• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    CHAOS_RK
    CHAOS_RK --- ---
    LYCO: Jedna informace z Vami poslaneho odkazu, ktera by vam mohla krapet pootevrit oci: Start Starship, az bude hotova bude stat kolem $1.000.000, kdyz to porovname s $2.500.000.000 s vystavbou dalsi SLS... Tzn v pripade jen jednoho startu je Starship 2.500x levnejsi nez SLS... A kolik budou celkove naklady na 10 startu? Nemluve o tom, ze Starship vynese o ~50% vic nakladu na LEO a nenasel jsem kolik nakladu by byla SLS schopna dotlacit na Mars...
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    LYCO: riziko u SpaceX nikdy nebylo ohromné, co se týkalo lidí. Za svou dvacetiletou historii mají jeden jediný incident evidovaný jako "Other non-astronaut fatalities", kdy zemřel dělník nakládající Falcon 9 na trailer. Jinak nemají za sebou jeden jediný život ohrožující incident.

    Veškeré jejich výbuchy a nehody, které se staly, byly vždy jen na hmotném majetku. Mnoho z těch nehod bylo dokonce předem předvídaných a tomu se vždy podřídila bezpečnost - test standy jsou bez lidí, při startech vyklízejí velmi široké okolí (a několikrát rušili testy či start, protože se do oblasti dostali lidé).

    To, že jim to bouchá, neznamená, že to je ohromné riziko. V ohledu bezpečnosti mají stejné standardy jako celý kosmický průmysl.



    Projdi si historii nehod, třeba na https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_spaceflight-related_accidents_and_incidents - a to tam nejsou zdaleka všechny historické průsery.

    Výborný byl také seriál Kritické momenty kosmonautiky - https://kosmonautix.cz/stitek/kriticke-momenty-kosmonautiky/page/4/ - tam také najdeš spoustu problémů, průšvihů a přešlapů kolem Apolla a programech před ním. To tvé "Saturn V lítal na první dobrou" bylo vykoupeno šílenými nehodami před tím třeba v programu Mercury. To bylo něco neskutečného, jak se riskovalo.


    Ty zkrátka vidíš jen úspěchy a o nespěšíš buď nevíš, nebo je ignoruješ. Je to pochopitelně i tím, že vývoj probíhal vždy za zavřenými dveřmi a medializoval se až výsledek. Ani dnes není žádná jiná společnost tak otevřená jako SpaceX a nikde není vidět vývoj v přímém přenosu, jako u Starship. Většina problémů jinde vyplouvá na povrch až později.




    Ale když už ti tady Ondra dával za příklad dopravu na ISS a já jsem taky zmiňoval Dragona, tak se na to schválně podívej. V roce 2014 byly vybrány dvě společnosti, které budou zajišťovat dopravu lidí na ISS. Boeing dostal od NASA 4,2 miliardy dolarů, pro SpaceX bylo za srovnatelnou službu připraveno 2,6 miliardy dolarů. První termín ostrého letu měl být v roce 2017 (ale od začátku bylo jasné, že tohle neklapne). Na konci roku 2016 měla SpaceX za sebou pět testů s padáky, kvalifikační testy skafandrů a ve výrobě v různém stavu rozpracovanosti pět kabin pro budoucí použití. Boeing měl za sebou první shozy do vody, úpravy tvaru (přidali válcové prodloužení, takovou "sukýnku", na kterou nepřišli při modelování, ale až při testech v aerodynamickém tunelu) a připravoval se k padákovým testům. Existovaly první dva kusy - prototyp a první testovací kus, začala výroba dvou letových kusů. Představili skafandr, nedošlo ještě k testům.

    V roce 2017 přišlo velké zdržení, testy u obou společností se táhly. SpaceX se strašně zdržela tím, že chtěli motorické přistávání, u Boeingu byly čtyři nové milníky, které si vyžádala NASA kvůli dodatečné kontrole (bez dalších komentářů). V půlce roku 2018 se začalo mluvit o anomáliích u Starlineru, Boeing odmítl cokoli komentovat, ale později přiznal, že musí předělat palivový systém pro abort. Zdržení by mělo být maximálně půl roku. SpaceX oznámila, že cílí na začátek roku s nepilotovanými testy a připojením k ISS. NASA ocenila otevřenost a přístup ke všem fázím vývoje. Motorické přistání zrušeno, bude se přistávat na padácích.

    Boeing v únoru 2019 oznámil, že má téměř připravený Starliner k testovacímu letu v březnu, aby na konci března oznámil, že oznámí nové termíny. Předpokládá srpen. SpaceX zatím v březnu provedla první nepilotovaný test, připojili se k ISS a po pěti dnech se Dragon vrátil v pořádku na zem.

    Boeing v květnu dokončili testy motorů pro abort, jen o pět měsíců později, než původně slibovali při úpravě palivového systému. To ale celkem zaniklo v ohlasu dubnového průseru SpaceX, kdy jim spektakulárně vybouchl Dragon při testech. Tehdy se hodně mluvilo o tom, že SpaceX na to nemá a měli by jít dělat něco jiného, třeba razit tunely nebo tak něco.

    V červenci 2019 přišla NASA s tím, že netěsnící součástka umožnila kapalnému okysličovadlu (oxidu dusičitému (NTO)) dostat se do vysokotlakých heliových trubek. Tato usazenina byla při tlakování systému urychlena na značnou rychlost a při průchodu přes titanový zpětný ventil jej mechanicky poškodila. Tohle poškození bylo dostatečné na to, aby se NTO dostal do kontaktu s nezoxidovaným titanem, čímž se ventil vznítil, což vedlo k destrukci celé lodi. Řešení, které SpaceX použilo, bylo ale použité už dříve v jiných lodích a NASA ho považovala za bezpečné. SpaceX se rozhodla udělat úpravy a letový test se odložil na konec roku 2019.

    Boeing oznamuje, že Starliner je v cílové rovince a na konci prosince vypustila Starliner na plánovaný osmidenní nepilotovaný let k ISS. Po 31 minutách letu došlo k anomáliím a Starliner nedosáhl plánované dráhy. Kvůli problémům s komunikací a nesprávným zážehům manévrovacích trysek se Starliner k ISS ani nepřiblížil a osmidenní let byl po dvou dnech ukončen. Starliner úspěšně přistál.

    V lednu 2020 proběhl úspěšný abort test Crew Dragonu během letu. Přepracovaný palivový systém fungoval v pořádku.

    V únoru 2020 zveřejnila NASA první výsledky vyšetřování Boeingu, kde se ukázalo, že byl softwarový problém s uplynulým časem mise. Starliner špatně komunikoval s nosnou raketou a nesprávně zjišťoval čas. Další problém se vyskytl při oddělení servisního modulu, kdy modul narazil do hlavní části, což by vedlo k ohrožení posádky. Dalším problém byla omezená možnost týmu zjišťovat problémy během letu.

    V dubnu proběhl poslední padákový test Crew Dragonu, kde vyzkoušeli upravené úvazy lan a na konci května proběhl první pilotovaný test Crew Dragonu s připojením k ISS. Boeing na červen oznámil testy padáků u Starlineru, NASA ukončení vyšetřování a dala Boeingu více než 60 bodů, které měli změnit.

    Od listopadu 2020 začal Crew Dragon pravidelně létat na ISS a do dnešního dne má za sebou devět letů. Musk a NASA se sekli v termínu o celé tři roky.

    Boeing má naproti tomu zdržení pouze šest let, v květnu 2022 se jim podařilo úspěšně uskutečnit opravený nepilotovaný test a spojili se s ISS. A určitě už v dubnu 2024 přijde první pilotovaný test. Posádka je připravena. Sunita Williams tedy trochu zestárla, ale v roce 2024 poletí.

    ONDRA_99
    ONDRA_99 --- ---
    LYCO: Myslim ze predpovidat cokoli o spolehlivosti je hloupe. Srovnani se Shuttle, Saturn V i SLS je stejne hloupe. Jedna se o rozdilny pristup k vyvoji. Jedni sli cestou “dlouze simulovat a pak teprve letet”, druzi jdou cestou “udelame prototyp kde neriskujeme zivoty ani naklad a posbirame data z praxe”. Fakt je ten, ze o spolehlivosti Starship aktualne nevime vubec nic a kdo tvrdi opak lze.

    Aspon ze u Commercial Crew Program priznas ze nevis, tak treba aspon tam se muzes dovzdelat, v ostatim to vypada zatim dost marne.
    KAERO
    KAERO --- ---
    LYCO: precti si neco o historii kosmonautiky. Rakety pri vyvoji bouchaji o 106, a casto i potom. To ze SLS letelo na 1. dobrou je taky diky tomu, ze spousta komponent je jiz ozkousenych v minulosti (motory, boostery), ze to pripravovali strasne dlouho, ze to je ozkouseny koncept, a ze maji jiny model vyvoje (nesmi to bouchnout). Nic z toho neplati pro starship.

    Srovnavat SLS a Starship nejde. Co apollo? Vis kolik prachu do toho slo? To je se starship opet absolutne nesrovnatelne.
    LYCO
    LYCO --- ---
    DZODZO: to záleží, koukni třeba na http://www.astronautix.com/a/aquarius.html - to je big dumb booster SSTO který má cca 30 % šanci na selhání by design ale výměnou za to je velmi levný - je to určené na dopravu zásob, třeba i paliva, které je snadné nahradit. Pamatuj na to že za znovupoužitelnost se platí, IIRC Falcon 9 má cca 2x nižší nosnost (nebo 2x vyšší spotřebu paliva) pokud se vrací, a to nevíme o kolik lehčí by byl kdyby nemusel mít nohy a příslušné výztuže.

    No a systém jako je SLS nebo Staurn V dotankovávat nepotřebuje...

    CHAOS_RK:
    > Ad ceny: simple google search...
    Ceny SLS souhlasí. Nezávislý odhad ceny Starship jsem nenašel. Nejbližší co jsem našel je https://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_Starship#Cost_and_funding a podle toho Starship doteď stála nejmíň 7 miliard (4 mld od NASA za lunar lander, 3 mld přiznané u soudu) a je zatím ve fázi prototypu a vývoj pořád probíhá v divokém tempu. Myslím že není nerealistické když odhadnu, že do certifikace pro lítání s lidma Spaceship sežere ještě jednou tolik, tzn. jsme na podobných číslech jako SLS.

    ONDRA_99:
    Ad spolehlivost: Shuttle lítal na první dobrou. SLS lítalo na první dobrou. Saturn V lítal na první dobrou. (Myšleno bez havárií, jasně že byly problémy.) Původní video, které tuhle diskuzi nastartovalo bylo o tom, že složitost je problém a že Starship je hrozně složitá (on tam mluvil o přistání na Měsíci, ale většina problémů byla u Starship). Myslím že předpovídat, že full-flow staged combustion cycle motory s nejvyšším tahem na světě, vyráběné firmou která doteď používala mnohem jednodušší cyklus a menší raketu, budou nespolehlivé, není nijak přehnané.

    Ad řešení: já žádné nemám. To ale neznamená že nemám pravdu, jen že problém nevyřeším.

    Ad vynášení lidí na ISS: popravdě o tom moc nevím. Máš nějaký dobrý zdroj, že bych se dovzdělal?

    STARE_CASY: to mi nepřijde jako dobrý způsob uvažování. Jasně SpaceX má za sebou velké úspěchy, ale je potřeba říct že riziko (i předtím) bylo ohromné, a dost možná to hlavní co měli je štěstí.

    Můj názor je, že Starship není vhodná k přistání na Měsíci, protože je nespolehlivá, složitá, její provoz bude hrozně drahý a v žádném případě nebude v termínu. Za těchto okolností nedává smysl pokračovat ve vývoji ve stávající podobě - to je ta záporná zpětná vazba, která je ignorována.



    Všichni: už jsem tu napsal tak sto stran textu; další argumentace zítra.
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    LYCO: u zdržení ohledně Artemis bych se spíše než na SpaceX soustředil na Gateway na samotnou stavbu SLS.

    Mne třeba velmi zaskočilo, jak vůbec stavba SLS probíhá. Pro plánovanou misi Artemis 3 se upravuje vodíková nádrž vyrobená v roce 2016 (původně pro Artemis 1, ale kvůli vadě šla na opravu a následně určena pro Artemis 3), u kyslíkové nádrže byla v létě a na podzim 2022 snařena horní kupole se dvěma válcovými díly a od té doby se čeká na spodní kupoli. Poslední info je z října 2023 a nádrž není stále dokončená.

    Tohle je úplně šílený!

    zdroj: https://kosmonautix.cz/2023/10/gateway-rijen-2023/
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    LYCO: hele, kdybys to řekl o jakékoli jiné zavedené společnosti z kosmonautiky nebo o jiné nové společnosti, dal bych ti za pravdu. Dal bych ti za pravdu i před dvaceti lety, kdy SpaceX stavěla Falcon 1 a jela přesně tímhle způsobem. Tři starty, tři totální faily, rychlé iterace, pokaždé se podělalo něco jiného...

    Jenže SpaceX má od té doby úspěchy. Po třech failech s Falconem udělali dva povedené starty a místo toho, aby jeli postupným vylepšováním (jak dokonce měli původně v plánu), rozjeli rovnou násobně větší raketu Falcon 9 a znovu se jim opakovaly neúspěchy spojené s rychlými iteracemi. Jenže z každého failu nasbírali data, poučili se, opravili, co bylo špatně, změnili, co uznali za vhodné a šli do toho znovu a znovu. Jakmile spolehlivě lítali nahoru, začali makat stejným způsobem na přistání prvního stupně. Povedl se osmý pokus!

    Podobný vývoj proběhl u Dragona, kde si možná vybavíš spektakulární výbuch zapříčiněný tryskami. I tehdy je zase znovu spousta lidí odepsala. Že nikdy nebudou vozit lidi. Vozí. A dřív než zavedená a mnohem dražší konkurence.

    To, jak ty říkáš, leštěné hovno, tedy rychlé iterace proložené neúspěchy, na kterých se učí, jim funguje. Přestože pálí prachy v prototypech, jsou ve výsledku levnější a rychlejší než konkurence. A s finálním produktem bezpečnější a spolehlivější (Falcon 9 + Dragon).

    SS/SH měl za sebou druhý start, předtím byly tři starty samotné Starsihp. Zkus si dát trochu práce a na ten vývoj se podívej. Jak šílený progres tam je. Od prvních protypů, kde se všichni smáli, že to zkroucené a mizerně svařené, k tomu, co mají dnes. A poslední test SS/SH byl výborný. Rampa bez poškození (nevěřil jsem, že takhle jednoduché řešení na ztlumení spalin může fungovat - ale fungovalo), jelo všech 31 motorů od zážehu až do separace, proběhl hot staging, který u takhle velké obludy zatím nikdo nezkusil. Mají data, co se při tom stalo (v tomhle měřítku už simulace moc nefungujou), Starship jela dál pak dalších několik minut. Jo, oba stupně byly ztracené, ale vzhledem k tomu, že mají data, tak je to jedno. Stejně už dávno mají další prototypy - u starship navíc dělají několik prototypů současně a učí se přímo na jejich stavbě.

    To, co reálně SpaceX brzdí, je v tuhle chvíli byrokracie. Mohli být dávno dál, mohli mít za sebou více testů (a více výbuchů a hlavně více dat), ale nedostávají povolení tak rychle, jak by potřebovali.

    Chápu, že jsi zaujatý proti Muskovi, ale SpaceX vývoj funguje lépe než jiným. Důkazem jsou projekty, které už mají za sebou. Falcony, Dragon, Starlink - obrovské projekty, kterou jsou v cíli dřív než jakákoli konkurence. Ceny za vývoj pochopitelně nejsou známé, ale jsou známé ceny za start. A pod cenou SpaceX fakt nejede. Ty ceny jsou prostě nižší, v nejhorším případě stejné jako konkurence. A SpaceX z toho má dost na to, aby mohli "pálit prachy" za Starship.
    ONDRA_99
    ONDRA_99 --- ---
    LYCO: Hodnotit spolehlivost podle prototypu je teda hodne velka debilita. Spolehlivost muzes hodnotit pouze jenom az bude litat finalni produkt jinak to absolutne neni fer.

    A teda pak by me zajimalo. Kdyz teda to SpaceX reseni je tak hrozne spatny a bude mit treba zpozdeni, co teda je jine reseni? Druhy navrh v poradi od Blue Origin ktery ted slavnostne vyrobil prvni maketu teprve? Nebo treti v poradi ktery mel v navrhu fakticke chyby?

    A jak vlastne hodnotis treba predchozi zakazku na vynaseni lidi na ISS? Tam to dostaly dva subjekty, jeden velmi spolehlive funguje (a za nejnizsi cenu z nabizenych) a jakze je na tom ted ten druhy?
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    LYCO: napada mi napr. znovupouzitelnost pre tankovanie na orbite, na to asi jednorazove rakety strielat nechces
    CHAOS_RK
    CHAOS_RK --- ---
    LYCO:
    Ad ceny: simple google search...

    Ad spolehlivost: NASA tyhle spolehlivosti dosahla po hromade neuspechu v predchozich programech "Between 11 October 1958 and 15 December 1960, eight attempts were made to launch Pioneers into space.37 Six, including all three Atlas-Able firings, were failures." Myslim ze tezko muzes srovnavat NASA programy po desetiletich zkusenosti (motory na SLS jsou vic jak 40 let starej design) vs SpaceX, ktery neladej porad to samy dokola, ale vymysleji nove veci... Motory na Saturn-V ve vyvoji 10 let (a na zaklade vyzkousenejch veci) nez poprvy letely vs 6 let u Raptoru (kompletne novej design).

    Ad znovupouzitelnost: Spaceship neni jen meziplanetarni nosic, je to jen jedno z mnoha vyuziti...
    LYCO
    LYCO --- ---
    LYCO
    LYCO --- ---
    CHAOS_RK:
    Ad cena: kde bereš svoje informace? Elon, pokud jde o termíny a ceny, lže jako když tiskne. Máš nějaký nezávislý zdroj?

    Ad srovnání ceny: "má stát" je takové hezké. Vývoj SLS taky "měl stát" mnohem míň.

    Ad cena ještě jednou: zahrnul jsi do ceny taky externality, jako zničené životní prostředí (Starbase leží v chráněné oblasti) a vliv na lidi v Boca Chica? NASA zvládá dodržovat zákony na ochranu živ. prostředí, SpaceX spíš ne. (Zdroj: https://blog.esghound.com/p/elon-musk-is-above-the-law ) Jo a kolik budou stát NASA prostoje v programu Artemis způsobené tím že se čeká na Starship? Dvouleté zpoždění u Curiosity stálo 400 milionů dolarů (zdroj: The Design and Engineering of Curiosity, str. 39) a to byla mnohem jednoduší mise. IMHO to půjde do miliard.

    Ad spolehlivost: prototypy Starship které startovaly aspoň zhruba na orbitu byly 2 (2 havárie). Srovnatelné rakety NASA jsou Saturn V (žádná havárie), SLS (žádná havárie) a asi Shuttle (2 havárie z cca 130). Nevidím jak ze současných informací udělat jiný závěr než že Starship je nespolehlivá. (Může se to změnit, ale zatím nic takového nevidíme, místo toho se objevují problémy které neměl snad nikdo v historii jako že raketa při ±nominálním startu zničí odpalovací rampu.)

    Ad znovupoužitelnost: ruku na srdce: k čemu je u meziplanetárního nosiče dobrá? Kolik misí Starship musí odlétat, aby se znovupoužitelnost začala vyplácet (výzkum, kompromisy v konstrukci...) a kolik misí pro ni v tuhle chvíli existuje? Starship má zbytečně velkou nosnost na LEO a nulovou (bez doplňování paliva) na meziplanetární mise: kde bude brát peníze? Mě osobně připadá že znovupoužitelnost není výhoda ale způsob jak (možná!) zařídit aby těch 15 startů potřebných pro jednu misi na Měsíc stálo aspoň trochu lidské peníze.
    TROGLODYT
    TROGLODYT --- ---
    cyve ....
    The Case of the Missing Vega AVUM Propellant Tanks - European Spaceflight
    https://europeanspaceflight.com/the-case-of-the-missing-vega-avum-propellant-tanks//
    CHAOS_RK
    CHAOS_RK --- ---
    LYCO: Tak SLS letela jednou, vyvoj stal skoro $12 miliard a nejde pouzit znova. Internety rikaj ze jen postavit dalsi je cca $2.5 miliard... Celej vyvoj Starship ma stat neco mezi $5 a $10 miliard a vysledkem bude plne znovu pouzitelna vec za zlomek ceny. Takze "pali" penize je tu krapet mimo, jelikoz cilem je uplne novej system a cesta k nemu i pres vybuchujici rakety bude ve finale nejspis levnejsi, nez co predvedla NASA s jejich programama (celej Apollo program stal $257 miliard (na dnesni penize)). A ze je nespolehlivy? Zkus se podivat kolikrat to bouchlo u NASA (i s jejich pristupem vse propocitat a prezkouset nez se to pokusi zvednout ze zeme) vs tady kde s tim pocitaj a uz druhej let supertezkyho nosice byl oproti prvnimu o hodne dal co se spolehlivosti tyka...
    LYCO
    LYCO --- ---
    STARE_CASY: nezaměňuj rychlou iteraci se zpětnou vazbou. Klidně můžeš mít hromadu zpětné vazby i pokud věci děláš hodně v simulacích a míříš na to aby první verze byla funkční, a stejně tak můžeš agilně iterovat a přitom zatrvrzele trvat na nefunkčním systému (i. e. leštit hovno).

    Zrovna SpaceX je IMHO ukázka toho druhého: SpaceX pálí peníze na testy supertěžkého nosiče, který je (podle toho co jsme zatím viděli) velmi nespolehlivý, a spoustu věcí nemá vůbec vyřešenou: tepelný štít opadává, neví se jak bude vypadat nákladový prostor, reentry je nevyzkoušené, přečerpávání paliva taky. Tohle jsou všechno povinné části systému které musí fungovat.

    A pokud jde o počet startů: pokud s vývojem rakety roste nad rozumné meze, co je výsledek záporné zpětné vazby? IMHO: "tahle koncepce není vhodná pro daný účel a je potřeba Starship kompletně přepracovat nebo vyměnit." Myslím že jeho překvapení vycházelo z toho, že je tu silný signál na který nikdo nereaguje (neboli "proč jste to nechali dojít tak daleko?").
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    TROGLODYT: navíc dnes máš možnost většinu dát získat i při fatální havárii díky bezdrátové vysokorychlostní komunikaci, třídy když už nějaká automatika byla (a oba byla), tak se data ukládala na nějaké médium přímo v zařízení.

    A vlastně jeden obrovský průser Apollo mělo, když zemřela celá jedna posádka během požáru pro testech kabiny. A tehdy nechybělo moc, aby program skončil.
    TROGLODYT
    TROGLODYT --- ---
    STARE_CASY: Tak hlavne bych nevynechal to, ze dneska jsou autonomni systemy norma, a muzes delat postupne testy s vybuchy kdy ti pri selhani "umre" jenom ridici pocitac
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    Mě dost překvapilo, jak se zasekl na počtu startů potřebných k natankování pro cestu k Měsíci a jak ho to reálně rozhodilo. Přitom tím popírá sám sebe - pokaždé, když měl nějaké video, kde něco sestavil (třeba takovou blbost, jako dělo na vystřelení baseballového míčku nadzvukovou rychlostí), tak to nikdy nešlo přesně podle plánu a dostával se k cíli iteracemi. Mohl si to vždycky spočítat předem mnohem detailněji, udělat si větší rešerše apod., ale byla by to pomalejší a dražší cesta. Několikrát to zmínil, byť ne takhle doslovně a implicitně.

    A SpaceX jede vývoj už od Falcona 1 přesně touto cestou - mají cíl, mají ho předem spočítaný a namodelovaný, ale vědí, že to není dokonale přesně a doladí se to za pochodu při testech (mnohdy při testech, které více či méně záměrně končí destrukcí). Do cíle se dostanou rychleji a ve výsledku levněji, než tomu bylo při misích Apollo, nebo obecně proti tomu, jaký je obecný standard v kosmonautice.

    To, že chci mít něco předem dokonale spočítané, abych průběžně jen dělal menší ověřovací testy a nakonec se do cíle dostal na první dobrou, je dané politikou, kterou sám kritizuje - politikou pozitivních vazeb. Kdyby Apollo jelo tak, jako jede SpaceX dnes se SuperHeavy/Starship, tak po prvním výbuchu celé rakety politici ukončí financování. Apollo ale bylo předem odsouzeno k úspěchu (s nadsázkou řečeno), takže museli jet bezpečně, najít vlastně ten relativně nejjednodušší realizovatelný, ale hlavně předem spočítatelný postup, a ten držet za každou cenu. Ve výsledku to byla extrémně drahá sranda, jejíž reálný užitek je dodnes sporný (mám velké pochybnosti o oblíbeném tvrzení, že se každý dolar vložený do Apolla vrátil pětinásobně).

    Jinak má v mnoha věcech pravdu, má zajímavé postřehy, ale celkově s ním tady moc nesouhlasím a vlastně nechápu, proč tak ustřelil oproti jeho běžnému přístupu.
    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    ve me hodne "rezonovalo" to, ze Artemis neni "trosku slozitejsi nez Apollo", ale ze je nekolikaradove slozitejsi a vetsina veci na ktery spoleha neexistuje a nebyla otestovana...

    jako programatorovi mi to pripomina syndrom 2.verze: https://en.wikipedia.org/wiki/Second-system_effect - a uz sem zazil v nekolika firmach jak se po uspechu 1. jednoduchy/zbastleny/primitivni verze rozhodlo, ze 2.verze bude "verze ktera ukonci vsechny verze", ktera bude lepsi, rychlejsi, bude umet 10x vic, bude intuitivni, prenositelna, transparentni, snadno rozsiritelna, snadno nasaditelna - a vetsinou to dopadlo tak, ze se porad pouziva 1.verze, protoze 2 verze se uz 5 let vyviji, a diky neuveritelny komplikovanosti to vypada ze nikdy nebude nasazena...

    a ten efekt toho, ze nikdo nesmi bejt negativni... to je neco co beru hodne osobne - je to totiz duvod, proc ted menim praci - uz me nebavilo poslouchat reci typu: "proc si na to porad stezujes?, kdyz sis na to stezoval uz 10x a nikdo s tim nic neudelal, co myslis ze se stane? akorat ses negativni a vsechny otravujes!" ... samozrejme nemam nejmensi tuseni jak NASA funguje.. ale troufnu si rict ze to je neco co bych u vetsich organizaci celkem cekal.. prestoze to casto vyplyne z tech nejlepsich umyslu...
    IKARI
    IKARI --- ---
    TOXICMAN: plus to "soustredeni a vypeti sil", ktere do toho museli pred temi padesati lety naprit, ktere Destin chvali, asi neni v tomhle pripade uplne zadouci, kvuli dlouhodobe udrzitelnosti, pokud chteji z letu na mesic udelat "normalnejsi udalost", nez bylo to Apollo

    ale jinak tam rika dost obecne platici veci i mimo kontext vesmirnych letu
    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    BROUKOID: má tam dobré body, ale přijde mi, že trochu opomíná že aktuální cíl není tam zapíchnout vlajku jako první, ale skutečně tam něco budovat a na to potřebuješ velkou loď a na to nutně musíš mít dost paliva
    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    BRAMBOROVY_KRAL: by me celkem zajimalo co si tady o tom myslite... ja s Destinem tak na 95% souhlasim.. ale zase ja nejsem odbornik...
    BRAMBOROVY_KRAL
    BRAMBOROVY_KRAL --- ---
    I Was SCARED To Say This To NASA... (But I said it anyway) - Smarter Every Day 293
    https://www.youtube.com/watch?v=OoJsPvmFixU
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam