SALVATOR: no to je takový hodně "právně pozitivistický výklad" :-) striktně vzato s tím nejde polemizovat, ale je více než jasné, že staří Slované prostě říkali nějakému období roku "květen", ale neznali kalendářní měsíce měřené přesně na dny. Znali samozřejmě roční období a význačné orientační body, které je ohraničovali: slunovraty a rovnodennosti. Pokud "květen" chápeš ne jako název kalendářního měsíce, ale jako trochu jemnější rozčlenění roku na více, než jen 4 roční období ("astronomická"), tak je jasné, že jde o označení stejného "krátkého ročního období" a ne žádný "homofon".
Samotná striktní jazykověda nestačí, musíš do toho zapojit také trochu spekulativní antropologie: představme si, že Slované mírného pásma, kde často bylo zataženo a pršelo a rozhodně nebyly každý den podmínky na provádění nějakých extra přesných astronomických pozorování a většinu času měli jiné starosti, než přesně počítat, který je zrovna den - potřebovali to samozřejmě za účelem zemědělství, ale to se vyvíjelo... a různé lidové pranostiky pokud vím spadají až do středověku (spíš až novověku: pranostiky pro éru malé doby ledové určitě musely být jiné... a možná vznikly právě jako reakce na ni).
Pokud Slované dělili základní roční období na zhruba "půlobdobí", tak by to dávalo docela dobrý smysl: prosinec - leden/studen, duben/traven - květen, červen - srpen, říjen - listopad. Těhle zhruba 8 "nadměsíců", často spojených s velmi zjevnými jevy v přírodě (květen, listopad - prý homofony!) se ve slovanských jazycích opakuje s velkou statistickou významností a problém vzniká spíš s tím, jak to namapovat na 12 importovaných římských kalendářních měsíců. Tam si jazyky, co nepřešly na latinské názvy úplně (Slováci a Slovinci, v první řadě) pomáhaly všelijak: tu částečným doplněním latinskými názvy, tu nějakou mutací (červen/červenec), tu vymýšlením slovansky libozvučných novotvarů. Každopádně snaze namapovat slovanské názvy na římský kalendář mohl předcházet nějaký intuitivní kalendář praslovanský a přenesení názvů 8 jasně odlišitelných vegetačních sezón na kalendářní měsíce římského stylu mohlo souviset s pronikáním kulturně romanizované germánské (a u nás i keltské) civilizace na území osídlená slovanskými kmeny.
Teorie původních cca 8 slovanských "sezón roku" samozřejmě není "faktem", je spekulací.. ale je spekulací, která má hlavu a patu a člověka, který je trochu zvyklý analyzovat jakékoliv částečně nesourodé datové sady, to okamžitě napadne, jakmile se na to podívá: nevím, jak by se to dalo dokázat, ale jisté je, že když různí obrozenci všech možných kolonizovaných slovanských národů hledali u rodilých mluvčích v nejzapadlejších vesničkách, jak se tomu kterému měsíci říká, tak vysvětlit přesný rozdíl mezi římským kalendářním měsícem a místním názvem dané sezóny nemuselo být snadné a v každém rekonstruovaném "národním" jazyce to vyšlo trochu jinak.