SITH: Že to 5G opravdu není ten zajímavý faktor - technologickou latenci lze snížit (přímější spoje, méně aktivních prvků cestou), ale na tuhle vzdálenost už je limitující faktor rychlost světla (v médiu), čili druhá z Dvanácti síťových pravd [RFC1925]. Teoreticky by se to dalo asi tak o třetinu zrychlit ve vakuu, jenže tahat to nahoru a dolů mimo atmosféru zlikviduje veškerý úspory tím získaný, o útlumu nemluvě - takže reálně jde o to, kdo dotáhne nejrovnější vlákno do Porthcurna.

SITH: get well soon, banana

Chirurg v Londýně pomocí rychlého přenosu signálu 5G provedl na dálku operaci v Kalifornii. Jako testovací subjekt posloužil banán.

https://twitter.com/BholanathDutta/status/1466306156419186690?t=JmM2cjHKIP8MvY8SuPeyXw&s=19

R_U_SIRIOUS: je dobré vědět, že se tím dá předávkovat, obzvláště když člověk užívá extrakt a nečte návody s doporučeným dávkováním :o), protože to zvyšuje tlak. Píšu z vlastní zkušenosti, byl to jeden ze dvou případů, kdy jsem to v životě s něčím prepiskl a život si zachránil asi jen včasným strčením prstů do krku a vyblitim zbytku obsahu žaludku. To co mi ale zbytek noci dělalo srdce, to už nechci nikdy zazit..

SALVATOR: si mi přivedl na myšlenku to pogooglit a skutečně je to zajímavý jev:
The Tiffany Problem — When History Makes No Sense | by Jennifer R. Povey | The Startup | Medium
https://medium.com/swlh/the-tiffany-problem-when-history-makes-no-sense-703b86522627
https://justhistoryposts.com/2019/03/28/historical-accuracy-in-films-and-the-tiffany-problem/

SALVATOR: Aha, tak proto to tento clovek tak zkoumal:
💖 The Tale of Tiffany 💖
https://www.youtube.com/watch?v=9LMr5XTgeyI

a tohle si pri tom prozil:
Someone Dead Ruined My Life… Again.
https://www.youtube.com/watch?v=qEV9qoup2mQ

AMANT: jako to jsou nase konzervy jo ,)

AMANT: tesak nebo bajonet, dlatem a kladivem, jen ta kce byla asi trocju masivnejsi a konzervy asi vetsi

MOIRAIN: peoble before can opener be like:

ASNEK: smím-li drobný přípodotek, otvírák na konzervy byl vynalezen cca 50 let po vynálezu konzervy https://www.todayifoundout.com/index.php/2012/06/the-can-opener-wasnt-invented-until-48-years-after-the-invention-of-the-can/

AMANT: Ježiš, bacha na to. Čistá duše. Znáš to, ne? ;)

SALVATOR: to neni divergentni, ja sem schopnej tu ideu celou udrzet konzistentni a po stopach asociaci se vratit k puvodni myslence, tedy peru...:))))

AMANT: Míval sem kolegu s podobně divergentním myšlením. Vobčas sem měl co dělat, abych ho něčím nefláknul.

SALVATOR: vsecko souvisi se vsim prece!:)) a me vzdycky bavilo vnimat veci v souvislostech;)))

tetovani imho taky

AMANT: Shledávám tvou schopnost dostat se na prostoru dvou vět od vnímané anachroničnosti piercingu u viktoriánské populace k modistkám naprosto fascinující :-D
Ale jasně, princ Albert je dobrej point, ale i když je známek, přesto není piercing u lidí ty doby bráno jako něco relativně obvyklýho.

AMANT: Tak on dočasně prodal i Thomase, a pak ho koupil zpět. Holt neměl peníze (zchudnul během Britské blokády za sedmileté války, kdy se z kolonií nedalo exportovat). A pokud jsem to pochopil správně, tak je potřeboval na cestu do Francie. A do Francie se vracel, aby dědil :)
Jinak dle tehdejších francouzských zákonů vždy dělil jen nejstarší mužský potomek, takže ten měl vždy pro otce speciální postavení (zákon změněn právě za Napoleona).

Jinak Alexander Dumas sám tolik románů nenapsal. Náměty mu dodával Auguste Maquet. Dumas sám zaměstnával několik dalších spisovatelů, kteří pro něj pracovali, ale hlavně dokázal do románu dostat ty správné romantické prvky, které čtenáři chtěli - a navíc to uměl dobře prodat (například romány na pokračování). Už v jeho době se to hanlivě označovali jako "Továrna na romány". Dumas měl astronomické zisky, ale neuměl zacházet s pěnezi a celý život byl na hranici bankrotu.

Dlužno říci, že v jeho románech se často objevují prvky ze života jeho otce.

SULTHAN: "matku a další děti před návratem prodal" - to se to pak sedi ve vezi s apanazi utrzenou za strejdy a tety a pise se dobrodruzny romany!:)))


SALVATOR: tak prince albert do pindoura se prej jmenuje po TOM Albertovi, mel ho prej xxxl a tim piercem si ho nak pripinal vevnitr v kalhotach.
coz vysvetluje, proc Viktorie tak truchlila a navzdy chodila ve smutecnim. dokonce prej nakou dobu hromadne krachovaly v londyne modistky, byl smutek, spolecensky zivot se zastavil na iks mesicu. a to vsecko kvuli peru. jesteze to neskoncilo necim jako trojskou valkou...:))

Existuje něco, čemu se říká Tiffany problem, nebo Tiffany paradox. Ve zkratce jde o to, že některý věci, ač jsou historicky správně, působěj jako anachronismus.
Typicky právě jméno Tiffany. Autor knihy, jejíž děj by spadal do období středověku, dost dobře nemůže pojmenovat ženskou postavu Tiffany, protože to jméno zní moc moderně a nedůvěryhodně. A přitom by klidně moh, protože jméno existuje někdy od 12. století a vzniklo ze jména Theophania. Ale Tiffany je prostě blonďatá středoškolská roztleskávačka z Iowy a tečka.
Do Tiffany problému spadá třeba i to, že gladiátoři v aréně dělávali celkem běžně reklamu různejm produktům, třeba olivovýmu oleji a vlastně se tak nelišili od současnejch špičkovejch sportovců. Narazil na to i Ridley Scott, když točil Gladiátora a chtěl to zahrnout, nakonec to ale radši vynechal - z obav, že by mu to lidi nevěřili.
Další příklad můžou bejt piercingy. Nějak je úplně nemáme spojený s lidma z viktoriánský doby, ale oni přitom piercingy, často třeba bradavek, mívali.
A týká se to třeba i věcí denní potřeby. Třeba tohle si dokážu docela dobře představit na stole teenagerky z 80. let spolu s walkmenem a dalším bordelem a v tom třeba šminky:



Ale je to perleťová krabička na šňupací tabák z 18. století.

Tohle na mě působí jako z dílny avantgardního umělce třeba někdy ze 20./30. let 20. století:



Pochází to taky z 18. století.

Apartní vestička s osmibitovými liškami:




První polovina 19. století.

A nakonec obraz, kterej jako by vypad ze současný humoristickýho plátku se zaměřením na karikatury:



Ale ten je taky z 18. století :)