Jedna zajímavost k těm přijmením: anglický příjmení Fletcher má dva původy. Jedno je podle řemesla (výrobce šípů, jinak taky arrowsmith) a druhý od Normanskýho šlechtice Jean de la Flèche. A lidi, který se jmenovali Fletcher a zároveň šípy vyráběli, bejvali svýho času v menšině.

PISKVOR: Müller a Rossi, když už :)

TAPINA: To byla právě ta anglánka - superfetace ve dvou dělohách. Číňanka byly "jenom" dvouvaječný dvojčata každý ve svý děloze. Dvě dělohy jsou relativně vzácný(ale ne zas tak moc), superfetace u lidí je ještě vzácnější, takže ten souběh u tý anglánky byla opravdu supervzácnost.

XBAHNO: Tohle je ale extrémně mimořádný případ, protože když jednou dojde k oplodnění, nezáleží na tom, že druhá děloha je "volná", organismus zacne prosukovat hormony, které by měly zabránit další ovulaci. Leč život je pestrý a spolehnout se v něm nedá na nic.

SALVATOR: v jidiš převzaté jako "ty Khón" :)

NELLAS: připomnělo mi to jednu, která měla dvě vagíny (jak to měla s dělohou netuším), ale jednou vagínou se živila a druhou měla pro svého partnera. Častým zákazníkem byl prý jistý gynekolog, který se v tom rád vrtal.

NELLAS: Matně si vzpomínám na podobný případ z Anglie, který byl ještě komplikovanější tím, že k početí došlo s odstupem dvou měsíců a hlavním problémem bylo porodit jedno a zároveň neporodit ještě to druhý, ale taky to nějak zvládli.
A jinak, pokud se něco vyskytuje u jedné ženy z dvou tisíc, tak jich po planetě chodí dva miliony... tolik k té raritnosti.

Čínská média informovala o zcela výjimečném případu, kdy se podařilo úspěšně porodit děti u matky s raritním zdravotním problémem – dvěma dělohami. Podobných případů zná medicína jen hrstku.

Čínská média označují rodičku jako „paní Li“. V porodnici na severozápadě země přivedla na svět chlapce a dívku. Lékaři museli provést císařský řez, ale jinak jsou obě děti i jejich matka zcela zdravé.

Úspěšný porod provedla porodnice v Si-anu, což je hlavní město čínské provincie Šen-si. Lékaři vydali informaci až po několika dnech, aby se ujistili, že příběh bude mít „šťastný konec“. „Je nesmírně vzácné, aby byla dvojčata počata přirozenou cestou v každé dutině dělohy, a ještě vzácnější, aby byla donošena,“ uvedlo zdravotnické zařízení na svém oficiálním účtu na síti Weibo, což je čínská obdoba sítě X.

Podle tohoto vyjádření se děti narodily ženě se dvěma děložními čípky a dvěma dělohami. Jde o stav zvaný uterus didelphys – neboli dvojitá děloha. Objevuje se velmi výjimečně, u méně než jedné ženy ze dvou tisíc. A aby došlo u takové ženy k současnému oplodnění dvou vajíček, je ještě mnohem méně pravděpodobné.

Čínská žena má dvě dělohy, z každé porodila jedno z dvojčat — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/cinska-zena-ma-dve-delohy-z-kazde-porodila-jedno-z-dvojcat-353583

Hojně užívané ukrajinské příjmení Kovalčuk i Kovalenko mají základ v "Kovaľ", čili kovář, to se asi dalo tedy tušit... Jen sufix -uk je "tovaryšské jméno", prostě pomocník kováře, zatímco -enko znamená kovářův/Kovaluv syn.
A ještě jsem hledal Melnyka, to je úplně jednoduché - mlynář.

SPIKE411: fascinuje mě, že znak 杯 se používá pro počítání (obsahu) hrnků a sklenic, a dále pro počítání lodí, chobotnic, sépií a měkkýšů.
I sense a story there! :-)

SPIKE411: Jo ještě jsem si vzpomněl, některá slova se myslím zdvojují pro vyjádření většího počtu (ale spíš to zdvojování má myslím jiný účel), napadá mě 人 hito (člověk) na 人々 hitobito (lidé). Vtipný je ten zdvojovací znak, aby nemuseli psát dvakrát stejný (u složitějších znaků to dává smysl).

hitobito - Jisho.org
https://jisho.org/search/hitobito

CERN prý slaví 70 let od založení.

Podívejte se: Miliardová továrna na božské částice slaví 70 let - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-podivejte-se-miliardova-tovarna-na-bozske-castice-slavi-70-let-261769

Což mi připomnělo, že jsem nedokoukal tenhle dokument o tom, jak jednou v něčem USA ujel vlak.

The $21,000,000,000 hole in Texas
https://youtu.be/3xSUwgg1L4g

SALVATOR:
List of English words of Japanese origin - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_English_words_of_Japanese_origin

V japonštině není úplně běžné množné číslo, až na nějaká zájmena (třeba boku - já (typicky používané chlapci, mladými muži), bokura - my) a speciální případy

U personifikovaných/domácich zvířat by asi dítě řeklo něco jako nekotači (neko - kočka, tači - další pluralizující sufix, používá se spíš ve watašitači, anatatači - my, vy).
(Kdyžtak mě opravte někdo, kdo se japonštině nepřestal věnovat před takřka dvaceti lety.)

Podstatná jména se i v případě, že vyjadřují více než jeden kus, nemění. Množné číslo buď není důležité, nebo vyplývá z kontextu.

A pokud je potřeba specifikovat počet, používají se tzv. numerativy, kterých je několik podle toho, do jaké kategorie zhruba spadá počítaný předmět - zda je to dlouhý objekt, plochý objekt, kniha, malé zvíře, velké zvíře, pták…

Japanese counter word - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_counter_word

Takže dvě kočky jsou neko ni hiki nebo ni hiki no neko.
(Obávám se, že ani mainská mývalí neprojde jako velké zvíře - tó.)

NELLAS: Suffix, máš pravdu. Dneska mám nějak vypnuto, radši toho nechám. :)

ATUARFIK: Suffix, takže coon-ra?
Yes, I'm not fun at parties.

A hordě mainských koček se říká ra-coon.

等, ら, ra - Nihongo Master
https://www.nihongomaster.com/japanese/dictionary/word/100668/ra-%E7%AD%89-%E3%82%89

ATUARFIK: Někdy bych chtěla takovou šelmu obdivovat osobně.