SALVATOR: Teda to je super! o.O
(nenecháme si to kazit dtailem že rejnok je paryba a ty "kosti" jsou chrupavky. :)
Rejnoci – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rejnoci

Ploutve, co maj rejnoci kolem dokola sou plný kostí :O

SALVATOR: no jistě.
a mythbusters ho vylepšili. místo pilin starej papír.
ukázka zde.
MythBusters - Pie-crete
https://www.youtube.com/watch?v=UMKis4FPykw


Dokonce z toho udělali loď a projeli se na ni. (neni v ukázce)

SALVATOR: Myslím, že to namáčet nehodlají. A hlavně teda to prý oběhne Zemi každou hodinu a půl.

Plywood is a natural composite material and for decades it has been used as a structural material in many demanding industrial applications such as aircraft structures and propellers, windmill blades, as well as truck, trailer, and bus floors. WISA-Birch plywood is also used in LNG tanker ship insulation elements where the material needs to handle -163C (-261F) freezing temperatures. Plywood is strong and easy to work with and therefore the most common use of plywood is in buildings where the panels are used for creating load-bearing floors, walls, and roofs.

Heat, cold, and moisture are normal elements on the Earth’s surface but in space, the material faces different challenges. WISA Woodsat has two specific research focus areas - “super drying” and outgassing caused by the vacuum in space and harsh unfiltered UV radiation.

Jo a radioamatéři můžou zkusit zachytit vysílání:

The satellite uses LoRa radio, which is possible for radio amateurs to communicate with the satellite directly. You can download your own images from the satellite.

NELLAS: Tak na to sem zvědavej. Když to před startem namočej a ve vesmíru to zmrzne, dostanou pykrete.

Znáte pykrete? Skvělej materiál, tvořenej ze 14 hmotnostních části z pilin a z 86 částí z ledu. Má to vlastnosti hodně podobný betonu, samozřejmě za předpokladu, že to udržujete zmrzlý. Na druhou stranu to díky extrémně nízký tepelný vodivosti taje extrémně pomalu. Je to tak skvělej materiál, že během Druhý světový války byly plány postavit z toho pro britskou Royal Navy obří letadlovou loď, nebo spíš skoro plovoucí ostrov. Nakonec ale výše nákladů a přece jenom lepší efektivita standardních letadlovejch lodí projekt jménem Habakkuk zastavila.
A mimochodem to není jedinej ne moc obvyklej materiál, ze kterýho jde postavit loď. Lodě ze železobetonu byly od poloviny 19. století celkem běžný a během obou světovejch válek hrály dost klíčovou roli, třeba během Dne D. Železobetonový lodě maj bohužel tu nevýhodu, že trup musí bejt silnější, než u lodi z ocele. Železobetonový lodě si ale lidi do dneška stavěj jako koníčka, protože je to na výrobu i materiál poměrně nenáročný.

Letos bude vypuštěn "dřevěný" satelit, který bude sloužit ke zkoumání, jak vesmírné podmínky působí na dřevo. Teda ono to bude prťavé, 10 x 10 x 10 cm.

WISA Woodsat is the first wooden satellite in the world. It is a research satellite with a mission to explore the use of birch plywood in spacecraft structures. In addition to a suite of sensors, the satellite carries a unique selfie stick camera to observe changes in the wood material during the mission.

WISA WOODSAT | WISA PLYWOOD
https://www.wisaplywood.com/wisawoodsat/

A abych taky přihodil nějakou zajímavost, kdyby někoho zajímalo jak to vypadá (a co se našlo) uvnitř v jedné z šachet Chufuvovy pyramidy v Gíze:

EXCLUSIVE: First Look Inside the Great Pyramid Queen's Chamber Northern Shaft | Ancient Architects
https://www.youtube.com/watch?v=Ki0405ulvIY

SPIELMANN: Jo, díky tomuhle videu sem na to přišel, skvělej kanál btw :)

K tomu tuh'u:

A 4000 Year Old Recipe for the Babylonian New Year
https://www.youtube.com/watch?v=7IYYhoO-hiY

#sova

zistujem ze sova bez peria vyzera dost creepy:

Celosvětová roční spotřeba energie lidstvem včetně energetických ztrát činí v současnosti přibližně 170 000 terawatthodin neboli 612 exajoulů. Pro konkrétnější představu velikosti těchto čísel (giga = 109, tera = 1012, exa = 1018) toto množství odpovídá energii uvolněné spálením buď 30,6 gigatuny dřeva (to by byla krychle o hraně zhruba 3,7 kilometru, přičemž veškeré zásoby dřeva v lesích ČR se odhadují1) na 689 × 106 m3, což zhruba odpovídá 0,35 gigatuny dřeva), nebo 20 gigatun uhlí, 14,6 gigatuny topného oleje, 12,8 gigatuny ropy, 11,4 gigatuny zemního plynu nebo 5,1 gigatuny vodíku. Toto množství energie dopadne ze Slunce na Zemi ve formě elektromagnetického záření asi za jednu hodinu a k uvolnění stejného množství energie jadernou reakcí v plánovaných reaktorech IV. generace využívajících rychlých neutronů by teoreticky mělo postačit přibližně 0,0000076 gigatuny thoria, plutonia či přírodního uranu (což je krychle o hraně zhruba 8 metrů); ovšem využitelná elektrická energie produkovaná současnými jadernými reaktory je ve skutečností řádově nižší.
Teoreticky ideální případ solární elektrárny na Sahaře by k zajištění současné energetické spotřeby lidstva vyžadoval zastavět plochu asi 440 × 440 km2. Úložiště využívající lithium-iontové baterie postavené na stejně velké ploše by tuto energii dokázalo uložit přibližně na 8 a ¼ dne.

Jo a tu knížku od Beranový fakt doporučuju, například sem netušil, že třeba mandlový mlíko se běžně používalo už před stovkama let, protože to vše středověku bylo vhodný postní jídlo. Chystám se od ní na knížku o římský kuchyni.

VONBONBON: Buvol, to zní zajímavě.

Co se ty soli týče, asi se vlastně moc nenahrazovala. V době před tepelnou úpravou potravy to asi nebylo potřeba, syrová strava zřejmě dodala sama potřebný látky. Samozřejmě popel některejch stromů může sůl do určitý míry nahradit, ale asi ne úplně, takže sůl byla obchodní komoditou daleko, daleko dřív, než lidi vůbec třeba objevili bronz. Nicméně se prej nejspíš nesolilo tolik, jako dneska.

Tady je celá pasáž, je to od Magdaleny Beranový, Jídlo a pití v pravěku a ve středověku (doporučuju k přečtení, i když bych si přál, aby tam byly některý věci víc do detailu, opakovaně tam jsou zmiňovaný sladký jídla z masa, ale bez informace, kolik cukru/medu nad kolik masa, takže si člověk neudělá představu, jak moc hnusný to bylo):

"Koření a pochutiny
Sůl
Nejstarším a nej důležitějším vylepšením jídla je sůl. Byla nezbytná pro výživu tam, kde se již nejedly syrové vnitřnosti a nepila krev v dostatečném množství, a obchodovalo se s ní již od mladší doby kamenné. Ve střední Evropě bylo dost solných nalezišť v dnešním Polsku, v Rakousku, Německu či na východním Slovensku. Známé jsou solné doly v Hallstattu z počátku doby železné. V blízkosti moře se již asi od pravěku využívala sůl z odpařené mořské vody. Ve starém Egyptě se však například daleko více cenila sůl ze suchozemských zdrojů, do Říma se naopak dovážela z moře. Sůl bylo možno získat i z popela některých dřevin nebo rostlin.
Sůl používaly všechny vrstvy obyvatelstva a patrně nikomu nebyla nedostupná. To samozřejmě neznamená, že by se solilo tolik jako dnes.
Chlebové placky se mohly péct docela dobře bez soli."

Co se otázky na neandrtálský hody týče, tak pochybuju, že by na to dokázala archeologie odpovědět. Vždyť sme rádi, když najdeme z tý doby něco víc, než jámu s ohořelejma kostma. Už zbytky rostlinný potravy sou poklad, protože ty se většinou dost rychle a hlavně kompletně rozkládaj. Myslel bych si ale, že přístup pravěkejch lidí k jídlu byl spíš pragmatickej. Když bylo, jedlo se, když ne, kručelo v břiše a doufalo se, že jídlo brzo bude. Nevyloučil bych ale přítomnost jídla v různejch obřadech v podobě obětiny. O tom ale paní Beranová bohužel nepíše.

VONBONBON: no asi takhle: “They’re not very informative recipes – maybe four lines long – so you are making a lot of assumptions,”
takže ty míry a váhy bych bral "with pinch of salt" ;)

SALVATOR: to je dobrý, to zkusim uvařit.
Našlej sem si článek na BBC a tam je na 1 lb skopového uvedena půl lžíce(prej čajový) soli. Tak nevim jestli byla ta sůl dřív tak vzácná, nebo jestli naši předci prostě jen míň solili, ale na půl kila masa mi to přijde celkem málo:D