Další ze série medailonků ex-kolegy

Před 151 lety se narodil Walter Runciman, britský politik, který u nás příliš pochopení nenalézá. Ústředním motivem jeho politické kariéry bylo setrvání ve vládě, i když jeho spolustraníci z ní odešli.

Syn loďařského magnáta se za svou politickou kariéru proslavil mimo jiné tím, že jeho prvním protivníkem byl jistý mladý důstojník jménem Winston Churchill. V prvních volbách, ve kterých získal mandát ve Sněmovně, porazil právě mladého Winstona, který si tak na vstup do velké politiky musel počkat o něco déle. Opakovaně se podílel na vládách, včetně koaliční (národní) vlády v 30. letech. Když jeho liberálové dospěli k poznání, že ve vládě své názory jako menší partner neprosadí, většina strany prosadila vystoupení z vlády, ale část strany v ní zůstala. Později odešla i ona, nicméně WR v ní zůstal s tvrzením, že má ještě úkoly, které je třeba splnit a založil si vlastní stranu, která ale zkrachovala. Ani tak jeho věrnost nebyla oceněna a byl zbaven svého ministestva, místo toho mu nabídli ministerstvo bez portfeje bez vlivu. To už nevydíchal ani on a z vlády odešel. Ale po roce mu byla nabídnuta mise do ČSR s tím, že pokud ji úspěšně naplní, odměny se mu dostane. A skutečně po podepsání Mnichova dostal za odměnu post šéfa tajné rady.

STENNY: Jeremy Clarkson má dokument o střelných zbraních. O Whitworthovi mluví tady:

Jeremy Clarkson - Inventions That Changed the World Gun (Rus sub)
https://youtu.be/m_uMxwUs308?t=758

SALVATOR: Nedalo mi to a dohledal jsem detaily: Whitworth rifle byla cca 4x dražší než standardní britská pěchotní předovka Enfield 1853.
Hlaveň se nevyráběla stejným způsobem, jako běžné drážkované hlavně, ale kombinací lití a lisování. Whitworthky měly tím pádem v podstatě hlavně z litiny, jako tehdejší průměrné železné dělo... jen materiál byl výrazně kvalitnější.

(A jo, je to ten samý pan Whitworth, podle kterého se jmenuje anglosaský závitový standard).

SALVATOR: Nejen že nebyl rovný, ale měl asi třikrát prudší stoupání, než byl tehdy standard. IIRC měla Whitworthka jednu kompletní rotaci vývrtu na dvaceti palcích délky a standard byl kolem sedmdesáti.
Poměrně běžnou reakcí lidí, kteří přemýšleli o koupi Whitworthky pro armádu, bylo "je úplně super, ale absurdně drahá, takže nemáme zájem," čili tvůj dojem je asi správný :).
Nicméně ten koncept není úplně opuštěný - matně si pamatuju, že Barret před nějakou dobou představil pušku, který vypadala jak moderní inkarnace Whitwortha: vývrt šesti/osmiúhelníkový, střela z tvrdé slitiny (snad mosaz?), ráže kolem deseti milimetrů. Takže asi nadčasový design.

Leckdo si myslí, že všechny palné zbraně před vynálezem jednotného náboje (střela, prach a zápalka v jednom celku) byly přesné způsobem "přibližně tímto směrem k nepříteli." Ne tak docela. Už dlouhé lovecké předovky s drážkovanou hlavní byly mnohdy pověstné tím, na jakou vzdálenost dokáže zkušený střelec trefit... a pak přišel Sir Joseph Whitworth. Ten došel kolem roku 1854 k názoru, že kdyby dokázal nějak omezit tření střely v hlavni a zároveň ji stabilizovat rychlou rotací, výsledná zbraň by měla mnohem větší účinný dostřel, než jiné dobové zbraně. Nakonec se mu to povedlo pomocí atypické dlouhé střely šestiúhelníkového průřezu a pušky s odpovídajícím "hranatým" vývrtem.
Whitworth rifle při testech dosahovala rozptylu 12 palců na 800 yardů (dost přesné na zasažení člověka) a 140 palců na 1800 yardů (pořád dost na to, aby bylo možné střelit po skupině důležitých lidí a nezřídka někoho trefit). Její střely navíc v letu vydávaly velmi dobře rozpoznatelný zvuk, který měl (jak se ukázalo během americké občanské války) nepříjemný vliv na morálku, přesně podle vzoru "Ježíš tě vidí... Ježíš je pitbull..."
Whitworthka se totiž stala zbraní konfederačních ostrostřelců, kteří doprovázeli pěchotní jednotky a snažili se likvidovat zejména obsluhu nepřátelských děl. Důstojníkem ovšem také nepohrdli. Asi nejznámějším případem je, když yankeeský generál Sedgwick dohlížel na rozmisťování artilerie před bitvou a jeho muži se začali krýt kvůli projektilům z withworthky, které hvízdaly kolem. Sedgwick dvakrát prohlásil, že se za ně stydí, protože "na tuhle vzdálenost by netrefili ani slona." Pak padl s prostřelenou hlavou.

XCHAOS: Já se přiznám, že mě nejvíc baví ty její písničky. :D

Při cestě z Prahy do Olomouce po D1 překročíte evropské kontinentální rozvodí celkem pětkrát; při využítí I/35 celkem třikrát; na většině ostatních cest jen jednou.

Zajímavý kanál: https://www.youtube.com/c/SabineHossenfelder/featured
Fyzika, jednoduché vysvětlení vědeckých principů a vtipné písničky. :)

AMANT: Nebudou spíš jednoděrní (odkaz na to, že mají kloaku)? Pokud mne mé skromné zbytky latiny nešálí, trema označuje otvor, mezeru, přerušení spojitosti či nezaplněné místo, přeneseně vnitřek. Odtud pak extrema - vnějšek.

Řeka Mandava pramení ve Šluknovském výběžku a protéká postupně ČR - SRN - ČR - SRN, aby se na hranicích s PL vlila do Nisy.
Dvounásobně hraniční řekou Šluknovského výběžku je i Spréva, která teče až do Berlína, aby se tam vlila do Havoly, která se pak vlévá do Labe.

nevim kam s tim jinam, ale zde se schazeji sami moudri lide, tak vam to snad prijde aspon mirne zajimave:
nejak me napadlo, ze by pro ucely umeni aristokraticke impertinence bylo dobry znat v latine singular od "ptakořitní"

tak jsem sel na to, v latine je to Monotremata, tak si rikam hm, singular bude trema, hodim do guglu trema a trema je latinsky mezera mezi zuby?!
takze jsou to vlastne jednomezizubomezerní.
no a ja mam dalsi tema na vyzkum, kdo a proc prosadil zrovna takovej ceskej nazev pro tenhle zivocisny rad....:)

As you walk among the giant pillars of this green cathedral, you might think you’re among the redwood trees of California. But those are 1,500 miles (2,500 km) away. No, these are the red and white pines of the “Lost Forty” in Minnesota. This is the largest single surviving patch of old-growth forest in the state and a fair stretch beyond. And it’s all thanks to a surveying error.

The ‘Lost Forty’: how a mapping error preserved an old-growth forest - Big Think
https://bigthink.com/strange-maps/lost-forty/

ASNEK:

1959 – The Vostok Station (станция Восток), then a Soviet research station in Princess Elizabeth Land, was the scene of a fight between two scientists over a game of chess.[9][2][10] When one of them lost the game, he became so enraged that he attacked the other with an ice axe.[10][9][2] According to some sources, it was a murder,[10][9][2] though other sources say that the attack was not fatal.[11] After a KGB investigation, chess games were banned at Soviet/Russian Antarctic stations by the Antarctic Soviet.