• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    přehledný jízdní řád

    dva body od sebe natažené
    v čase
    mezi jinými způsoby
    a mezi stejnou chutí

    dnes:
    mraky s karamelovou příchutí

    pohled
    před kterým uhýbá pohledem
    a ruka která není
    domov
    žena
    které to všechno vypráví

    SAMAN006
    SAMAN006 --- ---
    Synek

    Onanoval?
    Možná.

    Onanoval!
    Snad?

    Mladý ježíš bez kříže,
    dostal se za to za mříže.

    Až tam v písku na poušit,
    pan Otec mu odpouští.

    Jen církev ta je ztracená,
    píča jedna zvrácená.
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    FIN: v tom nejobecnějším pojetí je to umění. pokud máš na mysli, že ani aplikace básnických prostředků (a nechtěj teď po mně, prosím, probírat poetiku) nemusí zaručit proměnu textu v báseň, pak souhlasím. zkrátka, musí se to umět, nebo ještě lépe, jak věřím, musí to přijít. ovšem jsou vodítka, která pro onen příchod připravují podmínky, čili, počítají se. kdo neumí pracovat s veršovým rytmem nebo s obrazem, počíná si stejně jako člověk, který chce nalákat vílu do chlíva nebo na schůzi.
    FIN
    FIN --- ---
    dokud nepředložíš definici toho, co dělá báseň básní, bude původní teze
    "báseň musí být především tím, co ji dělá básní",
    která celá zněla
    "báseň musí být především tím, co ji dělá básní, až na druhém místě věcnou informací"
    ve skutečnosti správně znít
    "báseň musí být především tím, co ji podle mě dělá básní, až na druhém místě věcnou informací"
    a teze bude pouze subjektivní postřeh.

    pochopitelně, celá past, abych nemlžil, zní ve zdánlivě jednoduché otázce "co dělá báseň básní" :-D
    FIN
    FIN --- ---
    VINCENT_BU: jenže mi neoponuješ. pouze konstatuješ, že někdo vzal bláboly a udělal z nich báseň, což jsem neřekl, že by nešlo. (sám jsem to udělal mnohokrát, btw.)

    já ale mluvil o něčem zcela jiném:

    požadavek
    "báseň musí být především tím, co ji dělá básní"
    v podstatě nesmyslný neboť obecně neřešitelný :-)


    definuj mi, co dělá báseň básní - tím mi budeš oponovat :-)
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    FIN: budu ti hned oponovat; když Babiš blábolil na téma srpen 68 v interview, byl to jakýsi politický projev; poté, co někdo onen text vzal a poskládal jej do veršů, vznikla parodicko-satirická báseň. jak je to možné? v mých očích tím, že existují specifické básnické prostředky, inherentní stejně jako kontextové, intertextové, jejichž užití se počítá. je bláhové popírat spoustu teoretické literatury na toto téma. :)
    FIN
    FIN --- ---
    (ale zaujal mě svého času Olson https://www.databazeknih.cz/knihy/profese-poezie-81141 který se to s dalšími moderními americkými básníky pokoušel definovat...)
    FIN
    FIN --- ---
    VINCENT_BU: dovoluji si upozornit na takovou drobnost: vzhledem k tomu, že existuje široké spektrum názorů na to, co je poezie, je požadavek
    "báseň musí být především tím, co ji dělá básní"
    v podstatě nesmyslný neboť obecně neřešitelný :-)
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    NOXNOCTIS: tak jasně, odkaz na "vadnost" byl již jízlivý, záměrně jsem chtěl zaujmout ambivalentní pozici.

    v tom, co píšeš je kus literárně historické pravdy, ze druhé strany na mne naléhá vždy přítomný Poundův požadavek "Make it new!" – báseň musí být především tím, co ji dělá básní, až na druhém místě věcnou informací, jinak se bavíme o jiném žánru.

    viděl jsem tedy dobře známou formu angažované říkanky, povědomé kulisy, a podivoval se, co mne drží při jejím čtení. vyvsvětluji si to tak, že je solidně poskládaná a pořád jsem asi čekal, jaká novinka zasáhne do vylíčené scény. předpověditelný estébák mě zklamal, třebas tam logicky-věcně zapadá. čili text je postavený na tezi, též možnost. asi mě zaujal jako ohlasová tvorba, připomínka jistého stylu.
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    NOXNOCTIS: kupodivu jsem to dočetl, a dokonce dvakrát. asi budu fakt vadný (sorry všem za OT) (třikrát – a dost!) :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ: Mne tam ta ňadrotvorba nějak irituje. Myslím, že překáží ostatnímu...
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    JANEQ
    JANEQ --- ---


    podívej
    zapadá Jupiter
    sluší nám to spolu
    jsme spolu-ňaderní

    spolu
    nádherní

    ve vlaku do Vítkovic
    se držíme za pivo
    jeden druhého a
    vzpomínáme jak božsky klidný
    byl Madrid

    v cikotu rozverných koňader
    neslyšíš
    než tlukot vlastního
    srdce


    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BURKHAR: Jedno z nejlidštějších témat, která lze vymyslet, je univerzálně pravdivé a v té upřímnosti i sympatické.
    Líbí se mi obraz chůze po paprsku (raději po než na), ale celek textu je možná až příliš lyricky prostinký, včetně toho rosy-bosy.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    VINCENT_BU: Souhlas. Kdyžtak sem [ Těžký život básníkův ], pokud chceš veřejně.
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    NATASHA: odpověděl bych ti i zde, mám to připravené, jsme ale čím dál víc OT, čili to takto utnu, ano?
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    VINCENT_BU: S teoretickou stránkou věci jsem, řekl bych, již nějaký čas srozuměn. Ale stejně mne to občas překvapí :-)
    ZITOSLAVA23
    ZITOSLAVA23 --- ---
    nedělí nás od sebe nic
    než černou na bílém napsáno
    N E S M Í T E
    nedělí nás od sebe nic
    než deset let a psací stůl
    a tak mi trvá přesně jeden rok
    udělat krok a dotknout se
    směju se
    možná kdyby nás od sebe nedělilo nic
    než černou na bílém napsáno
    N E S M Í T E
    tak si ani nesáhnu
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    VINCENT_BU: Toto je prostor svobodného psaní/čtení. Jediným platidlem zde je energie — ta, kterou vydám, když sem píšu. Ta, kterou vydáš, když to čteš.

    Jakmile sem napíšu: jestli chcete moji další báseň, pošlete mi pade na účet, můžete říct — tak jo, ale jen když to bude o žížalkách. A dík, to nechci, takovou jednu práci už mám.
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    NATASHA: o to se musíme znovu pohádat :), protože ses sama dostala do situace, kdy se argumenty založené na přítomnosti čtenáře zhroutily. a co je poezie bez média, bez nosiče textu? kde existuje? jen ve tvojí, mojí hlavě, čili pro nikoho dalšího.

    není to vůbec účelový argument. jakmile chceš mluvit o poezii ve vztahu ke čtenáři, musíš přibrat nosič textu, tedy medium, a to je provoz. i tenhle klub, kupříkladu, nebo papír, na který píšeš, stůl, za kterým sedíš, to vše už je provoz, nejde to oddělit.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam