MATEEJ: Ono není třeba ani sahat k vědomé intoxikaci. Celou historii pěstování obilí se naši předkové potýkali s věcmi jako námel a dalšími zdroji alkaloidů. Takže s lehkou nadsázkou řečeno, občas nebyla placka řešením, ale zdrojem.

CERNYRYBIZ: Je to možné, ale mnohem častější příčinou hejkalů, bludiček a bludných kořenů byla konzumace alkoholu.

Znamou rekvizitou pohadek a povesti je bludny koren (prilezitostne bludny kamen, nebo zkracene "blud" ). Podle povesti kdo o nej zakopne a upadne, ztrati poneti o tom, kde je a jako smyslu zbaveny bloudi, dokud ho nekdo nepotka (stane-li se tak za dne) nebo dokud nepadne vysilenim (stane-li se tak v noci). A kdyz se probudi, sice obvykle pozna, kde je, ale netusi, jak se tam dostal.

Racionalni vysvetleni bludneho korene je, jako u mnoha povesti, tak jednoduche, az je cloveku stydno, ze ho to nenapadlo samotneho. Totiz, podle knihy "Co sa Karlovjanom stalo aj nestalo" od Heleny Mičkalové proti obluzeni zpusobenemu bludem pomaha nosit s sebou osuchy (tj. placky). Kdo zjisti, ze je obluzeny, musi se zastavit, placku pomalu snist (placka je hlavni, ale kdo si to chce pojistit, muze s kazdym soustem odrikat modlitbu), a az placku sni, kouzlo pomine.

Jinymi slovy proti obluzeni bludnym korenem pomaha pomalu zvysit hladinu krevniho cukru. A hypoglykemie se muze projevovat mezi jinym i dezorientaci... Zahada vyresena.

ATUARFIK: ihned patentovat!

EKG: Bebop?

E2E4: Teenage mutants ninja boars. Brzy jiz i ve vasem lese. Nebo co z nej zbylo.

radioaktivní divočáci v Bavorsku (jejich radioaktivita překračuje regulacni limit o řád) nejsou radioaktivní z nejen Černobylu, ale i z jaderných testu z 50-60. let. narozdíl od ostatních zvířat ale úroveň kontaminace neklesá.

je to proto, že zerou jelenky ( druh pro lidi nejedlých lanýžů ) zamořených cesiem.


https://pubs.acs.org/doi/full/10.1021/acs.est.3c03565

BROUKOID: Dali by se vycvičit na vybírání vší? Školky a školy by platily zlatem. :)

STENNY: moje "teorie" je, ze netopyri se snazej ulovit hmyz, kterej se casto v hejnu toci kolem hlavy cloveka - a obcas kridlem zavadej o hlavu (stalo se mi to :) - neco jako kdyby me nekdo "pohladil hadrem") - a v seru/vecer/v noci lidi ten hmyz nevidej, tak si myslej ze ty piskajici netopejri co kolem nich krouzej se strasne touzej jim zaplyst do vlasu, zatimco netopyri jenom zobou hmyzaky... ale nerikam ze to je fakt, jenom mi to dava smysl..

V roce 1959 Earl z Cranbrooku podnikl experiment, který měl vyvrátit pověru, že netopýři se lidem zaplétají do vlasů a je pak potřeba je odstranit nůžkami. Dobrovolnicím postupně usadil na hlavu čtyři různé druhy netopýrů a pozoroval, jestli se zapletou.
Nezapletli.
Detaily viz: Cranbrook E. Bats in Women’s hair. Transactions of the Suffolk Naturalists’ Society. 1958-1961;2(1-6):193

PESTRYPAPOUSEK: Tak to je dost dobry.

poté, so jsem napsala tento post [PESTRYPAPOUSEK @ Centrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů] , vyšel v Respektu článek o vysídlených Němcích a jimi spravovaných regionálních muzeích, tzv.Heimatstube. V článku byl zmíněn děčínský archivář, i napsala jsem mu o svém útržku prostěradla, zda by neměl k hádance klíč. Odpověď mne potěšila (i dojala, zmínil i vlastní rodový příběh):

Ale teď k vašemu kousku plátna. Zcela obecně: na plátno se píše vždy, když je informaci nutno dlouho transportovat a papír by to nevydržel. Dřív bývaly na plátně tištěné i řidičáky a předtím německé Kennkarty. Čili jde o seznam, který měl mít někdo na cestu s sebou. Podle zapsaných adres (část z nich odkazuje na vojáky v zajateckých táborech) byl seznam pořízen v roce 1945 nebo přibližně první půlce roku 1946. Po válce fungovala v omezené míře pošta - sice byla cenzurovaná a trvalo to dlouho, ale chodila z Německa a zpět. Ty rodiny, které už byly od léta 1945 vyhnané, psaly pak příbuzným, kde jsou, aby se pak všichni mohli někde sejít. Vojáci zase psali ze zajetí domů, atd. Lidé zařazovaní do transportů v létě 1946 tedy už věděli, kde se někteří příbuzní a známí nacházejí.

Vaše plátno je tedy podle mě soupis adres příbuzných a známých, který si někdo před vyhnáním napsal na kapesník (papírový seznam by mohli při osobní prohlídce snáz zabavit), aby pak věděl, kam se v Německu vydat, a kde hledat pomoc. Jak to zapadá do Vašeho rodinného příběhu, to nevím, a byla by spekulace si to domýšlet. Možná to napsali Vašemu otci, kdyby se dostal ven, aby věděl, kam jít, nebo mu to dal někdo z příbuzných dlouho po válce jako vzpomínku...to už se bez deníků nikdy nedozvíme. Každopádně je to cenný dobový dokument a pan Mohr v Mnichově, nebo třeba Muzeum města Ústí nad Labem se svou expozicí o českých Němcích, nebo i muzeum ve Vašem okolí, by asi jevilo zájem.

An ancient Roman road in Pompeii. These roads were adorned with dotted white stones, which reflected the moonlight, acting as street lights to help people walk on the street after dark.

PODVRH: U nás se používají třeba pstruzi.

Pstruzi hlídají kvalitu pitné vody i před teroristy - Deník.cz
https://www.denik.cz/regiony/pstruzi-hlidaji-kvalitu-pitne-vody-i-pred-terorist.html

Škeble použité pro kontrolu čistoty vody

Someone Explains How Poland Uses Clams To Control Its Water Supply And It’s Pretty Crazy | Bored Panda
https://www.boredpanda.com/clams-measure-water-quality-poland-fat-kathy/

https://m.youtube.com/watch?v=i0RkEs3Xwf0

Tom Scott a Baťova výtahová pracovna
This man built his office inside an elevator
https://www.youtube.com/watch?v=1yfX84RMQ3M

NJAL: hele jo :) i když dump v jinym významu teda... A folk word, first attested in c. 1600s, apparently from a Norfolk dialect, of uncertain origin. Perhaps from some Low German word or from dialectal dump (“lump”) (first attested in the late 1800s), +‎ -ling (diminutive suffix).