JVMLOK: no já nemyslím jen mezigenerační privilegia (ta jsou nakonec spojena s odpovědností a já to nekritizuju). já mluvím obecně o principu, že výhra ve spekulaci odehrávající se uvnitř růstových bublin je výhrou v loterii. Ti lidé často nevymysleli nebo neudělali nic zásadního: prostě jen ve správný moment přijali jazyk a kulturu nějaké komunity, nastoupili na loď, vezli a ve správný moment vystoupili a teď mají pocit "zásluh".
Máš v podstatě tři způsoby, jak se do tržního procesu fungování (nabídka/poptávka, výnosy/náklady) promítá něčí osobní zájem: mzdy, zisk, daně. Je legrační, jak jednotlivé komunity (ano, jsou tři - tripartita- není to jen černobílé levice vs. pravice) navzájem dovedou obviňovat, že zrovna ten jejich zájem je nelegitimní. Pro echt pravičáka je nelegitimní zájem státu/komunity (daň), ale má pocit, že správný poměr mezi zájmem svým (zisk) a zájmem pracovní síly (mzda) se nějak zjeví magicky spravedlivě bez jakéhokoliv bolestivého procesu smlouvání a nátlaku, apod. Stejně tak pro echt levičáka je nelegitimní zisk, ale zato zóna mezi daní a mzdou se nějak magicky vyřeší, protože prostě otázku zda poctivě pracující chce, aby 75% MHD bylo hrazeno z daní a pracující tak měli k dispozici větší část mzdy na to, aby jí propili, je dílem nějakých osvícených úředníků a základem vyššího dobra sociální koheze a smíru (a ostatně, já nejsem proti tomu, jak jsem nastínil ve zdejší debatě o Elonu Muskovi - nepatřím k příznivcům urychlení rozkladu západní civilizace...)
No a teď se dostáváme ještě k tomu, že ze zisku, daní i mezd lze ještě navíc investovat! V ekonomice existuje pojem úspor, coby odložené spotřeby, ale v konzumní společnosti se ten, kdo nekonzumuje, ale šetří, stává div ne nepřítelem lidu - v konzumní společnosti je vše postavené na úvěry a nikoliv na "odložené spotřebě".
Někdy si říkám, že bych měl napsat nějakou knihu o ekonomice a dál debatovat jen s těmi, kdo si ji přečetli a chtějí se pak o tom se mnou hádat :-)