MEJLA77: Trochu jsem to pročetl a vypadá to, že se to kryje se spoustou jiných mýtů o skřítcích :( Nicméně jsou z té oblasti jakési historické nálezy poměrně vyspělé kultury, která uměla zpracovávat různé kovy (železné i neželezné), kosti, používali luky a šípy, dost těch mýtů mluví o odchodu do podzemí a další existenci tohoto národa v podzemí, logiku by to bydlení v podzemí mělo - je tam relativně stálá teplota, často se objevuje, že tito lidé žijící v podzemí při příchodu nepřátel na sebe nechali spadnout hliněné "střechy" tím, že podrazili kůly, které je držely a ty je zavalily a oni umřeli - to mi přijde taky, že mohlo být jen převezení nepřátel a schovali se předtím do nějaké boční štoly (moje spekulace).
Obecně to asi byli lovci/sběrači a po těch toho bohužel moc nezůstává, zvláštnost je tedy IMO to zpracovávání kovů, to bych řekl, že u lovců/sběračů není běžné, ale možná se pletu...
Taky by asi bylo logické, že pokud bydleli v zemi, ať už v zemljamkách nebo zemnicích nebo jeskyních na úpatí sopek/kopců, tak se prostě častěji hrabali v zemi a nějakou rudu mohli občas najít (moje spekulace).
Víceméně legendy o národu malých lidí žijícím na severu, který přišel někde ze zámoří a zmizel (často do podzemí) má spousta národů/etnik ze sibiřské a subsibiřské oblasti - pravděpodobně v nějaké době, kdy to bylo možné díky teplejšímu počasí, sem mohli dorazit nějaké inuitské kmeny (nebo jiný kmen malého vzrůstu) nebo kmen z východní části Sibiře (moje spekulace) - to mě zase napadlo po tom třetím dokumentu/filmu od stejného autora: Pegtymel - je to řeka vtékající do Východosibiřského moře
https://youtu.be/yCKHQRTYCwM - ten dokument tedy dost rozebírá užívání muchomůrek a zmiňuje staré skalní obrazy s postavami lidí s muchomůrkami místo hlavy:
https://www.google.cz/search?q=pegtymel&sxsrf=AOaemvJ0bcFn0OZo3jGpO5EXUxZ6pOqBCA:1632149753702&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwjQjajS543zAhXNGuwKHVOwAFkQ_AUoAXoECAEQAw&biw=1120&bih=548&dpr=1.71#imgrc=IMCfaJLNsVadMMJeště jedna zmínka - narazil jsem na kryptoetnologie:
soubor historických a etnografických výzkumů zaměřených na hledání důkazů o existenci (v minulosti nebo současnosti) některých zaniklých etnických skupin nebo jejich potomků, o nichž se informace zakládají na nespolehlivých pramenech. Objektem kryptoetnologie jsou zpravidla etnické skupiny, které byly svému okolí jazykově nebo kulturně cizí. Objekty kryptoetnologie se od mýtických národů (například Atsanů) liší přítomností více či méně věrohodných informací o jejich existenci v tom či onom historickém období.
Nejoblíbenější objekty kryptoetnologie - což je tedy možná jen ruské specifikum, na jejich wiki zmiňují toto:
Řekové z vojska a flotily Alexandra Velikého, kteří údajně zanechali velké množství potomků ve střední Asii a Indii (vazby na řecko-baktrijské království) a jihovýchodní Asii ("ztracená flotila");
Piktů, jejichž potomci údajně žili po staletí na Skotské vysočině a zachovali si svůj jazyk;
Mýtické národy Irska (Fir Bolg, kmeny bohyně Danu)
Vikingští kolonizátoři Severní Ameriky, kteří tam údajně existovali po staletí jako samostatné etnikum a kteří se podíleli na etnogenezi některých indiánských či eskymáckých kmenů (viz Kensingtonský runový kámen);
kmene Goljadů (Galindů), který žil v raném středověku na horním toku řek Oky a Protvy, údajně baltského původu, a který měl údajně velký vliv na formování místního dialektu ruského jazyka;
Siirtia, legendární národ Jamalu, který zde údajně žil dříve než Něnci a měl vynikající lovecké a řemeslné dovednosti (existují archeologické nálezy potvrzující existenci doněckého obyvatelstva Jamalu);
Krymští Gótové, kteří údajně existovali na Krymu jako samostatné etnikum nebo subetnikum až do 17.-18. století a kteří se později podíleli na etnogenezi krymských Tatarů;
Moldavští Slované, kteří údajně tvořili většinu obyvatelstva mezi Dněstrem a Prutem v VI.-XIV. století, měli velký vliv na etnogenezi Moldavanů a jako samostatné etnikum přežili až do konce 19. století.