Sem si chtěl dohledat, jak to je s tím maďarským sör a nachází mi to všemožné mirně zajímavé možnosti:

sör: starší ser
a příbuzné podoby:

prákrt surā = alkoholický nápoj
maráthské sūr = alkoholický nápoj
kazašské sıra = pivo
čagatajské širä = ovocná šťáva
mansijské sārä = pivo
komijské a udmurtské sur = pivo

Do maďarštiny se podle současného maďarského slovníku dostalo ještě před příchodem Maďarů do Karpatské kotliny, pravděpodobně z nějakého východoevropskýho jazyka. Takže zajímavá pointa je, že sör není původně čistě maďarský slovo. Jeho nejvzdálenější původ se patrně hledá až u indoíránskýho surā, což znamenalo alkoholický nápoj, zejména pivo. Odtud se to slovo porůznu prochlastalo po východní Evropě a střední Asii.

GORGLIN, GORGLIN, GORGLIN: hele, sem fakt patří ledacos, ale furt by to mělo splňovat podmínku "mírně zajímavé" a "fakta".

tahle dnešní tiráda není ani jedno.

SALVATOR: já bych teda plusquamperfektum chtěl, němčině ho furt závidím.

A teda když už jsme u toho, teskníš po duálu? Závidíš ho Slovincům? Chybí ti aorist? Chtěl bys zavést zpátky plusquamperfektum? Asi ne, protože ti nic z toho nechybí.

GORGLIN: Tohle je poněkud blbej pohled a to hned na několika úrovních.
1. Komplexita se nemůže dost dobře ztrácet, nanejvýš přeměnit. Jinak by nešlo sdělit, co je potřeba sdělit. Například: stará angličtina byla flektivní, měla pády. Moderní je nemá. Komplexitu na úrovni morfologie nahradila komplexita na úrovni syntaktický. Střední čínština měla 4 tóny, kantonština jich má 6-9, osetština má teď víc pádů, než kdysi.
2. Účel jazyka není bejt komplexní, účel je efektivně plnit svoji funkci coby nástroje komunikace. Je současnej Francouz schopnej sdělit toho míň, než antickej Říman? Nemyslím si, možná dokonce naopak. Jen prostě jinak, na tom není nic smutnýho.
3. Usuzovat na stav jazyka podle aktivního lexika vybraný skupiny je naprosto zcestný.

GORGLIN:
Vskutecnosti mas 99 % DNA spolecne se simpanzem. Se stim smiř.

SCHWAB: eigolomyte akyzaj anýdnoL ej alecod ákžět ,cěv anémjez orp ěntsalv ícíjudarged jovýv.

BONEMINA: ona je taky otázka, co je v originále, jaký konkrétní slovo (případně pardon, jestli to je to, z čeho vycházíš).
třeba v dnes tady zmíněný čínštině je výraz jiu, v krásné literatuře překládaný jako víno, prostě alkohol, původně nejspíš nějaká kvašená tragédie.

teprve přidáním identifikátoru máme konkrétní význam, kdy baijiu, bílý alkohol, je pálenka, huangjiu, žlutý alkohol, je rýžové/obilné víno, a, wait for it, pijiu je pivo, kde pi je prostě foneticky z německýho Bier.

ATUARFIK: imo spíš soupič

Ad víno. Podle Koránu nemusí být víno jen révové. Za víno se považuje zkvašený opojný alkoholický nápoj z hroznů, datlí, pšenice, ječmene nebo medu.

GREATDRAKE: Když jsem tedy překonal svou lenost, tak maďarské sör je příbuzné s Kazašským výrazem pro pivo сыра (a Čuvašským výrazem pro totéž сӑра (săra) ), což je ulitmátně z Perského شیره (šīra), kde wiki píše šťáva/nové víno.