GORGLIN, GORGLIN, GORGLIN: hele, sem fakt patří ledacos, ale furt by to mělo splňovat podmínku "mírně zajímavé" a "fakta".

tahle dnešní tiráda není ani jedno.

CDR: Když jsme u těch legend, tak jsem si dneska doplňoval nějaká fakta o třicetileté válce a i když jsem v Brně dlouho žil, tohle jsem nikdy neslyšel ani od rodilých štatlařů.

S obléháním Brna je spjata nejznámější brněnská pověst, která vysvětluje tradici, proč se zvoní na Petrově poledne o hodinu dřív. Švédové podle ní obléhali město již více než tři měsíce a jejich útoky ani snahy město vyhladovět nevedly k cíli. 15. srpna podnikl velitel švédského vojska Torstenson generální útok s prohlášením, že pokud město nepadne do poledne toho dne, obléhání ukončí a odtáhne pryč. Jeho výrok se prý donesl Brňanům, a když byli útočníky zle tísněni a poledne ještě daleko, napadlo kohosi začít zvonit poledne o hodinu dřív, dokud byla pozice obránců ještě silná. Generál Torstenson pak údajně dostál svému rozhodnutí a obléhání hned ukončil. Brno bylo zachráněno a na připomínku této události zvoní každý den zvony katedrály sv. Petra a Pavla poledne už v jedenáct hodin.

Pověst, která může vycházet z dozvuků dávné válečné propagandy, ovšem není pravdivá a skutečnost je pro Brňany ještě příznivější: poslední generální šturm 15. srpna trval až do večera a byl spolehlivě a kompletně odražen, načež Torstenson pro vyčerpání svých vojsk a nedostatek času obléhání vzdal.

Obléhání Brna (1645) – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_Brna_(1645)#Pov%C4%9Bst:_poledne_v_11.00

tohle se v Ústí tradovalo, s těmi kočárky a střekovským mostem, ale tady je konkrétní svědectví konkrétního pamětníka.
já to tady odložím i kvůli sobě, abych věděla kam sáhnout, až zase uslyším takový to "vy jste tam nebyla, nemůžete chápat, co ti Češi zažívali!!".

nějak si neumim představit, že bych zažívala něco, po čem by mi přišlo OK házet batolata z mostu do Labe nebo ubít náhodnýho kolemjdoucího předem připraveným klackem s dlouhýma hřebíkama.

a případně pardon za takový temnější "mírně zajímavý fakta".

Bedřich Gregorini vzpomíná na masakr Němců v Ústí nad Labem | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/meli-klacky-prospikovane-dlouhymi-hrebiky-popsal-bedrich-gregorini-masakr-nemcu_2608011523_jho

kapitán společnosti Smartwings sepsal takový věčně se objevující dotazy lidí, který ale vlastně jsou docela mírně zajímavá fakta, tak to sem hodím. Některý jsou obvious, ale některý zas tak úplně ne.


1️⃣ Co vypouštění paliva za letu?
To „umí“ jen některá větší dálková letadla. Používá se to v situaci, kdy je potřeba nouzově přistát krátce po startu a letadlo je těžší než jeho maximální povolená přistávací hmotnost (MLW). Ano, dopravní letadla jsou konstruována tak, že maximální vzletová váha je výrazně vyšší než ta přistávací.
"Můj" Boeing 737 palivo vypouštět neumí (systém Fuel Jettison vůbec nemá), ale v případě nouze dokáže přistát i s nadváhou – pokud je dráha dost dlouhá na bezpečné dobrzdění. Po takovém přistání (tzv. Overweight Landing) samozřejmě musí technici na zemi důkladně zkontrolovat podvozek a konstrukci, ale letadlo to bez problémů vydrží.

