• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINKY: Tak tedy tohle už jsem snad ani vědět nechtěl.

    A kromě toho "osoba Tobě blízká" neexistuje, za všechno ručí a pravidelně platí majitel vozidla. ;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NANTHEI:
    Jde o to, že když vidíš stín někoho, koho jinak znáš, tak ho nutně nemusíš poznat, protože je natolik stylizovaný, že to neodhadneš jistě, nicméně z něčeho ve stínu cítíš tu známost, podobnost někomu blízkému. A nerozpoznat/nerozeznat v tomto případě chápu tak, že ten konkrétní stín také s jistotou neidentifikuješ s osobou tobě blízkou, ale cítíš, že tam je. Že ho/je nerozeznáš/ ze stínu/ů. Můžeš si to sice představovat, ale nikdy ne s jistotou, poněvadž je to stín, ve výsledku to může být být úplně někdo jiný. Asi to už lépe nepopíšu. A taky je možné, že to zkrátka vnímám jinak, ale jak jsem psala, v tomto případě, pokud se jedná o to, že má někoho vidět ve stínu, by mi to slovo "nepoznáš" nevadilo.

    Pardon, za ten elaborát, ale trochu jsi mi teď nandala brouka do hlavy.;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    BUCHVI: Díky, jo, to možná jsou.;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    To "nepozná" by ten úsek trochu zjemnilo. Možná ho tam nakonec dám, nechám to ještě vyčichnout.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NANTHEI: To jistě, ale k popisu té situace by to stačilo. A bylo to myšleno jako že nikdy nerozpozná/nepozná, kteří lidé jsou schovaní ve stínech, jenž vrhají kořeny. A v tomto případě by mi tam to "nepoznáš" nevadilo, možná naopak. Tady (v tomto konrétním případě) mi nejde o význam tolik, že bych šla na dřeň. Tady mi nešlo o to, jestli nerozezná jednoho od druhého, nýbrž o to, že je tam především vidí, ale nepozná, jakkoli se může snažit. Pravda, možná to obraz a situaci trochu pozmění, ale i tak to tam bude. Záměnou slova se pro mě tahle situace nezmění v tom smyslu, že bych ji chápala jinak, odlišně.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    BUBLINKY: Mně přijdou ty dva řádky "které tě straší tím - že je nikdy nerozpoznáš" celé takové... nelibozvučné. Trochu mě tam ruší. Ale jinak se mi to líbí a ten konec tomu přidává správný grády :)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TOMASZ: Díky za reakci. Hmm, asi mají recht s nerozpoznáš.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NANTHEI: ...a tak mi zbývá jen dodat, že první verš byl ale moc pěkný a taky se mi líbilo jemné provázání rýmem. :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINKY: Pro mě má skvělou atmosféru a první strofa je tak symbolicky výstižná, až jsem zprvu nevědomky imitoval dětský údiv prostým rozšířením očí.

    Ale nejprve jsem se zasmál výrazu "příšeří", neboť tak se jmenoval časopis pro hráče Dračího doupěte. ;) A pak bych možná nahradil slovo "nerozpoznáš" přes jeho sémantickou správnost slovem "nepoznáš", je to takové méně vědecké. Takže tolik. :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUCHVI: Já bych to zhubenila, jak praví Bublinky, a následně zhudebnila.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Ha, zde se to probouzí, to je dobré, to je dobré. Jen houšť.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    BUCHVI: Já, milovnice koček(!), bych škrtla poslední strofu a kdyby sis s tím ještě trochu pohrál, bylo by to skvělé. ;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Koťátka jsou obecně vděčné téma.;)
    NANTHEI: Libozvučné a něžné.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    NANTHEI: Když jsme u těch koťátek, vzpomněl jsem si, že jsem je taky kdysi použil, nedalo mi to a musel jsem ji najít, ale je to teda hodně stará věc (únor 2009, takže víc než dva a půl roku), tak buďte shovívaví a přihlédnuvší, až (jestli) budete posuzovat :)

    MILÁČKOVI

    Tvá syrová koťata miláčku
    zanechala na mých zdech
    otisky tlapek

    Tví hraví pošetilí miláčci
    pošlapali mé čisté stěny
    a jedno z nich tu pořád ještě ťape
    na pohovku se sápe

    Zavolej si ty své nedovařené děti miláčku
    já nemám rád bahno na svých zdech
    a pošlapané křeslo, to mě štve

    Zhasni tu cigaretu a hraj si s nimi
    a nenuť mě je dovařit -
    - tvá syrová koťata, miláčku
    Víš, že maso z nich jde na dračku

    Vidíš? Ty stopy nejdou dolů
    asi tam zůstanou
    navěky zůstanou
    I když tvá koťátka se již dávno uvařila v kočky
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    NANTHEI: to je můj šálek kávy ;) jen některé ty obrazy jsou trochu klišé, jmenovitě "loňské víno" a "krev koťat" mi přijdou takový... ohraný. Ale v kontextu ta krev koťat vlastně nevadí... Dobrý.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    MAEROR, BUBLINKY: mně se právě ten kousek "když vypínač a tma" hrozně líbí, je to takový dobrý místo na domýšlení si... Ale pravdu dí ti, kdo by vynechali poslední verš, stejně jako NANTHEI má pravdu s tím prvním, ten je vážně nejlepší.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Ale abych byla upřímná, něčím mě dráždí, vracím se k ní. Rozhodně bych vypustila ten poslední verš, vůbec mi nesedí do nálady básně, nikoli významem, ale tím, že mě slovo zobák nějak rozčiluje a nejsem schopná vysvětlit proč.;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Jestli tedy mohu ještě já, pro mě je báseň skvělá po "pryč". Víc tam nepotřebuju.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    pro S.

    Oči v příšeří
    dvě bystré myši
    při každém zvuku
    utíkají do rohu

    kořeny na stěnách
    vrhají lidské stíny
    které tě straší tím
    že je nikdy nerozpoznáš

    změní se myšlení
    když závěsy popřeš den?
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NATASHA: Já vím. Ale potřeboval jsem to od někoho slyšet nahlas, abych se zase začal víc snažit; abych měl v zádech oči, které mne donutí to jen tak pro sebe nešolíchat...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Abych Tě nesekla zobákem :)


    MAEROR: Hm. Hm. Hm. Umíš lepší.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam