Donutili jste mě vyvinout novou mnemotechnickou pomůcku, a ta zní: "i je za 3".

M=1
N=1
E=1
Ě=2
I=3

Mne = Mě (1+1+1 = 1+2)
Mně = Mi (1+1+2 = 1+3)
Takže teoreticky stačí vědět, že i je za 3.
Zda to může někomu kromě mě fungovat nevim ¯\_(ツ)_/¯

XCHAOS: krok neudržely nejen dobové stíhačky, ale ani dnešní moderní kousky by měly problém. Jedno dobové letadlo by však nemělo mít problém krok udržet, případně Concorde teoreticky i předstihnout, a to SR-71 Blackbird. Tam byl ale problém s tím, že blackbird musel okamžitě po startu znovu natankovat nádrže, důvodem bylo to, že se vlivem letu ve vysoké rychlosti nebezpečně zahřívaly, takže by hrozil výbuch plynů z paliva, proto blackbird startoval s minimem paliva a během vzdušného dotankování se nádrže rovněž natakovaly inertním plynem. S tím souvisí i druhá zajímavost a to, že jeho nádrže nebyly úplně těsné, a utěsnily se až vlivem zahřátí draku letadla na vysokou teplotu. Hrozilo totiž, že by jinak vlivem vysokých teplot a expanzi materiálu mohlo dojít k jejímu poškození.

HOWKING: Dovolím si malou reakci na to video: tahle dosebezahleděnost většiny "teoretických fyziků", astrofyziků, kosmologů, a vědců příbuzných oborů, mě nepřestává fascinovat. "Dvacet let jsme se nepohli ze strunové teorie", ergo, "fyzika umírá". Přesně tak! Akorát že vůbec. Tak pojďme trochu uvést věci na pravou míru, nebo alespoň kousíček tím směrem.
1) Už samotná představa, že tahle oblast fyziky nějak zásadně tvoří fyziku, je dosti zkreslená. Jde o zhruba 5 % fyziky jako oboru. (Např. podívám-li se na vyšlé články v Phys. Rev. Letters za delší dobu cca 50 let, škatulka "Cosmology, Astrophysics, and Gravitation" má 4143 z celkových 87919 článků, tedy asi 4.7 %). Jistě, je to důležitá a krásná část fyziky, nicméně její veřejný odraz^*) je zcela naddimenzovaný skutečnému rozsahu a významu.
2) Logicky pak ani nemůže být pravda, že fyzika umírá. Naopak, rapidně se rozvíjí, podobně jako jiné obory. Možná, že v této oblasti teoretické fyziky nedošlo k zásadnímu průlomu (i když co je potom objev gravitačních vln a spousta dalších věcí?), v jiných oblastech ale ano, viz dále bod 4.
3) V první větě jsem použil uvozovky, protože (i vzhledem k výše uvedenému) to vypadá, jako kdyby teoretický fyzik nedělal nic jiného než "Cosmology, Astrophysics, and Gravitation". No v jiných oblastech fyziky jsou také fyzici zabývající se teorií. Nebo jinak: nic jako teoretická fyzika (jako obor) neexistuje.
4) Těch nových převratných věcí za poslední dvě dekády je opravdu mnoho, uvedu pár (z malé pod-oblasti solid stater physics, ke které mám nejblíže):
- topologické izolátory - masivní rozvoj po jejich exp. potvrzení r. 2007
- graphene a další 2D struktury - tam je boom úplně nových jevů na rozhraních (interface physics)
- exotický magnetismus (skyrmiony, hopfiony, ...)
- nová třída vysokoteplotních supravodičů (Fe-based)
- velký rozvoj multiferoik po r. 2000 - k magnetoelektřině přibyla magnetic shape memory a tucet dalších
- spintronika - když už to vypadalo, že to pomalu usíná, tak loni přišel objev altermagnetismu
atd atd, a ještě obecněji:
- neuvěřitelný rozvoj výpočetních metod katalyzovaný nárůstem výpočetního výkonu a strojovým učením
- velký rozvoj měřících metod, např. lasery: femto -> atto, GHz -> THz spektroskopie, dostupnost mikrovlných zdrojů (DNP u NMR), velký pokrok u el. mikroskopie, atd...



^*)Malý soukromý rant: tohle se bohužel odráží i na tom, jak vnímají různé podobory fyziky nastupující studenti fyzikálních fakult. Vlastně kromě astrofyziky, teoretické fyziky, a možná ještě jaderné fyziky nic dalšího (tj. těch zbylých asi 85 %) neznají. Někteří pak často studují některý z těchto oborů, kde se tolik lidí neuplatní a skončí někde v bance nebo jako programátoři. Trochu škoda.

SCHWAB: To mě přesně napadlo a teoreticky asi i mohlo.

BLOWUP: mohlo by se něco takového stát i u nás? teoreticky ano
§ 20 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb., požaduje, aby umisťování staveb probíhalo v souladu s cíli a úkoly územního plánování za podmínek nezhoršujících kvalitu prostředí a hodnotu území. - tohle posuzuje stavební úřad, pokud nesouhlasíš, můžeš se odvolat a následně jít k soudu. soudní řízení ale nemusí mít odkladný účinek (na vydané stavební povolení), takže se může stát že než soud rozhodne tak bude stavba realizována

I v Evropě je teoreticky eště pořád možný dostat na předpis Laudanum, čili opiovou tinkturu (cca 1 díl opia na 9 dílů lihu), který bylo až do začátku 20. století volně prodejný a léčilo se jím kde co, nejčastějc se ovšem užívalo jako analgetikum a lék proti kašli. Obchodní název Laudana je Dropizol a jeho podávání se téměř výlučně omezuje na léčbu přetrvávajícího průjmu tam, kde jakákoliv jiná medikace selhala.

Koukam, ze tento fakt tu jeste neni.

Třistatřicetipětiletá válka
(nizozemsky Driehonderdvijfendertigjarige Oorlog)
byl údajný teoretický válečný stav mezi Nizozemskem a ostrovy Scilly. Pravda o existenci této války je stále sporná. Říká se, že byla prodloužena neexistencí mírové smlouvy za 335 let bez jediného výstřelu, což z ní dělá jednu z nejdelších válek světa a bez prolité krve. Navzdory nejisté platnosti vyhlášení války, a tedy nejistotě o tom, zda válečný stav v první řadě někdy vlastně existoval či neexistoval, byl nakonec v roce 1986 vyhlášen mír, který přinesl konec jakékoliv hypotetické válce, která mohla být legálně považována za existující.
Třistatřicetipětiletá válka – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99istat%C5%99icetip%C4%9Btilet%C3%A1_v%C3%A1lka

XCHAOS: Ale záleží, jak padáš. Rekord je 396 km/h ve wingsuitu. Jinak zajímavý je, že terminální rychlost veverky je tak nízká, že přežije pád z jakýkoli výšky. Teoreticky by ji však šlo zabít shozením z 4800 mil - to by padala tak dlouho, že chcípne hlady.

latka z pavouci site centimetr tlusta ma teoreticky schopnost urdzet vahu 25 tun v pozemske gravitaci.

NIKDAS: Stručná přednáška ze zeměpisu k Zipfovu pravidlu a velikosti měst (sorry za délku):
Zipfovo pravidlo (v zeměpise se pojem užívá spíš než zákon, někdy taky rank-size rule) je spíš aproximací a zeměpisci kdysi tvrdili, že víceméně platí v "přirozeně se vyvíjejících sídelních systémech". Jelikož definovat či jen zhruba vymezit přirozeně se vyvíjející sídelní systém není snadné, lze se na "nepřirozenost vývoje" sídelního systému vymluvit vždy, když empirické pozorování teoretický předpoklad velikostní distribuce sídel nepotvrdí. Podstatný závěr/poznatek o světě, vycházející z Zipfova pravidla je, že komplexní či semikomplexní systémy (ve smyslu komplexity jak ji chápou zeměpisci) v nichž je větší počet jednotek, např. sídla v nějakém větším území, kraj v Česku už stačí, firmy v ekonomice, ale třeba i mzdy lidí či bohatství lidí (pokud mzdy či bohatství nejsou přehnaně regulovány), nebo hory/pohoří nebo řeky a říční soustavy, neomezuje se to jen na sociální/ekonomické znaky/jevy mají tendenci ke krajně asymetrické distribuci, na rozdíl od distribuce normální (Gaussovy).

Čili krajně asymetrické rozdělení je pro určitý druh jevů/znaků přirozené ve smyslu typické, a je opakovaně porozorované. Neplatí to absolutně, na obou koncích křivky jsou často různé odchylky. Je málo velkých měst a tak nějak se s pořadím zřetelně zmenšují, ale jejich rozdělení nemusí příliš odpovídat Zipfovu pravidlu v jeho čistě matematickém vyjádření. Na opačném konci je málo těch úplně nejmenších vesnic, ale jen u trochu větších už ta pravidelnost platit zase začíná. Na konci velkých selků vizte česká krajská města, Praha 1,6 mil. (nebo i víc, podle toho, co z té sídelní kaše kolem do Prahy započítáte), Brno něco přes 400 tis., Ostrava přes 300 tis. (snad ještě, za bolševika bývala druhá před Brnem), dále Plzeň, která kol sebe má suburbánní sídelní kaše docela málo, ale má cca 150 tis. lidí, a pak 6 krajských měst, která mají všechna kolem 100 tis., když přidáte zázemí, počet obyvatel se zvětší, ale zase budou vycházet víceméně stejná. Když pohlédnete do jiných zemí, je to poněkud jiné, ale ta podobnost v nepodobnosti platí i tam.

Pravidlo krajně asymetrického rozložení pro mnoho znaků/jevů, které kolem sebe pozorujeme má důležité důsledky. Jedním z nich je to, že takové rozdělení nerepresentuje příliš dobře průměr. Zpravidla se používá medián, případně doplněný nějakými dalšími percentily.

Praktickým důsledkem je nesmyslnost tvrzení, na které často můžete narazit v médiích, že "více než polovina lidí v Česku má podprůměrnou mzdu/plat", s explicitním či implicitním dovětkem, jaká je to hrůza. Není to hrůza. Je to normální a v normálním světě a v normální společnosti to tak bude vždycky, právě proto, že to vyplývá z toho pravidla krajně asymetrické distribuce tohoto jevu.

Učenější diskuse a učenější vysvětlení, s menším důrazem na zeměpis, je zde. Jen neberte moc vážně ta tvrzení ve druhém odkazu v pořadí, že při "přirozeném vymezení městských/urbanizovaných/metropolitních areálů" je Zipfovo pravidlo potvrzeno. Neprověřoval jsem tu studii, ale mám pochybnost z důvodů uvedených výše.
Rank–size distribution - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Rank%E2%80%93size_distribution
https://en.wikipedia.org/wiki/Gibrat%27s_law

Opravdu zcestovalý člověk se mohl teoreticky setkat se Sokratem (470-399 př. n. l.) Konfuciem (551-479 př. n. l.) a Buddhou (563-483 př. n. l.).

ROLAND:
NJAL: Ony ty pověstný štítonošky asi fakt existovaly. Našlo se pár hrobů s ozbrojenýma ženskýma ostatkama. Ale nevypadá to, že by to bylo až tak běžný... Taky to nejspíš nebyly mamky od plotny, ale neprovdaný a bezdětný holky.
Ženský byly (asi) cvičený primárně kvůli obraně, aby nebyly úplně v prdeli, když jeli kluci na výlet.
Taky neni pravda, že by vikingský ženský byly úplně rovnoprávný s chlapama. Jen měly trochu víc práv než v křesťanský Evropě. Například domácí násílí se trestalo fakt přísně, protože šáhnout na ženskou byl vážnej prohřešek až hřích. Znásilnění taky tak. :)
#domněnky #asi #možná #teoreticky

SALVATOR: K tomu nedávno na nyxu proběhl hezký postřeh, že žraloci tu byli před tím než měl Saturn prstence a “teoreticky” by mohli vydržet i do doby než o ně zase přijde.

Teda kdyby neměli ploutve, které vyléčí cokoli na co si vzpomenete…

Jinak jeden takový mírně zajímavý fakt na pomezí světa nerdů a většinou výrazně méně nerdovitých lingvistů:
Zipfův zákon – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zipf%C5%AFv_z%C3%A1kon
je to věc, kterou jsem se mimo jiné snažil programátorsky využít při rozlišování zajímavých textů od nezajímavých (což je věc, na kterou by se vás mohli zeptat při přijímacím pohovoru na skutečného programátora, zaslechl jsem...) ale zatím jsem se na to vykašlal, i když v tomhle počasí to možná zkusím (jako že by to třeba rozlišilo náhodné chrchle na kllávesnici od plus minus přirozeného jazyka... napadlo mi, že odchylky od zipfova zákona by se mohly objeovvat v textech takových těch trollů šířících proruskou a jinou propagandu, ale ještě jsem to nezkoušel :-)

jinak samozřejmě by asi zipfův zákon našel uplatnění třeba i při prolamování kryptograficky zašifrovaného přirozeného textu, takový text ovšem málokdy bývá dost dlouhý na to, aby se to mělo šanci pořádně projevit

Narazil jsem na tenhle mírně zajímavý fakt při hledání informací o luštění Voynichova rukopisu - ačkoliv bývá jazyk Voynichova rukopisu označován za náhodnou směs klikiháků, tak přese všechno nad ním zipfův zákon platí, takže by teoreticky mohlo jít o skutečný jazyk nesoucí nějaké sdělení:
Voynichův rukopis – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Voynich%C5%AFv_rukopis

(upozorněte mi, jestli se náhodou třeba v tomhle klubu neopakuju!)

SITH: Že to 5G opravdu není ten zajímavý faktor - technologickou latenci lze snížit (přímější spoje, méně aktivních prvků cestou), ale na tuhle vzdálenost už je limitující faktor rychlost světla (v médiu), čili druhá z Dvanácti síťových pravd [RFC1925]. Teoreticky by se to dalo asi tak o třetinu zrychlit ve vakuu, jenže tahat to nahoru a dolů mimo atmosféru zlikviduje veškerý úspory tím získaný, o útlumu nemluvě - takže reálně jde o to, kdo dotáhne nejrovnější vlákno do Porthcurna.