2️⃣ Proč se netankuje vždycky plná nádrž?
Hlavní důvod je čistá ekonomika provozu: palivo, které vezete navíc, samo o sobě něco váží (v letectví platí pravidlo „weight carries weight“). Těžší letadlo spotřebuje více paliva jen na to, aby uvezlo samo sebe, hůře stoupá a nedostane se tak vysoko do optimální, úsporné letové hladiny. Navíc by po krátkém letu mohlo být na přistání těžší než maximální povolená váha. Proto se vždy kalkuluje a tankuje přesné množství na daný let + povinné a provozní rezervy. 📊

3️⃣ Tankuje se každá nádrž zvlášť?
Ne, moderní dopravní letadla využívají centrální tlakové plnění. Pod křídlem je jeden (případně dva) přípojný bod a hned vedle něj tankovací panel. Z tohoto panelu se ovládají ventily do jednotlivých nádrží.

4️⃣ Dá se tankovat s pasažéry na palubě?
Ano, běžně se to dělá kvůli rychlému otočce letadla mezi lety, ale platí pro to extrémně přísná bezpečnostní pravidla. Podmínky se liší podle letišť – někde musí asistovat hasičské auto přímo u letadla (což aerolinka platí), jinde stačí mít hasiče v pohotovosti na stanici.
Vždy ale musí být navázáno interkomové spojení mezi kokpitem a někým na zemi. Cestující na palubě navíc nesmí být připoutaní, uličky musí zůstat úplně volné a k letadlu musí být trvale přistaveny schody nebo nástupní most, aby byla v případě jakéhokoliv rizika možná okamžitá evakuace.

5️⃣ Jak dlouho tankování trvá?
Palivo proudí do letadla rychlostí přibližně 1 tuna za minutu. Pokud tedy letíme například do Egypta a bereme kolem 12 tun paliva, samotné plnění trvá zhruba 12 minut. Na plné nádrže (u B737 něco před 20 tun) je to kolem 20 minut. K tomu je samozřejmě potřeba připočítat pár minut na přípravu, bezpečné uzemnění letadla a připojení hadic.

6️⃣ Přijede vždycky ta obří cisterna?
Ne nutně. Na větších letištích je palivo rozvedeno podzemním hydrantovým systémem přímo pod stojánky. V takovém případě nepřijede klasický „tanker“, ale jen menší vozidlo s čerpadlem, filtry a počítadlem (tzv. hydrant dispenser). To propojí podzemní hydrant s plnicím otvorem na křídle letadla. Klasická cisterna jezdí spíše na menších letištích nebo vzdálenějších stojánkách.

MEJLA77: U Lenina už je jen busta, zbytek se rozpadl a vyhnil (syfl), nicméně ta busta už taky z původního podvodníka moc nemá a je to spíš jen krusta předchozích vrstev. Nejsem si jistý, jestli v tom už není vyšší procento pryskyřice, aby ta krusta udržela tvar, to bych musel hodně vzpomínat, kde jsem o tom četl. Článek se tuším jmenoval Fakta o kterých se nemluví nebo tak nějak....

87HIGHFLYER: k tomu mám jen anekdotický postřehy, ale přišlo mi, že už před dvaceti lety se poměrně hodně orientovali na ty opravdový :-] bratrance z Turecka víc než na ty "vožralej strejda přijel na návštěvu a už tu zůstal" z Ruska. Moje hrozně omezený pozorování z Kazachstánu a Uzbekistánu bylo, že si procházej nějakým národním obrozením, kdy by na sovětskou / ruskou epizodu nejradši zapomněli, ostatně v jejich dějinách je to stejně opravdu jen epizoda, a v souvislosti s tim berou ruštinu jako "nice to have", když už se to ve škole naučili, ale že by v tom viděli nějakou perspektivu do budoucna, to asi ne.

Přece jenom ta ruština a rusifikace maj hodně společnýho, a zatímco Afričanům otevírá koloniální francouzština dveře do Evropy, koloniální ruština otevírá dveře jenom někam, kam dneska nikdo nechce. (Od začátku války už ani ti pověstní Tádžici, co postavili moskevský mrakodrapy.)

(A omlouvám se za off topic, protože tohle nejsou fakta, jen moje dojmy.)

BLOWUP: klub "egyptologie" na NYXu není, myslím že i v archeologii by nás hnali, to o čem mluvíš, je spíš "experimentální archeologie", kterou tu někdo zmiňoval - zajímavým faktem je mimochodem to, že ve Francii teď staví hrad původními středověkými metodami:

Guédelon Castle: The 25 Year Project To Build A Medieval Castle
https://www.youtube.com/watch?v=EDNXmPOvZE4


Obecně stejně, jako mám zájem o fringe fyziku - tedy anomálie na hranici dnešních možností interpretace, tak jsou zajímavé i archeologické či historické anomálie. Anomálie jsou cool, a anomální fakta jsou trochu víc, než jen "zajímavá", je to trochu silnější level údivu. Bohužel jak jsem psal dříve: anomální fakta jsou zdiskreditovaná všemi těmi hledači mimozemšťanů, což je vlastně jen nudná snaha o racionalizaci a vědecký pozitivismus, akorát přidám jednu "zakázanou" ingredienci navíc (naproti tomu, skutečné hledání mimozemských civilizací rozhodně zajímavé je, a to by pak zahrnovalo i mimozemské artefakty, ale... zase když hledám mimozemšťany, tak je s trochou dobré vůle za chvíli začnu nacházet ve všem a je z toho spíš kvazireligiozní aktivita...). Proti tomu pak stojí snaha označit každou anomálii jako hoax.

Abychom se bavili o novodobější historii, než predynastická egyptská: zajímavým historickým faktem, který málokdo interpretuje jako mimozemšťany, je Vela incident, tedy jediný pokusný jaderný výbuch, který je na dostatečné důkazní úrovni doložený, ale protože šlo nejspíš o společný test jihoafrické a izraelské atomové bomby, tak nebyl nikdy oficiálně přiznaný a máme tak v historii jeden jaderný výbuch, ke kterému se nikdo nehlásí. Tohle je trochu opačný případ, kdy anomálie je fyzikálně jasná a historické vysvětlení je velmi pravděpodobné, ale je to fringe zase z toho důvodu, že zjevné vysvětlení nechce nikdo oficiálně potvrdit ani vyvrátit.

Obecně, zpět o experimentální archeologie a spekulacím, proč někdo něco utajuje, k těm vázám: musel by si asi v první řadě prokázat, že ty sofistikované vázy skutečně pocházej z té predynastické éry. Tedy že se v té muzejích válely dlouho, nebo že je někdo čestvě vykopal. Odkdy lidstvo případně umělo obrábět žulu na mikrony přesně, je diskutabilní: to, že rukou to nejde, zase neznamená, že nějaké soustružení dle šablony si nešlo představit už v pre-CNC éře, ale budiž. O tom, že Egypťané mohli disponovat technologií nějakého "zkapalnění" kamene, básní i pyramidologové..

Souhlasím, že rámec tohoto klubu to přesahuje. Mě samozřejmě napadá vysvětlení nejjednodušší, a to je prostě magie. Dostatečně vyspělou magii nejde odlišit od technologie, to je přece jasné....

BLOWUP: no a kde píšou že těch váz s neuvěřitelnou přesností je 40.000 ?

co se týče covidu, heh, já sem virolog samouk, a myslím že na celkem slušný úrovni, v rámci nějaký malý podmnožiny, a nějak jsou moje závěry podobný špičkovým vědcům který se tím zabyvaji profesionálně. ale ne proto, že sestřenice je zdravotní sestra, jeji manžel plicní doktor a teta laborantka v nemocnici a chodil jsem s vědkyní..

spíš proto, že mám nějakou logiku, která je skepticka. dokud nevíme, nevíme. ne že se zaměřím na nějakou hypotézu, ve který je spousta neznámých a hledám fakta který do ní sedí. wow efekt že teda asi museli mít něco jako CNC s diamantovejma rezakama nebo něco podobného. kdo tohle říká, ve mě budí a priori nedůvěru, protože to není založený na logice, ale tý fascinaci..

