• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    HRAFNAIN
    HRAFNAIN --- ---
    ERRTU: občas ISS, občas nějaká loď, občas letadlo nebo tak, ne?

    Ale proč by ISS měla na konci životnosti padnout vcelku zrovna tam?

    nehledě na to, že
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    Point Nemo
    nejodlehlejsi misto na zemi. nejblizsim lidmi obydlenym mistem je... (tramtarara) vesmirna stanice iss! zaroven je mistem kam ma iss na konci sve existence spadnout. btw kousek od nej se ma nachazeti Lovecraftovo mesto R'lyeh kde ve svem dome mrtvy Cthulhu ceka a sni (co nikdy nezilo nemuze zemrit!) a par set mil smerem k jizni americe byl zaznamenan podivny zvuk Bloop', podivne zabublani ktere zni jako zvuk vydavany necim jako velrybou... ktery ale detekovalo naraz nezavisle na sobe nekolik podmorskych akustickych senzoru vzdalenych do zdroje zvuku az 5000 km.

    RANDOM_NIGHT
    RANDOM_NIGHT --- ---
    Cítím se povinována vás informovat, že stroj na ledovou tříšť vynalezl Omar Knedlik.
    E2E4
    E2E4 --- ---
    TOOMIX: Este dodám že pro (starší) psytrance samply existuje ekvivalent

    PsyDB: Goa & psytrance database
    https://www.psydb.net/
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    MORPHLER: na to je dobrý tenhle web https://www.whosampled.com/

    pak člověk zjistí, že začátek tohoto

    One T + Cool T The magic key (Official Music Video)
    https://www.youtube.com/watch?v=TQV-0fwwCQM


    má ve skutečnosti původ u Blue Effect

    Blue Effect - Nová Syntéza (FULL ALBUM, jazz-rock/psych big band, Czechoslovakia, 1971)
    https://www.youtube.com/watch?v=sA33UBVUWNM
    MORPHLER
    MORPHLER --- ---
    TOOMIX: mi pripoměnlo jiný sampl co jsem taky našel až po letech. Infected Mushroom v tracku MTV ( https://www.youtube.com/watch?v=BtQYSeaEXiw ) použily červíky z MiB https://www.youtube.com/watch?v=tyGxZrhcgKg
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    https://x.com/JacksonBoren/status/1715047023274283357?s=20

    It still blows my mind that the vocal sample in Fatboy Slim’s ‘Right Here, Right Now’ is actually Angela Bassett’s dialogue in STRANGE DAYS

    Right here, right now (Strange Days)
    https://youtu.be/JmL5uWrvUUM?si=VcIJVVXLCqix5rdD
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    BROUKOID: skvele vysvetleno, parada, dik :) jinak jo, prekladano AI, takze ten preklad neni uplne perfektni.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BROUKOID: no ale nějaký reálný základ ten původní příspěvek zřejmě má:
    Dihedral (aeronautics) - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Dihedral_(aeronautics)#Anhedral
    s tou manévrovatelností to nějakou souvislost zřejmě fakt má. problémem je nevhodný překlad, ale ono i to "negativní vzepětí" je trochu divný... česky je opakem vzepětí spíš "svěšení", "povis" nebo "podpětí" :-) ale holt to národní obrození už není, co bývalo... :-)
    kromě toho jsem měl pravdu i s tím podvozkem:
    CzechAirliners.net - Konstrukční řešení letadel díl 1.
    https://www.czechairliners.net/index.php/archiv-clanku-1/774-konstrukcni-reseni-letadel-dil-1.html
    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    DRAGON: DRAGON: ja myslim ze problematika konstrukce a aerodynamiky letadel je opravdu mnohem vic komplexni, nez se da napsat do par radku na nyxu. Faktoru, ktery muzou ovlivnovat vzepeti danyho letadla je opravdu hodne, a kazdej z nich bude relevantni pro jinej ucel letadla. Takze zatimco pro nektery letadla je vzepeti dulezitej faktor navrhu letovejch vlastnosti stroje (stabilita/manevrovatelnost, vyssi vztlak pri nizkem letu, zmena polohy uplavu za kridlem vzhledem k vyskovce, interakce s proudenim ovlivnenym trupem/motorama apod.), pro nektery je to ciste provozni faktor - jako treba snadnosti udrzby, snadnosti nakladani/nastupovani, pripadne i z hlediska moznosti kontaktu s prekazkou, a pro nektery to muze bejt proste jenom jediny mozny reseni ktery vyplyva z ostatnich, dulezitejsich faktoru (zastavba zbrani/radaru, viditelnost z kabiny), apod. A u nekterejch letadel se behem vyroby u ruznejch verzi muze i menit vzepeti, pripadne se nemeni, ale hlavni vyhoda danyho vzepeti je jina nez byla puvodne. A k tomu je este potreba pocitat s tim, ze vzepeti kridla je jeden z mnoha faktoru, ktery musi fungovat dohromady - takze vzepeti kridla bez ohledu na zbytek konstrukce, pouzitejch motoru a urceni letadla je jenom jeden stripek obrovsku skladacky.

