• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Ta naděje na konci je nečekaná. Po té tíze postupně nakládané. Jako bys na konci přišla na to, že chceš přece jen napsat jiný příběh.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Mé čelo je sklenice studené vody
    pod hladinou

    palec zaseknutý v proudu

    strach z nadechnutí
    okusují dlouhé černé zmije

    a já se smýkám
    u dna příštího dne

    prsty mi stydnou

    ale od srdce voda
    nevychladne
    FIN
    FIN --- ---
    to nepochybně :-)
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: no, než jsem to napsal, chvíli jsem ten "čumák" řešil, protože jsem nechtěl tebe ani jiné bičovat ke hvězdám, to ne. - nevnímej můj komentář jako "trest", prosím. není za co trestat. napsalas to, jak to přišlo, jak ti to bylo v tu chvíli vlastní. - to je důležité. - "přes čumák" bys mohla dostat, kdybys tu na čtenáře zkoušela nějaké triky. - ovšem, kdyby byly šikovné k nepoznání, tak by ti nikdo ani přes čumák dát nechtěl, no, ale to je jiná kapitola zase.

    (pozn: z obranných reakcí autorů a kritiků by se taky dala sestavit pěkná brožurka, jak je sleduji na různých místech)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE: Já s Tebou souhlasím, líbivost, mělkost, cukerín, fuj. A nesmí mi to procházet. Nicméně se mi jeví, že je dobré podnikat výpady různými směry; jistě, s vědomím různé jejich úspěšnosti. Je třeba nezakazovat si. Ale samozřejmě je jedině spravedlivé dostat přes čumák, když to nedopadne.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: posunula jsi to někam dál, to ano. - ale jsou zde různé drobnosti, které v toku básně nepůsobí nápadně, a přesto se nad nimi pozastavuji (abych uvedl konkrétní příklady): doslovné hodnocení "je tak krásná" - ano, tak s nádechem ironie to lze, ale přesto je to smetana, která může rychle zkysnout; "perlami poupat" - opět ta hrana, lze přijmout tak i tak. "směšný - směsný" - chápu, že v tomto kontextu má ta slovní hříčka větší smysl, než když tě automaticky posté napadne při pohledu na popelnici - ale zase balanc na nejtenčí ploše; "Magdaléna" - beru spíš jako dokreslení, protože Praha "děvka babylónská" apod. už tu také nejednou zaznělo. - stačily by ty třešně bez morálního hodnocení.

    napadlo mě říct ještě něco nepříjemnějšího, spíš jako indikaci stavu než kritickou výtku, s tím, že nevím, co a zda je potřeba s tou informací udělat. totiž, myslím, že máš v sobě jednu autorskou žílu, která vede k omalovánkové líbeznosti a kompromisní shovívavosti. - ze své lepší strany dělá ty básně sympatické. - asi to, co nazýváš zvukem, bude stejného rodu. seifertovská libozvučnost ("liboobraznost"). - potom mi tvoje básně přijdou silnější, kde v nich nechybí vnitřní konflikt, který tvým obrazivým sklonům dodává protiváhu. - v tomhle pokusu, jistě jednom z mnoha (neděláme z toho vědu, to je jasné), ten konflikt chybí. místo něj takové usmířené koketování. nejspíš záměr, ale efekt je takový, jak jej rozepisuji.

    když si vedle toho vzpomenu na "německé zahrádky" a že "nic nikam nepřerůstá a nic nikde nechybí" (nebo tak nějak) je v tom řezavější a propastnější pocit z místa. - tak samozřejmě, shovívavá líbeznost je také životní pocit :) - ano, ale ...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE: S tím kýčem máš pravdu. Když jsi to teď řekl... Byl kýč to vidět, ale báseň to měla narušit. Ujela jsem na zvuku, rovněž.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    WHISPERMOONLITE: Děkuju za reakci a cítíš to správě, řekla bych.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    BUBLINKY: libí, ale druhá polovina s takovou mírně připálenou expresivitou, která by se dala uvěřit víc dětem než dospělému. (taky jako kdybych slyšel toho "moudivláčka" - dnes, kdy vlaky nebývají od lokomotiv umouděné, toto slovo ztrácí místo ve slovní zásobě)

    NATASHA: nápady se nezapřou, ale ani balanc na hraně kýče, obávám se. - "chuť třešní na hrotech ňader" se mi líbí jako přenos do plenéru. - ty máš takovou zvláštní schopnost brát banální obrazy a oživit je nápadem, a někdy to může být dost a jindy málo. - ale nenechej se zneklidnit tím, co přichází samo.

    MAEROR: úroveň to má, ke skácelovským výtkám bych přidal asi přemrštěnou metafyzickou odvahu. (plurál, "my a svět", "úděl", a přitom ambice umenšit se, vycouvat, snášet. - kapku předramatizované, přestylizované ("kdyby mi někdo povolil jazyk / a abych promluvil"). klidně bych vydechl a sklonil horizont blíž k zemi. jinak tam ty zrazující ozvuky dřívějších expedic budou pronikat.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: díky za nápovědu. zkusil jsem báseň přečíst bez veršů v závorkách a nyní vidím, jakou tam mají funkci. - mně se tedy jejich použití líbí. vážně. - spíš by mi vadilo, kdyby ty konkrétní verše v závorkách nebyly. - pokud tam neměly být ani ty verše, to je jiná otázka, ale mě neruší. - spíš naopak. hlasuju pro ně. :)
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    BUCHVI: /a pro ty, kteří si oblíbili můj "svérázný" styl, kopíruji odjinud :)/

    Zaujal mě rytmus. Dodává básni napětí i spád, které zase chybí v zobrazení - nejen po loňském a předloňském roce víme, co bude následovat po první strofě. -

    teoreticky vzato, takováto báseň by mohla být napsána každý rok ve stejný den. zobrazilo by se v ní to samé, nebo podobné. - ačkoliv: nelze nevidět, že míra variace ve výběru a uspořádání konkrétních motivů zde možná je. - drobné nápady jako: "položí / tělo k tělu / ruku k dílu"; "každý svého / v každém městě /tam co vloni" - mohou až s náznakem ironie tematizovat stereotypnost tohoto rituálu; stejně tak mohou být čteny jako jeho stvrzení, poukaz na jistotu jeho opakování. - nevím, co si vybrat.

    zda postačí k evokování osobitého vidění, prožití událostí? - myslím, že ne docela, že báseň je více poznamenána tezovitostí. (pracuje s předem připravenými významy, myšlenkami; motivy se dají předpovídat, protože následují předem dané schéma jednoho mýtu) - její nadějí by bylo, kdyby se ono známé mysterium pokusila nasvítit jinak a vyvolat z něj nový význam - tzn. například v postoji autora/subjektu k němu.

    k tomu dochází alespoň ve sféře rytmu a dělení motivů do syntaktických frází. zde je zřídlo jejího života, z nich vnímám osobitý vklad nejsilněji.

    nakonec myslím, že báseň na svůj tvar dosáhla. lze ji číst opakovaně, což svědčí o tom, že čtenáře unese. *
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---




    povídá o prokletí
    a bůhví co jí letí
    hlavou
    nad námi v kalném nebi
    dvě utopené hvězdy
    plavou

    my vyhořelé figurky
    myšlenky vybělené v alkoholu

    vím, že nejsme úplně na dně
    ještě nás něco pořád táhne
    dolů

    dolů dolů dolů dolů
    dolů dolů dolů dolů

    V duši mi nemocný klavír
    dokola zkalené blues hraje

    tisknou se lidé bez tváří
    na zastávce u tramvaje

    tak dej mi pusu
    jenom na tvář
    a ahoj a zas příště

    pokud tě teda příště ještě vytáhnou včas
    z kolejiště



    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: quel dommage... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Naděje, žánop. Nevzdávat to, nabíhat si - atd.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: A tos ji neviděl :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: A tahle se zase nejvíc líbí mně! :)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUBLINKY, NANTHEI, SONA1: Děkuji za tak pozitivní názory i hodnocení – obojí mě nesmírně těší. Vážím si toho přirovnání, i když roky, kdy jsem chtěl psát aspoň trochu skácelovsky, už mám nějakou dobu za sebou.. Tedy: nejednalo se v tomto případě o záměr - byl bych pochopitelně raději, kdyby mé psaní bylo rozpoznatelně maerorovské, ale k tomu se třeba časem ještě propíšu.. A abych to nezamluvil – radost samozřejmě převažuje.

    NATASHA: Ano, já to cítím. Ale myslím, že jsem to potřeboval slyšet ještě od někoho jiného, abych si to nezačal vymlouvat. (Jedině nevím, zda je hned důvod mluvit o probouzení... i když - kéž by!)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUCHVI: Máš nějaký důvod pro ty namnožené závorky? Na tom poměrně malém prostoru je to trochu únavné, ředění --- neustálé dovysvětlovávání.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Je dobré vidět, že se konečně probouzíš! Střed trochu ztrácí tempo, ale jen maličko.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Lípy u nás
    ve dne vydávají zvuk
    který neznám ale neleká mě

    avšak za nocí skřípou a vrzají
    jako zuby mé sestry
    při zlých snech

    a to se nedá spát
    a to se nedá plakat

    jen muchlat cíp peřiny
    a pevně držet u úst

    Držet strach za zuby!
    SONA1
    SONA1 --- ---
    MAEROR: Moc se mi líbí:
    "lejskově šedé smrákání
    zamlkle stříháme podle vzoru kost"


    BUBLINKY: je to hodně skácelovské, myslím.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam