• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    Přičemž maďarský magor nemá nic společného s českým magorem

    Naši předkové si tedy slovo fantasmagorie, které jako pojmenování vidin a přeludů vzniklo v 19. století ve francouzštině z řeckých základů, rozložili na nesprávném místě a vznikla dvě nesprávná, nesmyslná slova fantas a magor. Správné dělení, podle původních slov, by bylo fantasma a agorie.

    Magor - Zákulisí slov
    https://www.zakulisislov.cz/magor/
    HAR4NT
    HAR4NT --- ---
    Čech a Lech maji svou obdobu v techto dvou bratrich. Hunor byl praotec Hunů, Magor praotec Maďarů. Ovsem nelezli na zadny kopce, ale vlezli do naky baziny...:)))

    Hunor a Magor – Wikipedie
    https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hunor_a_Magor
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    Ty faktoriály mi připomněly jednu matematickou náhodu, co mi přijde docela zajímavá, tak se o ní takhle při pátku podělím. Jde o tzv. problém dělových koulí (cannonball problem) a s tím související záležitosti v teorii grup:

    Slavný mořeplavec Walter Raleigh bral přípravy na své námořní výpravy zřejmě dost vážně, protože angažoval např. matematiky a astronomy, aby vzdělávali jeho kapitány a navigátory. Jedním z nich byl Thomas Harriot, kterého se zvídavý Raleigh při jedné z cest do Ameriky údajně zeptal, jak nejlépe poskládat dělové koule na palubě lodi. (Představuju si, že seděli na palubě, nudili se, bafali z dýmek - Harriot údajně naučil Raleigha kouřit tabák - a tu se podívali na ty naskládané dělové koule.) Bavili se o problému, zda koule naskládané do čtyřboké pyramidy (tak jak je dělostřelci obvykle skládají) lze naskládat také do čtverce. Matematicky formulováno: zda existuje takové přirozené číslo, že součet druhých mocnin od jedničky až do tohoto čísla (včetně) je rovněž druhá mocnina nějakého přirozeného čísla. Harriot došel k tomu, že řešení existuje, a kromě zřejmých řešení 0 a 1, je jím číslo 24, tj. pyramida o výšce 24 pater (čtverec pak je 70x70 = 4900 dělových koulí). O několik staletí později pak bylo dokázáno, že to je jediné netriviální řešení.

    No a to by bylo, aby to s něčím dalším v matematice nesouviselo :) Souvisí to s tzv. kissing problémem (jak se dotýkají koule v n-dimenzionálním prostoru). Když se John Leech v 60. letech 20. století snažil vylepšit tehdy existující nejlepší směstnání koulí, objevil jedno speciální, které má optimální uspořádání koulí ve 24-dimenzionálním prostoru. Tohle uspořádání (Leechova mřížka) má nejvyšší možnou hustotu a každá koule se dotýká celkem 196 560 sousedních koulí (dotýkají se, odtud názvy kissing number a kissing problem), přičemž lze dokázat, že lepšího výsledku nelze dosáhnout. To zní jako naprostá pakárna, samozřejmě. Akorát že to je součástí jednoho z největších výdobytků teorie grup (a to je veledůležitá součást matematiky) ve 20. století, kdy se přišlo na to, že tzv. konečné jednoduché grupy*) lze klasifikovat na 4 typy, z nichž 3 mají nekonečně členů (cyklické, alternující, Lieovy) a ta čtvrtá jich má konečný počet. Konkrétně 26. Ta skupina s konečným počtem jsou tzv. sporadické grupy, a na spoustu z nich se přišlo právě díky Leechově mřížce. Jsou zajímavé vtipnými názvy (např. vlastní podgrupy té největší sporadické grupy se nazývají "šťastná rodinka") a také tím, jak jsou obrovské. Nejmenší je M11, objevil ji Mathieu už v 19. století, a má 24·32·5·11 = 7920 prvků. Největší sporadická grupa, tzv. monster group, má 246·320·59·76·112·133·17·19·23·29·31·41·47·59·71 = 808 017 424 794 512 875 886 459 904 961 710 757 005 754 368 000 000 000 prvků.
    Zde si prosím povšimněte, že toto číslo je dělitelné počtem dělových koulí v cannonball problému. Náhoda? Nemyslím si! :))


    *) Grupa je společné označení pro množinu a binární operaci, která mezi prvky množiny působí, přičemž výsledkem té operace na libovolné dva prvky množiny je opět prvek té množiny. Asi nejsnáze představitelná grupa je množina celých čísel + operace sčítání. Sečtením jakýchkoliv dvou celých čísel zase dostanu celé číslo. Ale může to být i trochu abstraktnější a prvky mohou být třeba operace symetrie, takže např. cyklická grupa symetrií C6 obsahuje všechny operace symetrie, které např. převedou vrcholy pravidelného šestiúhelníka zase na sebe (takže tam budou patřit prvky jako otočení o násobky 60°, různá zrcadlení, středová inverze, atd.).
    Grupy mohou mít tzv. podgrupy. Např. v té grupě celých čísel se sčítáním mohu najít podgrupu sudá celá čísla + sčítání. No a jednoduchá grupa je taková grupa, která nemá žádné podgrupy kromě těch triviálních (identity a sebe sama). V podstatě je tedy jednoduchá grupa taková analogie k prvočíslu, to je taky dělitelné jen jedničkou a sebou samým.
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    GUMBA: U nižších faktoriálů to beru. Tam to je tím, že jsme si vybrali pětku do našeho dělení malých časoměr, a přestat kousek za pětkou je easy. Ve faktoriálu ale ta druhá přijde až s desítkou, a po cestě je sedmička. Takže kdyby se s tím Hospodin tolik necrcal a stihl to za pět dní, tak jsme nahraní, chyběla by sedmička a museli bychom faktoriál vyhnat do třetí pětky, tedy do 15!, kde by se po cestě přisomrovaly 7, 11 a 13 :-) Samozřejmě uznávám, že člověk má volnost vybírat podobné náhody ze spektra různých dělení jednotek čehokoliv na cokoliv, ale ten repertoár mi nepřijde tak bohatý. To, co si netroufám hodnotit, je jak moc je náhodou, že bilance prvočísel 2 a 3 v lidských jednotkách kopíruje bilanci ve faktoriálu, protože tam je to taky potřeba vyvážit.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    RAGUPKI: Faktoriály jsou prostě příliš hezká složená čísla, prakticky vždy najdeš nějakou pěknou kombinaci. Po šesti týdench (=10!) máš hned pěkných 66 týdnů rovno 11! Nebo na druhou stranu 5! je "přesně" 5 minut, 6! je "přesně" půhodinka, atd :)
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    GUMBA: Takováhle čísla se vždy najdou díky vlastnosti y=log(gamma(x+1)), jež zasahuje pod nulu, a její druhá derivace je vždy pozitivní, takže se protne s y=x*log(basis) a kolem toho čísla se to bude motat, alespoň pro nějaké rozumné hodnoty základu basis. U těch šesti týdnů je jediným stupněm volnosti těch šest, což jsou jen dvě nízká prvočísla, co chybí do toho faktoriálu. Zbytek je složeninou 7 dní, 2*2*2*3 hodin, a dvou šedesátek (2*2*3*5), žádné nepohodlné vyšší prvočíslo nebo vyšší násobky nižších prvočísel tam nefigurují, aby se to muselo dohánět zvýšením jak počtu týdnů, tak toho faktoriálu, nebo přechodem k delším jednotkám, což mi přijde jako super náhoda. Jó kdyby tam bylo že v 85347 týdnech je přesně 21! sekund nebo tak něco, tak neřeknu. Je tam nějaký selekční trik, který nevidím?
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    XCHAOS: Je to podobná "náhoda", jako že sin(1234567890°) = 1 :)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    RAGUPKI: sakra, to je fakt podezřelé... a je to fakt na sekundu přesně. 42 (dnů...) ... to nemůže být náhoda.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    RAGUPKI: A faktoriály 22!, 23!, a 24! mají 22, 23, a 24 číslic (v desítkové soustavě). Witchery! :)
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    V šesti týdnech je přesně 10! sekund.
    SCHWAB
    SCHWAB --- ---
    ASNEK: tak teď to ještě secist Krakokonošovi!
    HAR4NT
    HAR4NT --- ---
    ASNEK: Pro neznalého je bohužel naprosto nemožné rozlišit fantasmagorii od reálné vědecké práce.
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    PETER_PAN: Souhlasím. Jak jsem to ale zběžně prolítnul, tak obsahově to dává poměrně smysl. Pro neznalého je bohužel naprosto nemožné rozlišit fantasmagorii od reálné vědecké práce.
    ASNEK
    ASNEK --- ---
    ze podle americkych zakonu tunaci z madagascar filmu spachali 21 zlocinu za ktere by meli dle prumernych testu dostat: 7 dozivoti + uhrazeni 2.387mil $ usd skod + 304 let vezeni + neznamy pocet hodin comunity work a pokutu za speeding...

    vycet a detaly zde:
    If The Penguins Of Madagascar Were Charged For Their Crimes
    https://www.youtube.com/watch?v=zl1VJPb7-3U
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    BLOWUP: Pusobi to velmi neverohodne. Pokavad tam ta prace je, neni duvod aby to bylo takhle neprofesionalne a tajnustarsky prezentovane. Pokavad by tohle byl realny vystup, tak je to na uplne ultimatni vedecky clanek v nejak journalu 3% nejlepsich. A autori se muzou tesit verejne, akademicke i grantove podpore.
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    GLADILAF: Na me to docela zapusobilo teda, kazdopadne je za tim spousta prace. Co mi krome toho zvlastniho designu toho webu prijde podivny je anonymita toho "tymu badatelu"
    HNILOB
    HNILOB --- ---
    Charles Darwin, Steve Irwin, tortoise


    NOIZER
    NOIZER --- ---
    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    HNILOB: dokonce, díky za doplnění!
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam