LITROP: To právě není tak docela klasika! Jako pochopím, že si ženská najde chlapa, ale aby se nechala připravit o děti? Nebo snad se jich dokonce ráda zbavila a nezajímala se o ně? Ne, to nechápu... Já to teda nechápu ani u chlapů, ale u ženských je to snad i proti přírodě, ne? A to jako s tím novým chlapem děti neplánuje? Nebo si jako pořídí jiné, lepší? (což je pochopitelně nemožné, protože ty tvoje jsou nejlepší...)

NOFNAK: no hele chvilku to trvalo nez si to sedlo nastesti mam praci kde tri dny makam do dlouha cca 21 az 22 to je davam na hlidani ct kratky a patek volno jinak soukromej zivot skoro neni max nejaka zahradka s hristem a s nekym se domluvit urady posty atd resim dovolenou kdyz jsou ve skolce detem jsou 3a5 a snad se to zlepsi samozrejmne zima je horsi to hriste nefungujou a do krytejch nas nepustej se psem....

PIDALA: proč jsou hrozný ty nákupy? Chce všechno koupit (jako můj syn) nebo ještě něco jinačího?
Jak to jde, chodím bez něj, ale to taky moc často nejde :) Když ho popátý vracím s něčím, co mu opravdu nekoupím, lidi na mě koukaj.. já na ně už ne :) on je ještě schopnej nafingovat spadnutí jak fotbalista, no paráda

NOFNAK: Prakticky dost blbě, no... zvlášť když má dcerka diagnózu autismu. To ji někam "upíchnout" na hlídání není zase tak snadné. Ráno ji vytáhnu z postele, naložím do auta, cestou do práce vyložím ve školce, cestou z práce zase vyzvednu a jedeme domů. Abych udělala nějaký nákup, musím odejít z práce o 15min dřív, abych stihla bleskově nakoupit, než ji vyzvednu. Každý nákup je s ní docela stres, tak se tomu snažím vyhnout. Občas zvládnu skočit pro pár drobnostído večerky u baráku, když usne. Nebo když někdo přijde na návštěvu, často to vypadá asi takhle: "Čau! Dáš si kafe? A mohla bych tě tu chvilku nechat s malou a s kafem? Že bych si jen bleskově skočila dolů koupit mléko..." Péče o domácnost není zase až takový problém, to zvládnu s malou kolem sebe. Ale vždy si pečlivě rozvažuji jestli s ní půjdu na procházku do města... podle toho v jaké je náladě, kolik mám zrovna energie, správně vybrat trasu kudy jít a čemu se vyhnout... Nejlepší je naložit ji a jet s ní někam mimo město, to se dá. Ale například pokusy o kafe s kamarádkami, byť v kavárnách s dětským koutkem, to už jsem dávno vzdala. Vyloženě problém jsou úřady, byť hloupá pošta... není vůbec legrace vysvětlit jí, že se musí na něco čekat, natož aby stála nějakou frontu nebo se mnou vydržela stát u okénka. No a chvilka pro sebe? :D To moc ne. Teď si ji jednou za 14 dní bere tatínek na dva dny... takže jeden volný večer za 14 dní, na který si vždycky plánuji strašně moc věcí... na pivo s kamarády, na návštěvu za někým, nějakou menší párty, prostě mezi lidi. No a většinou to dopadne tak, že skončím sama doma.. uvědomím si, že jsem hrozně vyčerpaná a mám sílu tak akorát zalézt do postele nebo si pustit nějaký oddechový film. A když už někam vyrazím, většinou vydržím do desíti, než začnu zívat :)
No a to mám teď vidinu, že bude ještě hůř... :/

NOFNAK: tohle na mě vyskočilo včera na facebooku, jako vzpomínka:
9. srpen 2014 v 14:27 ·
Posledni 2 roky, 10 mesicu a 5 dni jsem byla bez syna max 18 hodin. Az dodnes. Sama jsem na sebe zvedava, jak budu - krome prace - travit cas

Takže jde to, i když člověk přijde z práce, večeře, nějakej úklid a jde se spát, moc už se toho nestihne, a nákup ještě a tak. ALe čím je dítě starší a samostatnější, tím volnější je rodič a taky se dítě líp někam "upíchne" na hlídání..