RUDOLF: hmm, já se do toho nechci úplně pouštět do hloubky, do dědiců a teď, protože to je v liberální společnosti (na rozdíl od té feudální, ke které máme našlápnuto se vrátit, protože společnost už tisíce let osciluje mezi republikami/městy a venkovskou aristokracií) poměrně citlivé téma. Chci se zaměřit na něco jiného:

Když se zamyslíš nad typickým autorem 19.století, romanopiscem nebo hudební skladatelem, tak ten žil tak nějak na vlastní náklady, často ho živila rodina, a když teda konečně něco vydal, tak dostával nějaký honorář (dlužno říct, že v tehdejším fázi existence médií, tzn. knihtisk a nic jiného, spolkla samotná distribuce či inscenace díla většinu ceny výtisků či vstupenek a to, že se začalo myslet i na autora, byl určitý posun proti předchozím staletím, kdy prostě kdo na to neměl nebo neměl štědré mecenáše, tak netvořil).

Dnes jsou autoři zaměstnanci korporací a autorská práva zůstávají zaměstnavatelům, takže původní koncept organizovat autorská práva jako "podporu v nezaměstnanosti" pro autory, aby mohli tvořit a jejich rodiny byly po jejich smrti zabezpečeny srovnatelně se seriózním, ale nikoliv kreativním zaměstnáním, se úplně rozplynul. Dnes copyright garantuje korporacím doživotní právo na zisk, dá se říct. A to se ještě ani nebavíme o tom, zda půjde copyrightem chránit výtvory AI...

Zatímco historicky se copyright týkal tvůrců coby fyzických osob, tak postupně se transformoval na právní abstrakci, která garantuje výnosy právnickým osobám a skrze jich jejím investorům. V původní podobě copyright fungoval 100, nejvýše 200 let (zezačátku to byla novota a pak zase naopak už vlastně přežitek), trochu se to překrývalo se zlatou érou patentů, jejichž držiteli tehdy byly taky často fyzické osoby.

Dnes žijeme hluboko v éře právnických osob, čehož důsledkem je rozvoj takové nerovnosti v západním světě, která nemá obdoby snad za celou dobu před nástupem moderních demokracií: museli bychom hledat někdy v éře Ludvíka XIV, nebo tak něco, "prostě stát jsem já". Může to souviset i s tím, že mechanismy, které měly původně v liberálně-demokratické společnosti utvářet střední třídu, jako třeba copyright i patenty, byly zcela převzaty abstraktní korporátní byrokracií (protože on nejen stát je byrokratický, že) a z tvůrců se stali znovu pouze námezdní dělníci.

RUDOLF: kopirovaci monopol, vyuzivas zdroje statu (policia, ...) na to, aby ti vymahali tvoj sukromny bussiness. Autorske pravo v tejto podobe nie je nijak ludsky prirodzene (historicky neexistovalo, je to vec poslednych desiatok/stovky rokov), a ta podoba sa stale meni (viz. tie Wal-Disney laws, kde opakovane prebehlo predlzenie platnosti do absurdnych cislel, v sucasnosti tusim 90 rokov po smrti autora, alebo nejaky podobny bizar)

RUDOLF: Přesně. Spotify nebo třeba Apple Music nemám a nebudu mít i z tohoto důvodu (další je třeba to, že mě digitální crap moc nebaví).

Kupuju vinyly, trika, zajdu na koncert. Tím umělce reálně podpořím, navíc listovat masivním bookletem je prostě ňuňu.

Bandcamp atd. používám spíš jen na objevování nový hudby.

RUDOLF: Já bych taky chtěl aby, až umřu, moje děti žily z plodů mojí práce - ale moje práce, i když je určitě taky tvůrčí, holt nepatří do seznamu privilegovaných, tak se budou muset živit vlastní prací.

QZUZKA: ok, za účelem zisku: ten dosahuje YT, ale ne někdo, kdo si udělá archív oblíbené hudby. S tou YT celkově dík za objasnění.

90 kč z mobilu je jen jednorázových při koupi, ale stejně je to naprosto absurdní výklad... a OSA to rozúčtuje jak, podle shlédnutí na té YouTube?

XCHAOS: ono hlavně ty poplatky za media měly krýt náhradní odměny za kopírování autorských děl, akorát v současné době se takřka nekopíruje a hudební pirátství skoro vymřelo, tj veškeré náhradní odměny by se měly zrušit

XCHAOS: No právě. Piráti se podílí na novele autorskýho zákona a neudělají s tím vůbec naprosto nic? Co je smysl u strany, která totálně zazdí i to, podle čeho se jmenujou?

RUDOLF: ok, žijící autoři inkasovat můžou. Ale dnes jsou držiteli autorských práv často právnické osoby, které jsou v podstatě nesmrtelné, pouze se mění vlastnická práva k nim. Celá otázka fair-use a copyrightu se týkala žijících autorů, ale dnes jsou držiteli copyrightu často korporace, které pouze přežvýkávají existující témata. Zrušení copyrightu samo o sobě není na stole, ale místo nápadů, jak bude OSA vybírat za mobily (a rozdělovat ty peníze.... komu přesně?) je potřeba více se bavit o fair use a právu na nekomerční sdílení, vytváření kopií pro vlastní potřebu, apod.

Piráti to měli jako téma v době, kdy to bylo zásadnější, než v éře předplacených streamovacích služeb. Vývoj jde tak rychle dopředu.

Když OSA srovnám s veřejnoprávními médii, která také řeší, jak vybírat nějakou vlastní daň nezávisle na čemkoliv, tak veřejnoprávní média se alespoň teoreticky zodpovídají RRTV a lze je nějak kontrolovat. OSA stojí úplně mimo jakoukoliv kontrolu.

Nevím, je možné, že moje averze vůči autorskému právu zahrnuje nějakou zášť neúspěšného amatérského autora, který se místo přiznání, že nedokáže být dostatečně kreativní, rozhodl bojovat proti autorskému právu. Já připouštím, že moje vlastní motivy jsou zmatené... jsem taky propagátorem open source, aniž bych nějaký v posledních letech pouštěl do světa, apod. Ale všichni snad chápou rozdíl mezi komerčním pirátstvím a tedy prodejem copyrightovaného obsahu se ziskem do vlastní kapsy a mezi nekomerční tvorbou kopií.

Pokud by OSA chtěla jednat s relevantním hráčem, musela by se bavit např. s YouTube, kde existuje nějaký jasný obchodní model, tečou tam peníze z reklam, ze služby Premium, některé účty nejspíš inkasují za obsah, ke kterému nemají práva. Snažit se místo toho kasírovat majitele mobilních telefonů je ubohé.

RUDOLF: "OSA je furt správcem tak obrovského toku peněz a sama se rozhoduje, jaký budou pravidla jejich využití" - ano. Tohle namíchlo zejména různé hodně nezávislé spolky, které fakticky žily všemožnou jinou kulturou a nekulturou, než nějakými autory, které by chránila OSA - ale stejně byli nucení platit "výpalné". Podpora Pirátů přicházela z nečekaných směrů, v těch počátcích.

Představa, že nějací autoři her mají celý život pobírat rentu ze svých her, mi taky nepřijde jako udržitelná. Tvorba her je díky více a více user-friendly nástrojům více a více přístupná širší veřejnosti a dá se očekávat, že hry šířené jako free software se taky nějak rozšíří. Naopak autoři komerčních her budou čelit konkurenci, ze strany AI tvorby... ostatně zrovna hry byly jedním z odvětví, které určitě rozvoj AI mohutně stimulovaly.

Jako nerozporuju, že lidi hledají nějakou jistotu v realitě, něco, do čeho by investovali svoje úsilí: ale problém je, že vytváření mechanismů, kde tvůrci mají jistotu odměny za to, že de-facto baví ostatní (protože nic jiného, než nějaká "zábavnost" vlastně kritériem není, objektivní kritéria neexistují, ani u hudby ani u těch počítačových her), to vytváří ve společnosti hlubokou nestabilitu.... a dost na tom, kolik toho vznikne samo od sebe (na základě dobrovolnosti, protože každý nakonec umělcům něco do toho klobouku hodí, koupí si lístky na představení, cokoliv...), nemyslím si, že represe (tak jako tak) přítomná ve společnosti má být směřována k tomu, aby tyhle trendy posilovala.

OSA by si prostě měla rozjet streamovací službu, jako Netflix, Disney Plus a mraky ostatních, třeba i ten Kviff apod., a hledat, kdo si dobrovolně chce koupit hudbu od umělců, které OSA zaručí. Co by na tomhle bylo špatného?