KAERO: musel jsem si o tom hodne popremyslet. Zkusim to nejak naformulovat.
Ta tabulka dela to, ze se na starty raket diva jako na hody minici (kolikrat jsem hodil, kolikrat padla panna), no nebo spise hody nevyvazenou minci (ani neocekavame p=50%), repsektive hody krajicem chleba namazanym marmeladou, jak je znamo, ten padne vetsinou marmeladou na zem (p~100%). Raketa = krajic chleba. Hod krajicem = start rakety.
Tomu by odpovidalo binomickemu rozdeleni, u toho zname odhad rozptylu (D(X) = n.p.(1-p)) [n=Tries, p=Rate], a da se po nejakem uvazeni sestavit interval spolehlivosti .. tj. najit odpoved na otazku, kdyz budu dal hazet tim krajicem, do jakeho intervalu se mi nejspise trefi sestaveny interval i z dalsich pokusu. Neco o intervalech spolehlivosti pro binomicka rozdeleni:
https://en.wikipedia.org/wiki/Binomial_proportion_confidence_interval
Problem ale je, ze popisovat start rakety hodem krajicem chleba (kdy by se konstrukce raket lisily silou marmeladove vrstvy), jsou hodne nepresnym popisem reality .. pravdepodobnost uspechu, neni porad stejna, na zacatku je mensi, casem roste (teoreticky), modely raket, ktere zacinaji pozdeji, jsou vybavene poznatkama uspechu i neuspechu predchozich modelu raket, maji zacatek lepsi (teoreticky). Tedy rozhodne nejde o hody nezavisle, ale jako by po kazdem hodu, trochu marmelady zustalo na zemi.
Bezne se (jeste stale v ramci jednoduchych postupu) pouziva Poissonovo rozdeleni, pro jevy formulovane trosku jinak, typicky vyjadrene jako pocet zmetku lezoucich z tovarny. Resp. pocet katastrof typu zemetreseni v case.
Possinovo rozdeleni, ma ale taky za predpoklad nezavisle, nahodne veliciny, tj. takove, kde se konstrukteri nezamysli nad svymy chybama (ani chybama jinych) a odpaluji rakety jednu za druhou, tak jak lezou z tovarny (jeste bych nad tim, ze to tak skoro je, a tim, ze demence se vyskytuje zcela nahodne, primhouril oko). Resp. kdyby za nehody raket nemohli konstrukteri ale povetrnostni podminky, tj. by je vypousteli dest ne dest (nad tim bych taky primhouril oko, protoze sice odpaluji, kdyz je "hezky" ale i tak maji necekane zmeny meteorogickych podminek vliv). Opet ale predpoklada porad stejnou pravdepodobnost uspechu (zasadni problem).
Toto rozdeleni ma parametr lambda = pocet neuspechu (napriklad v jednom roce, nebo treba kazdych 10 startu, nebo nejaka jejich interakce).
O interakci casu i poctu startu pisu proto, ze cas neni uplne dobra velicina: nekde je hodne konstrukteru, potrebuji mene casu. Zrovna tak neni poradi odpalu neni uplne dobra velicina: maji vykonny prodej a odpaluji jednu za druhou.
Pisu o tom, ze je dobre si to namalovat, kvuli mnou ocekavanemu rozdilu prvnich nekolika pokusu, vs. zabehnuteho pouzivani. Jinymi slovy, pravdepodobnost uspechu, neni v case porad stejna.
Omlouvam, se ze do toho staram, ale proste prumer, byt prikrasleny, mi neprepada ani zdaleka dost dobry na to, aby se to dalo srovnat. Na jakykoli hate, je to samozrejmne uplne jedno.