    Tj. Asi nejde ani tak moc o to, jestli si mimo, nebo ne, ale asi je trochu hloupy tuhle problematiku, ktera je obrovsky komplexni, redukovat na jeden faktor a sepisovat k nemu 4 bodovej seznam, kterej jakoby naznacoval, ze to je jednoduchy jako facka (coz neni) pricemz ignoruje veskerou komplexitu.

    A konkretne k bodum:

    1 Nákladní letadla mají křídla natočena dolů, protože nejsou navržena pro lety rychlostí, ale pro efektivní přepravu těžkých nákladů.

    Divna formulace: "protože nejsou navržena pro lety rychlostí" - nejspis nejakej spatnej preklad nebo CHATGPT.
    Technicky spatne: spousta letadel, ktery SOU navrzeny na lety vysokou rychlosti (pokud to bylo to co se to snazilo rict) maji negativni vzepeti (tj. "kridla dolu") - napr. F104, F22, Mig29, a spousta dalsich - a nektery maj zase vzepeti pozitivni (kridla nahoru) - napr F4 phantom II

    2 Dolní natočení poskytuje více místa mezi křídlem a zemí během nakládání a vykládání nákladu.

    Divna formulace "Dolní natočení" - cesky je to vzepeti, anglicky dihedral
    Technicky asi ok, nicmene jak sem psal je to jeden faktor ze 100

    3 To umožňuje větší odstup mezi křídlem a zemí, aby se vešly velké motory a zabránilo se tak jejich dotýkání se země.
    Technicky asi ok, nicmene zase to je jenom jeden faktor ze 100, navic vetsina letadel fakt nema tak pruzny kridla aby se motory bezne dotykaly zeme..

    4 Tento design křídla, známý jako "vysoký úhel natočení křídla," nabízí vynikající aerodynamickou účinnost a poskytuje větší stabilitu při ovládání letu.

    Divna formulace - a uplne jina nez predtim - "vysoký úhel natočení křídla" - troufnu si rict, ze tenhle bod asi nedava skoro zadnej smysl. I kdyby "vysoky uhel natoceni kridla" mel znamenat POZITIVNI vzepeti (tj. kridla nahoru), tak to sice (za urcitejch podminek, viz vyse) muze davat vetsi pricnou stabilitu, ALE naopak to snizuje ovladatelnost, mimo jiny tim, ze to do ovladani letadla pridava celkem silnou vazbu mezi smerovkou a pricnym naklonenim letadla - coz muze bejt pozitivum pro modylek letadylka na vysilacku, protoze staci min ovladacich prvku, ale pro "normalni" letadla je to problem, protoze bud vyzaduje komplexnejsi zasah do rizeni pro provedeni zatacky a/nebo zvysuje odpor pri zatackach cimz zvysuje spotrebu..
    XBAHNO
    XBAHNO --- ---
    DRAGON: Vzepětí v podstatě řeší příčnou stabilitu - nic víc a nic míň. Všechny ostatní důvody jsou spíš vedlejší, někdy dokonce nechtěné - například větroně mají vzepětí měnící se s množstvím natankované vody - ne že by to bylo cílem konstruktéra, ale prostě se to křídlo tak chová a v ostatních parametrech vychází.
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    XBAHNO: v čem je ten zbytek dost mimo?
    XBAHNO
    XBAHNO --- ---
    DRAGON: Hezky, hezky, až na to že vůbec. Vzepětí křídla nemá vliv na rozložení tlaků na křídle a teměř ani na vztlak jako celek (nějaký zcela nepatrný ano, ale o tom to není). A i ten zbytek je dost mimo...
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    takze solarni letajici kolo s kridly nahore uveze vic nyxaku nez solarni letajici kolo dolnoplosnik?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRAGON: ok, já jsem se zaměřil na jinou linii vyprávění, než to vzepětí: spíš jde o to proč konstrukčně hornoplošník jde naložit víc, než dolnoplošník (v podstatě prakticky každý, protože jakkoliv velké křídlo bude mít limit velikosti koleček, které do něj můžeš zatáhnout... některé bombardéry tohle složitě řešily zatahováním podvozku do motorových gondol, ale to se u proudových motorů už dělá dost blbě...)
    RSZ
    RSZ --- ---
    DRAGON: to je to co jsem psal dole, u hornoplošníku je působiště vztlaku nad těžištěm a s klasickým vzepětím by byl přestabilizovaný, se záporným vzepětím bude směrově stabilní stejně jako standardní dopravák, imho
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    XCHAOS: navíc: Those huge cargo planes needs to have less stable wings to enable them to roll. Dihedral wings make the aircraft more stable.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRAGON: nemusíš nic mazat a s tou maximalizací vztlaku je to taky dobrý postřeh. ale to, že od určitého počtu koleček se to prostě kolečka do křídla nevejdou, za tím si taky stojím :)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRAGON:
    RSZ: samozřejmě, jako správný brouk pytlík musím konstatovat, že hornoplošníky mají trochu problém se zatahováním podvozku do křídel, že ano. A protože nákladní letadla tak jako tak potřebují podvozek, který unese ten těžký náklad, tak musí stejně mít podvozek v gondolách přímo v trupu, a když už mají podvozek v trupu, tak ho nepotřebují mít v křídlech a tak můžou mít uspořádání hornoplošníku. Svou roli může hrát to, že nákladní letadla přistávají na nezpevněných plochách nebo mají vojenské využití a zkrátka se větší odstup motorů od země při přistání může hodit.

    A s tím souvisí ještě jedna věc: křídlo nákladního letadla musí veškerý vztlak přenášet za letu na náklad naložený v trupu, a proto musí být poněkud robustnější, než křídlo letadla jen pro cestující (to je trochu spekulace - existuje nákladní verze B747 a dokonce to letadlo bylo nejdřív navržené jako nákladní a verze pro cestující byla od toho odvozená a kvůli tomu je v designu ta boule nahoře...). Každopádně, každé křídlo musí za letu unést celou váhu trupu a proto inverzně neupadne, když naopak po přistání křídlo drží na trupu a ne obráceně, ale křídla v podvozku mají určité výhody, např. jde o poměr hmotnosti paliva v nádržích ve křídlech k hmotnosti trupu, stabilitu v nějakých nečekaných situacích (ta je důležitá, když máme na palubě cestující a ne jen náklad), apod.

    Jinak za úvahu by stálo zamyslet se, jak se to "negativní vzepětí" vlastně chová za letu, a jestli to prohnutí křídel při přistání je stejně velké i za letu. Na uvedených dvou fotkách může docela dobře jít i o to, že letadlo pro cestují má největší část koleček podvozku pod křídly a celá váha trupu se na podvozek přenáší přes křídla, zatímco u nákladního letadla je to kupodivu přesně naopak :-)

    Každopádně krásná ukázka toho, že i když někdo poskytne nějaký v zásadě pravdivý výklad, tak je to špička ledovce a výhoda a nevýhod nějakých designů můžou být mraky. Já za nejdůležitější pokládám to, že tak robustní podvozek, jaký mají těžká nákladní letadla, by se do křídel prostě nevešel - ne tak, aby tam současně zbylo dost místa na nosnou konstrukci toho křídla, která musí být robustnější (opět, nákladní B747 je vyjímkou potvrzující pravidlo :-)
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    resp nechám to tu, ty ostatní body jsou správně, takže díky za korekci.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam