HRAFNAIN: to s tou ISS jako nejbližším osídleným místem je trochu mimoběžná story. Vzhledem k zeměpisné šířce nad tím bodem ISS skutečně občas (ne moc často) přelétá, máme tedy fakticky nejodlehlejší místo hledat někde ve stejné oblasti, ale na půl cesty mezi sklonem ISS a nejbližšími základnami v Antarktidě? Ok, možná, ale pak to nepatří do definice bodu Nemo :)

Ta zeměpisná šířka 48° je vůbec zajímavá, kdyby tam byla pevnina, bude to uprostřed jižního mírného pásma a počasí tam bude nikoliv nepodobné ČR. Jižní kontinentální mírné pásmo ale téměř neexistuje (kromě pár vyjímek a přímo "naše" klimatické pásmo jsou fakt jen dva úzké proužky Jižní Ameriky a Nového Zélandu). Reálné počasí, které nad oceánem v bodě Nemo panuje, se kromě výšky Slunce nad obzorem tomu našemu nijak moc podobat nebude, bude podobné spíš plavbě přes Atlantik.

Je to definované tady:
Pole of inaccessibility - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Pole_of_inaccessibility#Oceanic_pole_of_inaccessibility
zajímavá je zeměpisná šířka, která je nepodobná Praze. Verne do oblasti situoval minimálně dva fiktivní ostrovy, kromě Tajuplného ostrova, kde skutečně měl základnu kapitán Nemo, do podobné oblasti umístil ještě ostrov, na kterém se odehrávaly Dva roky prázdnin. Jižní Tichomoří bylo v 19.století prakticky neprobádatelné tehdejšími technologiemi a protože některé odlehlé ostrovy už tehdy objeveny byly, tak literárním spekulace na existenci nějakých dalších byla téměř "hard sci-fi".

HRAFNAIN: ok... *bývává ISS :D
ale pokud jsem nekde nenarazil na informacni uchylku, tak tohle misto je oblibeny hrbitov nasa. od roku 1971 se tam 'pochovalo' 263 kusu vyslouzile techniky a jineho vesmirneho odpadu.
je to odlehle, prakticky bez ostrovu, presne jak pise XBAHNO celkem jistota ze to nic ani nikoho netrefi... a

v neposledni rade... nechci nosit sovy do aten nicmene...:
ty trosky maji sestupnou obeznou drahu, samozrejme nepadaji po kolmici k zemi jako sutr, takze castene shori v atmosfere, ktera je zaroven trochu pomele a ty fragmenty pak dopadaji na plochu desitek, mozna stovky kilometru ctverecnich. rozhodne tam pod vodou neni zadna hromada versmirnych mrtvol na jednom konkretnim miste :) a to spolu s faktem, ze je tam 4km hloubka je dostatecna pojistka proti tomu, ze se v tom nepriplave povrtat nejaka nenechava zahranicni mrcha, aby pak lacino tyla z potu, slzi a krve tveho nakladneho vyzkumu :)

https://edition.cnn.com/2022/02/06/world/point-nemo-international-space-station-scn/index.html

HRAFNAIN: on I ten letecký a lodní provoz je tam velmi slabý. A ISS tam spadne proto, že ji tam úmyslně navedou, protože tam je minimální šance, že se někomu něco stane, a to i když se o pár set kilaku netrefí.

Point Nemo
nejodlehlejsi misto na zemi. nejblizsim lidmi obydlenym mistem je... (tramtarara) vesmirna stanice iss! zaroven je mistem kam ma iss na konci sve existence spadnout. btw kousek od nej se ma nachazeti Lovecraftovo mesto R'lyeh kde ve svem dome mrtvy Cthulhu ceka a sni (co nikdy nezilo nemuze zemrit!) a par set mil smerem k jizni americe byl zaznamenan podivny zvuk Bloop', podivne zabublani ktere zni jako zvuk vydavany necim jako velrybou... ktery ale detekovalo naraz nezavisle na sobe nekolik podmorskych akustickych senzoru vzdalenych do zdroje zvuku az 5000 km.

Cítím se povinována vás informovat, že stroj na ledovou tříšť vynalezl Omar Knedlik.

TOOMIX: Este dodám že pro (starší) psytrance samply existuje ekvivalent

PsyDB: Goa & psytrance database
https://www.psydb.net/

MORPHLER: na to je dobrý tenhle web https://www.whosampled.com/

pak člověk zjistí, že začátek tohoto

One T + Cool T The magic key (Official Music Video)
https://www.youtube.com/watch?v=TQV-0fwwCQM


má ve skutečnosti původ u Blue Effect

Blue Effect - Nová Syntéza (FULL ALBUM, jazz-rock/psych big band, Czechoslovakia, 1971)
https://www.youtube.com/watch?v=sA33UBVUWNM

https://x.com/JacksonBoren/status/1715047023274283357?s=20

It still blows my mind that the vocal sample in Fatboy Slim’s ‘Right Here, Right Now’ is actually Angela Bassett’s dialogue in STRANGE DAYS

Right here, right now (Strange Days)
https://youtu.be/JmL5uWrvUUM?si=VcIJVVXLCqix5rdD

BROUKOID: skvele vysvetleno, parada, dik :) jinak jo, prekladano AI, takze ten preklad neni uplne perfektni.

DRAGON: DRAGON: ja myslim ze problematika konstrukce a aerodynamiky letadel je opravdu mnohem vic komplexni, nez se da napsat do par radku na nyxu. Faktoru, ktery muzou ovlivnovat vzepeti danyho letadla je opravdu hodne, a kazdej z nich bude relevantni pro jinej ucel letadla. Takze zatimco pro nektery letadla je vzepeti dulezitej faktor navrhu letovejch vlastnosti stroje (stabilita/manevrovatelnost, vyssi vztlak pri nizkem letu, zmena polohy uplavu za kridlem vzhledem k vyskovce, interakce s proudenim ovlivnenym trupem/motorama apod.), pro nektery je to ciste provozni faktor - jako treba snadnosti udrzby, snadnosti nakladani/nastupovani, pripadne i z hlediska moznosti kontaktu s prekazkou, a pro nektery to muze bejt proste jenom jediny mozny reseni ktery vyplyva z ostatnich, dulezitejsich faktoru (zastavba zbrani/radaru, viditelnost z kabiny), apod. A u nekterejch letadel se behem vyroby u ruznejch verzi muze i menit vzepeti, pripadne se nemeni, ale hlavni vyhoda danyho vzepeti je jina nez byla puvodne. A k tomu je este potreba pocitat s tim, ze vzepeti kridla je jeden z mnoha faktoru, ktery musi fungovat dohromady - takze vzepeti kridla bez ohledu na zbytek konstrukce, pouzitejch motoru a urceni letadla je jenom jeden stripek obrovsku skladacky.

Tj. Asi nejde ani tak moc o to, jestli si mimo, nebo ne, ale asi je trochu hloupy tuhle problematiku, ktera je obrovsky komplexni, redukovat na jeden faktor a sepisovat k nemu 4 bodovej seznam, kterej jakoby naznacoval, ze to je jednoduchy jako facka (coz neni) pricemz ignoruje veskerou komplexitu.

A konkretne k bodum:

1 Nákladní letadla mají křídla natočena dolů, protože nejsou navržena pro lety rychlostí, ale pro efektivní přepravu těžkých nákladů.

Divna formulace: "protože nejsou navržena pro lety rychlostí" - nejspis nejakej spatnej preklad nebo CHATGPT.
Technicky spatne: spousta letadel, ktery SOU navrzeny na lety vysokou rychlosti (pokud to bylo to co se to snazilo rict) maji negativni vzepeti (tj. "kridla dolu") - napr. F104, F22, Mig29, a spousta dalsich - a nektery maj zase vzepeti pozitivni (kridla nahoru) - napr F4 phantom II

2 Dolní natočení poskytuje více místa mezi křídlem a zemí během nakládání a vykládání nákladu.

Divna formulace "Dolní natočení" - cesky je to vzepeti, anglicky dihedral
Technicky asi ok, nicmene jak sem psal je to jeden faktor ze 100

3 To umožňuje větší odstup mezi křídlem a zemí, aby se vešly velké motory a zabránilo se tak jejich dotýkání se země.
Technicky asi ok, nicmene zase to je jenom jeden faktor ze 100, navic vetsina letadel fakt nema tak pruzny kridla aby se motory bezne dotykaly zeme..

4 Tento design křídla, známý jako "vysoký úhel natočení křídla," nabízí vynikající aerodynamickou účinnost a poskytuje větší stabilitu při ovládání letu.

Divna formulace - a uplne jina nez predtim - "vysoký úhel natočení křídla" - troufnu si rict, ze tenhle bod asi nedava skoro zadnej smysl. I kdyby "vysoky uhel natoceni kridla" mel znamenat POZITIVNI vzepeti (tj. kridla nahoru), tak to sice (za urcitejch podminek, viz vyse) muze davat vetsi pricnou stabilitu, ALE naopak to snizuje ovladatelnost, mimo jiny tim, ze to do ovladani letadla pridava celkem silnou vazbu mezi smerovkou a pricnym naklonenim letadla - coz muze bejt pozitivum pro modylek letadylka na vysilacku, protoze staci min ovladacich prvku, ale pro "normalni" letadla je to problem, protoze bud vyzaduje komplexnejsi zasah do rizeni pro provedeni zatacky a/nebo zvysuje odpor pri zatackach cimz zvysuje spotrebu..

DRAGON: Hezky, hezky, až na to že vůbec. Vzepětí křídla nemá vliv na rozložení tlaků na křídle a teměř ani na vztlak jako celek (nějaký zcela nepatrný ano, ale o tom to není). A i ten zbytek je dost mimo...

takze solarni letajici kolo s kridly nahore uveze vic nyxaku nez solarni letajici kolo dolnoplosnik?

DRAGON: to je to co jsem psal dole, u hornoplošníku je působiště vztlaku nad těžištěm a s klasickým vzepětím by byl přestabilizovaný, se záporným vzepětím bude směrově stabilní stejně jako standardní dopravák, imho

DRAGON:
RSZ: samozřejmě, jako správný brouk pytlík musím konstatovat, že hornoplošníky mají trochu problém se zatahováním podvozku do křídel, že ano. A protože nákladní letadla tak jako tak potřebují podvozek, který unese ten těžký náklad, tak musí stejně mít podvozek v gondolách přímo v trupu, a když už mají podvozek v trupu, tak ho nepotřebují mít v křídlech a tak můžou mít uspořádání hornoplošníku. Svou roli může hrát to, že nákladní letadla přistávají na nezpevněných plochách nebo mají vojenské využití a zkrátka se větší odstup motorů od země při přistání může hodit.

A s tím souvisí ještě jedna věc: křídlo nákladního letadla musí veškerý vztlak přenášet za letu na náklad naložený v trupu, a proto musí být poněkud robustnější, než křídlo letadla jen pro cestující (to je trochu spekulace - existuje nákladní verze B747 a dokonce to letadlo bylo nejdřív navržené jako nákladní a verze pro cestující byla od toho odvozená a kvůli tomu je v designu ta boule nahoře...). Každopádně, každé křídlo musí za letu unést celou váhu trupu a proto inverzně neupadne, když naopak po přistání křídlo drží na trupu a ne obráceně, ale křídla v podvozku mají určité výhody, např. jde o poměr hmotnosti paliva v nádržích ve křídlech k hmotnosti trupu, stabilitu v nějakých nečekaných situacích (ta je důležitá, když máme na palubě cestující a ne jen náklad), apod.

Jinak za úvahu by stálo zamyslet se, jak se to "negativní vzepětí" vlastně chová za letu, a jestli to prohnutí křídel při přistání je stejně velké i za letu. Na uvedených dvou fotkách může docela dobře jít i o to, že letadlo pro cestují má největší část koleček podvozku pod křídly a celá váha trupu se na podvozek přenáší přes křídla, zatímco u nákladního letadla je to kupodivu přesně naopak :-)

Každopádně krásná ukázka toho, že i když někdo poskytne nějaký v zásadě pravdivý výklad, tak je to špička ledovce a výhoda a nevýhod nějakých designů můžou být mraky. Já za nejdůležitější pokládám to, že tak robustní podvozek, jaký mají těžká nákladní letadla, by se do křídel prostě nevešel - ne tak, aby tam současně zbylo dost místa na nosnou konstrukci toho křídla, která musí být robustnější (opět, nákladní B747 je vyjímkou potvrzující pravidlo :-)