DRAGON: Mě takhle napadlo to úplně nejzákladnější, mouka-těsto-pečení, i proto, že k tomu muselo dojít strašně dávno, kdy schopnost abstraktního myšlení byla u lidí poměrně omezená.
Ok, zrní se jíst nedá, protože se nedá pořádně rozkousat, a když se spolkne vcelku, tak vcelku zase vyjde a člověk se z toho moc nenají.
Přijít na to, že se to dá uvařit, bylo asi relativně jednoduché, protože vařením/tepelným zpracování měkne všechno.
Ale někoho napadlo zkusit to rozdrtit na co nejmenší kousky (což samo o sobě není jednoduché, když to děláš poprvé a máš na to jen dva šutry s nerovným povrchem), a pak to smíchat s vodou. Což už se polyká lépe, ale výživné to asi moc nebude.
A pak někoho napadlo (nebo k tomu mohlo dojít omylem) nechat to poblíž ohně...
Které kroky asi proběhly cíleně a které byly prostě náhoda?