ARGANNAH: tyhle elektronicke tluomoci pristroje existujou - z jednoho si pravdepodobne napsala ten prispevek :)

SALVATOR: otázka je, jestli jsou to opravdu "staré" názvy, nebo to nejsou nějaké místní rázovité nosočistopleny a klapkobřinkostroje. A vyhynulé slovanské jazyky, třeba polabština, se odlišovaly od živých slovanských jazyků ještě víc... možná proto, že vliv okolních germánských nářečí na ně začal působit dřív, kdo ví.

Každopádně, já vidím jistotu v našem hezkém místním keltském kledýfu, tedy kladivu :-) Když sem přišli slovanští zemědělci, tak je jasné, že pro ne všechny pokročilé nástroje keltských řemeslníků měli vhodná slova a přejímali tedy know-how i s místním žargon :-) (teda až na to, že kledýf byl spíš meč, ale to je těsně vedle :-) možná "bojová sekera" :)

SALVATOR: no to je takový hodně "právně pozitivistický výklad" :-) striktně vzato s tím nejde polemizovat, ale je více než jasné, že staří Slované prostě říkali nějakému období roku "květen", ale neznali kalendářní měsíce měřené přesně na dny. Znali samozřejmě roční období a význačné orientační body, které je ohraničovali: slunovraty a rovnodennosti. Pokud "květen" chápeš ne jako název kalendářního měsíce, ale jako trochu jemnější rozčlenění roku na více, než jen 4 roční období ("astronomická"), tak je jasné, že jde o označení stejného "krátkého ročního období" a ne žádný "homofon".

Samotná striktní jazykověda nestačí, musíš do toho zapojit také trochu spekulativní antropologie: představme si, že Slované mírného pásma, kde často bylo zataženo a pršelo a rozhodně nebyly každý den podmínky na provádění nějakých extra přesných astronomických pozorování a většinu času měli jiné starosti, než přesně počítat, který je zrovna den - potřebovali to samozřejmě za účelem zemědělství, ale to se vyvíjelo... a různé lidové pranostiky pokud vím spadají až do středověku (spíš až novověku: pranostiky pro éru malé doby ledové určitě musely být jiné... a možná vznikly právě jako reakce na ni).

Pokud Slované dělili základní roční období na zhruba "půlobdobí", tak by to dávalo docela dobrý smysl: prosinec - leden/studen, duben/traven - květen, červen - srpen, říjen - listopad. Těhle zhruba 8 "nadměsíců", často spojených s velmi zjevnými jevy v přírodě (květen, listopad - prý homofony!) se ve slovanských jazycích opakuje s velkou statistickou významností a problém vzniká spíš s tím, jak to namapovat na 12 importovaných římských kalendářních měsíců. Tam si jazyky, co nepřešly na latinské názvy úplně (Slováci a Slovinci, v první řadě) pomáhaly všelijak: tu částečným doplněním latinskými názvy, tu nějakou mutací (červen/červenec), tu vymýšlením slovansky libozvučných novotvarů. Každopádně snaze namapovat slovanské názvy na římský kalendář mohl předcházet nějaký intuitivní kalendář praslovanský a přenesení názvů 8 jasně odlišitelných vegetačních sezón na kalendářní měsíce římského stylu mohlo souviset s pronikáním kulturně romanizované germánské (a u nás i keltské) civilizace na území osídlená slovanskými kmeny.

Teorie původních cca 8 slovanských "sezón roku" samozřejmě není "faktem", je spekulací.. ale je spekulací, která má hlavu a patu a člověka, který je trochu zvyklý analyzovat jakékoliv částečně nesourodé datové sady, to okamžitě napadne, jakmile se na to podívá: nevím, jak by se to dalo dokázat, ale jisté je, že když různí obrozenci všech možných kolonizovaných slovanských národů hledali u rodilých mluvčích v nejzapadlejších vesničkách, jak se tomu kterému měsíci říká, tak vysvětlit přesný rozdíl mezi římským kalendářním měsícem a místním názvem dané sezóny nemuselo být snadné a v každém rekonstruovaném "národním" jazyce to vyšlo trochu jinak.

XCHAOS: ukrajinský listopad je v našem listopadu