a moc takových nadšenců, jejichž šílené hypotézy se potvrdily, v historii nebylo. přáli bychom si, aby skutečnost byla až takhle vzrušující, ale reálně není..

a jinak za dnešní random fact můžete poděkovat Leoši Kyšovi a jeho knize Syndikát, aktuálně k dispozici na https://vltava.rozhlas.cz/leos-kysa-syndikat-mraziva-akcni-detektivka-o-nebezpecnem-pronikani-umele-9547324

někdy si připadám, že chodím světem a sbírám náhodná fakta (už mám další zábavné, ale nemůžu si to tady okupovat, tak musím počkat :-)

Na předpovědi apokalypsy tady budou určitě mnohem vhodnější kluby, tady pls jen zajímavá fakta a pikošky, ne zpravodajství, díky

vam poradim dobrou vec, jak pouzivat GPT a neztracet s ni akorat cas. Bohuzel pokud nemate placenou verzi, ktera si verzuje a uchovava vase pozadavky v pameti, tak to budete muset psat ke kazdymu vlaknu, ale to neni zas takovy problem, udelejte si note na plose a je to (pripadne nejakej skriptik).

pred kazdym dotazem poslete tuhle "predehru":

Všechny odpovědi v jakémkoli jazyce (včetně češtiny, angličtiny a řečtiny) budou dodržovat následující pravidla:
Nevydávat vygenerovaný, odvozený nebo spekulativní obsah za fakta.
Pokud něco nelze ověřit, uvést to jasně („Nelze ověřit“, „Nemám k dispozici tyto informace“ apod.).
Označit neověřený obsah na začátku věty („[Spekulace]“, „[Neověřeno]“).
Nepřepisovat ani neparafrázovat vstup uživatele, pokud o to výslovně nepožádá.
Pokud je jakákoli část odpovědi neověřená, označit celou odpověď jako neověřenou.
U tvrzení o chování LLM (včetně ChatGPT) přidat štítek [Spekulace] nebo [Neověřeno] s poznámkou, že jde o vzorce pozorovaného chování.
V případě porušení těchto pravidel se omluvit a uvést: „> Oprava: Předtím jsem uvedl neověřené tvrzení. To bylo nesprávné a mělo být označeno.“
Nikdy neměnit vstup uživatele, pokud o to výslovně nepožádá.

Čtu si něco o Gibraltaru a náhodou sem objevil mírně zajímavá fakta o Španělsku resp. jeho podivnostech v souvislosti s jeho hranicemi.

1) Gibraltar.
Všichni známe. V roce 1713 byl Gibraltar postoupen Británii Utrechtskou smlouvou, po válce o španělské dědictví. Ale věděli jste, že si ho dodnes Španělsko nárokuje zpět? Jenže nemůže v referendu uspět, protože většina obyvatel Gibraltaru hlasuje vždy proti, chtějí zůstat Brity.
Mapy Google
https://maps.app.goo.gl/XTqgDA8pFiJchxWA8

2) Bažantí ostrov. (Ile des Faisans / Isla de los Faisanes)
Malý ostrov na řece Bidasoa mezi Španělskem a Francií. Funguje jako francouzsko-španělské kondominium (oblast ve společné správě), obě země si formální správu nad ním předávají každého půl roku. Neoficiálně se mu říká Konferenční Ostrov, protože sloužil v historii pro oficiální setkávání Francie a Španělska. V roce 1615 se zde setkala princezna Anna Rakouská se svým ženichem Ludvíkem XIII., v roce 1659 na ostrově probíhala tříměsíční vyjednávání, po kterých byl podepsán Pyrenejský mír. Roku 1679 se zde konaly zásnuby Karla II. Španělského s Marií Louisou Orleánskou.
Mapy Google
https://maps.app.goo.gl/WZNKc98CmwNxP8Gg8

3) Ceuta a Melilla
Dva pozůstatky španělské expanze do Afriky.
Jak to vzniklo: obě města mají koeřny v dobách Reconquisty a portugalsko-španělských výbojů v 15. století. Ceuta byla původně portugalská, ale v roce 1580, kdy Španělsko a Portugalsko sdílely krále, přešla pod španělskou správu. Dnes jsou to autonomní města Španělska na africkém kontinentu, obklopená Marokem. Maroko je považuje za okupovaná území, ale Španělsko je bere jako nedílnou součást státu.
Mapy Google
https://maps.app.goo.gl/F7EYPm6xjLm4QoGq7
Mapy Google
https://maps.app.goo.gl/GX9tYEKGCSdngfny7

4) Isla Perejil (Ostrov Petržel:)
11. července 2002: Marocká vojenská jednotka (asi 6 až 12 vojáků) obsadila neobydlený ostrov Petržel. Maroko uvedlo, že jde o boj proti nelegální migraci a pašování. Španělsko protestovalo a požadovalo stažení jednotek s odkazem na to, že ostrov je součástí jeho historického území (plaza de soberanía).
18. července 2002: Španělsko provedlo vojenskou operaci s názvem Operación Romeo Sierra. Byly nasazeny jednotky španělských speciálních sil (Grupo de Operaciones Especiales), podporované fregatami, helikoptérami a stíhači. Maročtí vojáci byli zadrženi bez výstřelu a následně vráceni do Maroka. Po operaci Španělsko ostrov neobsadilo trvale, ale obnovilo předchozí status quo (neobsazený a bez stálé přítomnosti).
Mapy Google
https://maps.app.goo.gl/EHL4VJpXiP8Q9iZR8

5) Peñón de Vélez de la Gomera
Tohle je fakt naprostý klenot geopolitických podivností. V 16. století byl Peñón pirátskou základnou, odkud útočili osmanští korzáři na španělská pobřeží. V roce 1564 ho dobyli Španělé a od té doby si ho drží jako vojenský post. Dnes je to čistě vojenská základna se stálou posádkou asi třiceti lidí, přístup veřejnosti je zakázán. Opět, Maroko to samozřejmě vysírá a považuje to za okupaci.
Mapy Google
https://maps.app.goo.gl/JzyRfxja5PJqNYrp6


Připadá mi to celé takové humorné, Španělsko totál nakrknutý na Británii, že jim nechce vrátit Gibraltar, přitom se k Maroku chová ještě hůř :)

já zkusím něco jiného, takovou malou anketu - schválně, jestli na to do oběda někdo přijde. A pak budou ta mírně zajímavá fakta :-)

Kdo to je a proč je tak strašně povědomý?

Založil si Centrálu pro zajímavá fakta, ale chodili mu tam lidi ventilovat svoje nezajímavé subjektivní názory...

Náboženství začne být poněkud problém, když si člověk přestane uvědomovat, že je to jen mentální cvičení pro udržení duševní pohody, ale při nemoci se začne modlit místo aby šel k lékaři, nebo popírá základní vědecká fakta, protože v Bibli je to psané jinak.

SALVATOR: To se mi na tomhle klubu líbí, jak si člověk může být jistý, že jeho mírně zajímavá fakta padnou na úrodnou půdu.

možná by se tohle auditko mohlo přejmenovat na "mírně zajímavá fakta z Wikipedie"

Používá se v domorodých jazycích ve Spojených státech amerických, a to v okanaganštině, makahštině a lushootseedštině. Používá se též při přepisu paštštiny a wakhštiny do latinky, kde jej v obou jazycích značí písmeno ښ. Čte se přibližně jako české ch.

V češtině má použití „x̌“ humornou konotaci, používal jej např. časopis Hondzik pro zápis dvojhlásky „kš“ (např. x̌andy – kšandy).

X̌ – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/X%CC%8C