádná ipa, zádnej ležák...) a jako příloha je k němu dušený tuřín na másle. A jo, jsem ochotnej to sníst i s tím žaludkem :)

SALVATOR: Různé babské rady zmiňují ocet jako vhodný pro čištění skvrn od krve...

JONY: Zároveň ale prej zabraňuje sražení krve, což pro mě dělá tu věc poživatelnější, minimálně z hlediska konzistence.
To mi ale mimochodem přijde zvláštní, neměl by ocet mít právě opačnej účinek? Na mléčnou bílkovinu má, vždyť se dá ocet nebo citrónová šťáva použít jako syřidlo k vysrážení mléčný bílkoviny při dělání sýra. Sám sem si takhle dělal doma paneer.

RIMSAK: Jak už psali přede mnou, stará se o to přímo kombajn. Trdy sklízecí mlátička :) Lidi ho sice mají zafixovaný jako stroj na sklizeň obilovin, ale jde o neuvěřitelně funkčně variabilní techniku s trochou šikovnosti a cca pětisetstránkovým manuálem přeštelovatelnou na sklizeň celé řady plodin. Dokonce i kmínu, fakt. A nejnovější stroje se dají dokonce přeladit přímo z menu palubního počítače, bez celodenního prolézání rozpálené púlechové krabice s klíči, měrkami a šroubováky. Jo, ještě tedy potřebujete pár speciálních přípravků a některé výměnné části.

SALVATOR: :)
NELLAS: tady je asi největší problém ta kombinace krev + vinegear (údajně v tom dost chuťově dominuje). A podle popisu, čím víc masa a bujonu tam bude, tím to bude poživatelnější :)

NELLAS: Však proti gustu žádnej dišputát. A haggis bez krve se nějak extra neliší od našich jitrnic, který mám fakt rád. Důležitý je vědět, že se ten ovčí žaludek nejí, jen to drží pohromadě při vaření (i když se asi najde někdo, komu i ten chutná...)

SALVATOR: Jelita mám ráda, prdelačku bych někdy taky klidně ochutnala. Stejně jako mi chutnal haggis (bez krve, ale jinak se vším, co najdeš uvnitř průměrné ovce).

NELLAS: Neřikám, že nejí. Ale já tu krev v jídle prostě nedávám a některý formy mi přijdou eště o trochu zajímavější (a zároveň) horší, než jelito, nebo krvavá tlačenka.

SALVATOR: Jako by se u nás nejedla jelita a prdelačka...

Ve starověký Spartě jedli vojáci černou polévku - melas zomos. Skládala se z vody, krve, vepřovýho (často asi prasečích nožiček), octa a soli, možná obsahovala cibuli. Řecký spisovatel Athénaios prohlásil: "Samozřejmě, že jsou sparťané nejhrdinštější z lidí. Protože každý příčetný člověk by raději volil deset tisíc smrtí, než život v takové mizérii." (volně přeloženo mnou)
Člověk si tak řiká, jestli ta hláška ze 300 - "Tonight we dine in hell" neni spíš hrozba, co Sparťany čeká, když ​vyhrajou.



A v Číně se jí "krevní tofu" - sražená prasečí krev v podobě kvádříků a nakrájená na plátky



#fakt #fujka

Btw když už sme u tý etymologie - až nedávno mi došla etymologická souvislost německýho "Lager" s českým "ležení" označujícím tábor.

NELLAS: Ach tak :D