A málokterý barvoslepý vidí černobíle. Jen ti, co nemají žádné čípky. Už jen jedna barva v kombinaci s tyčinkami stačí na jakési barevné vidění. Pokud má barvoslepý třeba jen červené čípky, tak tam kde vidí signál jak z čípků, tak s tyčinek je červené, tam kde vidí signál jen z čípků je modrá (a dokonce tomu pomůže že na červenou jsou tyčinky velice málo citlivé). Většině barvoslepých chybí jen jedna ze tří barev, nebo mají dvě barvy příliš blízko sebe (a u těch co mají příliš blízko sebe pomohou ty brýle)

LOPIK: Popsal jsem podmínky úspěšností těch brýlí. Není to pro každého, ale pro ty jež podmínkám vyhovují je to funkční. Není to podvod.

HRAFNAIN:
HOWKING:
Těžko se to vysvětluje, ale 99% barvoslepých to nemá tak, že by vidělo černobíle, jen vnímáme ty barvy asi jinak. Těch vad je víc, pro mně třeba červená není tak výrazná barva jako pro ostatní, ale poznám ji relativně pohodě.
Ty brejle jsou obyčejnej podvod, že někdo vidí černobíle, vezme si brejle a vidí barevné, tak to je kravina na ntou, tahle to vůbec nefunguje.

Jsou dokonce "reverzní" testy na barvoslepost - ty symboly vidí lip barvoslepý než normální lidi.

Snad jsou i tyto fakty zajímavé i když jsem poněkud monotematický :)

A i proto je největší čočkový dalekohled světa tak dlouhý.

Je totiž jen achromat. Má jen dvě čočky objektivu a tak do ohniska přesně koriguje jen dvě za tří barev. Aby zbytková barevná vada byla co nejmenší, je velmi málo světelný. Pro úplnou korekci je třeba v objektivu nejméně tří čoček (což by u tak obrovského průměru už byl velký problém - i když době jeho vzniku už lidé tu znalost měli).

Dokonce existuje konstrukce dalekohledu bez barevné vady s objektivem z jediné čočky. Jmenuje se zerochromat.

Podstatná u ni je velmi malá světelnost (téměř ta dírková komora) - dlouhatánské ohnisko vzhledem k průměru objektivu (aby se dalo nacpat do rozumně dlouhého tubusu složené dvěma rovinnými zrcadly). Barevná vada je díky tomu tak malá, že de korigovat optickými členy poblíž ohniska (a tedy malými a levnými).

NJAL: I kdyby ji měla, tak barevnou vadu bude mít pod difrakčním limitem. (viz ty dlouhatanské Hygensovy dalekohledy s "monoblety".

HOWKING: Protoze take nema zadnou cocku, ktera by mohla zpusobit odlisny lom slozek barevneho spektra...

Mě teda přijde, že záleží taky na světelnejch podmínkách a jasu displeje. Včera večer sem červenou viděl před modrou, teď se mi to jeví jako plochý.

Pokud není člověk barvoslepý proto, že by mu chyběl receptor dané barvy, ale proto, že receptory dvou (někdy i tří) barev jsou příliš blízko u sebe (frekvenčně se natolik překrývají, že mozek není schopen postřehnout rozdíl jasu) existují na to brýle (velmi úzkopásmové, které propustí jen střed barev - pole typu barevné vady) a dovolí barvoslepému vidět bez vady.

AUDIAC: kamarádovi nechtěli věřit, že je barvoslepej, protože jim na šestistěnnej kostce ty barvy vyjmenoval podle odstínů

LOPIK: V tom případě by chtělo doplnit, že červená je ta uprostřed :)

HOWKING: potvrzuju.

S brylemi blizko je vpredu cervena.
S brylemi na naprazenou ruku je to ploche.
Bez bryli je vpredu modra pri pohledu zblizka, ale cervena pri pohledu na naprazenou ruku.

Jsem kratkozraky, 6,5 dioptrie + astigmatismus.

HOWKING: Já brýle nemám a červenou mám vzadu, jsem ale barvoslepej..

Jo, pri pohledu jednim okem to take vidim prakticky ploche - nebo minimalne ve srovnani s tim, co vidim s obema ocima otevrenyma.

HOWKING: Tak pochopitelne, 2 objektivy o znamem rozpeti a triangulace mezi nimi je zakladem vsech optickych dalkomeru. V tomhle jsme jen do techniky vtelili princip fungovani casti naseho tela.

Z čehož vychází další zajímavý fakt, že i lidé s jedním okem jsou schopni omezeně (jen blízké, kde je velký poměr akomodace oka) odhadovat vzdálenosti. Podle míry napětí očních svalů při ostřeni na předměty.