MEJLA77: To se tam právě najde. Minimálně Kurzgesagt mívá témata z obou skupin. Moje představa byla roztřídit, co jde - historie, lingvistika, matematika a zbytek hodit do "směs"

SALVATOR: prave jsem zjistil, ze mam neprijemnou asociaci s oslovenim "Čau lidi"

Čau lidi, hodil sem na nástěnku nějaký odkazy na zajímavý YT kanály, co se tady zatim sešly. Házejte další návrhy.

MEJLA77: Máš práva na úpravu nástěnky, nebudu se zlobit, když mi s tím pomůžeš. V dalším kroku bych se chtěl pokusit roztřídit to aspoň zhruba podle témat, kterejma se zabejvaj.

MEJLA77: heh, to mi pripomelo kousek textu songu jednoho myho oblibence:
"Do you know how they call alternative medicine thats proved to work? Medicine."

MEJLA77: Civilizační choroby jsou obecně choroby způsobené špatnou stravou, nedostatkem pohybu, a stresem. Těm se snad dá předcházet vždy. Pokud se někdy mezi ně počítá rakovina, tak je to ta způsobená toxiny, např. z kouření, nebo v jídle.
Jenže "primář" Karel Erben k civilizačním chorobám přidával všechny nádory, a pokoušel se civilizační choroby, včetně rakoviny, léčit prodejem přípravků z rakytníku.
Bronzový Bludný balvan za rok 2007 - MUDr. Karel Erben, Svaz pacientů... | Sisyfos - Český klub skeptiků
https://www.sisyfos.cz/clanek/297-bronzovy-bludny-balvan-za-rok-2007-mudr-karel-erben-svaz-pacientu

Ono je fakt, že psychosomatika občas dokáže divy, ale zase má své limity a ne vše dokáže - jako doplnění celkového obrazu je určitě dobrá, jako výhradní a jediná pravda je podle mě mimo - proto mě tak strašně irituje třeba Hnízdil, ačkoliv mi byl dříve sympatický, poslední dobou mi přijde, že už není schopen racionálního zhodnocení situace a bude tvrdit, že snad cokoliv jde ovlivnit psychikou...

Civilizačním chorobám se dá předcházet částečně zdravým životním stylem, ale ne u každého to funguje a ne vždy a všude je to možné, u nás je to snadnější, ale třeba v USA jsou místa, kde nekoupíte nic jiného než průmyslově zpracované potraviny, další věc je, že mezi civilizační choroby občas řadí třeba i rakovinu, která se logicky objevuje častěji u starších lidí - to bychom vyřešili kdyby se nám podařilo zkrátit průměrnou délku života, že? :)

Jinak samozřejmě alternativy jsou fajn (v hudbě je mám hrozně rád) a občas pomůžou najít řešení, jinou cestu k výsledku, na druhou stranu trvání na alternativě za každou cenu je kontraproduktivní. Jakmile se ukáže, že alternativa není správnou cestou, měli bychom ji opustit, což spousta lidí neumí a žijí v iluzi...

Onkologičtí pacienti v péči léčitelů umírají dříve, ukazuje studie. Ministerstvo chystá regulace - Aktuálně.cz
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/onkologicti-pacienti-v-peci-lecitelu-umiraji-drive-ukazuje-s/r~ac6739eaa77211e88bfaac1f6b220ee8/

Onkologičtí pacienti, kteří se léčí „alternativně“, umírají dříve - Zdravotnický deník
https://www.zdravotnickydenik.cz/2018/07/onkologicti-pacienti-kteri-se-leci-alternativne-umiraji-drive/

ROLAND: Rozhovor dvou držitelů bludných balvanů. To snad nestojí ani za reakci. Kýho výra.

Zkusil jsem také něco k tomu původu slova meč. A docela by mě i zajímalo kde vlastně vznikl takový první meč?

https://is.muni.cz/th/ixf3l/Puvod_nazvu_stredovekych_zbrani_pouzivanych_v_Cechach_a_na_Morave__zbrane_chladne_O_secne_a_bodne_.txt

Citace:
"Meč/meč

PSJČ (II. 1937-1938, s. 756) popisuje meč jako bodnou nebo sečnou zbraň, po jedné či obou stranách
ostrou a také s ostrým bodcem.

Staroslověnská podoba slova je mečь. V srbsko-církevně slovanských a charvátsko-hlaholských textech
se objevuje také tvar mьčь. Tyto dva praslovanské tvary byly přejaty i do jiných jazyků, výskyt
názvu je tak všeslovanský – např. srbocharvátsky måč (archaicky a v dialektech i mêč), slovinsky
mèč, slovensky, staročesky a česky meč, hornolužicky mječ, dolnolužicky mjac (archaicky a
v dialektech mjec), staropolsky a polsky miecz (v dialektech i m(n)iec), východoslovansky meč,
ukrajinsky (archaicky a v dialektech) mič atd. Všechny tyto názvy nesou význam ,meč, starobylá
bodná a sečná zbraň s oboustranným ostřím´, ,zbraň vůbec´, přeneseně pak také ,síla, moc, násilí´ a
dále archaicky i ,mužská linie rodu´. Především v dialektech se vyskytují významy další, a to
,různá opěrná a spojovací břevna nebo tyče v dřevěných konstrukcích střech, tkalcovského stavu,
žebřin, vozů, plotů apod.´ a ,nástroj k čištění lnu´ (ESJS 8, s. 460).

Za primární tvar se většinou pokládá praslovanské mečь. Podoba mьčь bývá vysvětlována fakultativním
zúžením e před č, různou výslovností e v přejatých slovech či pozdním lidovým přiřazením slova
k mъčati (,hodit, mrštit´) (ESJS 8, s. 460).

Jedná se o putovní kulturní slovo, jeho zdroj a cesty šíření jsou ovšem nejasné. Podrobnější
přehled všech názorů na původ tohoto slova podává ESJS 8, s. 460: Podle starších výkladů bylo
praslovanské mečь přejato z gótského akuzativu singuláru mēki (v nominativu *mēkeis). Tento vztah
však (stejně jako vztah ke staroislandskému moeker, starosaskému māki [*mēkja-] a k staroanglickému
mēce [*mōkja-]) není úplně jasný. Navíc se objevují i „hláskové potíže (gótské ē versus slovanské
e) a izolovanost germánského slova, které vedly k názoru, že jde o paralelní přejetí z neznámého
jazyka“ (ESJS 8, s. 460). Podle Holuba-Kopečného prapříbuzné je s latinským macta označující krátký
meč (latinské mactare ,zabíjet´) – tento výklad ovšem není obecně přijímaný (ESJS 8, s. 460,
Holub-Kopečný 1952, s. 219, Machek 1971, s. 357).

Badatelé se nejčastěji přiklánějí k názoru, že název pochází pravděpodobně z jazyků východních,
zvláště kavkazských. Na tuto oblast původu se také zaměřil Kiparski, který na Kavkaze hledá pramen
praslovanského mečь, neboť právě tam byla rozvinuta výroba kovových zbraní (dido a kapuči mač´a
,šavle´, kuanada mĩča ,dýka´). Přejetí do slovanských jazyků by pak proběhlo prostřednictvím
turkotatarským. (Pozn. Vasmer toto odmítá a uvažuje o opačném přejetí – ze slovanštiny do
turkotatarských jazyků.) Shevelov vychází z gruzínského máχva ,ostrý; meč´a lezginského maχ
,železo´. (ESJS 8, s. 460)

Původ názvu hledají někteří vědci i v keltštině (Keltové také vyráběli mnoho kovářských výrobků
jako např. obousečné meče, hroty oštěpů apod.), navíc vzhledem k tomu, že kovy byly obráběny za
pomoci ohně, nabízí se jako základ názvu keltské *mecc- ,blyštět se, třpytit se´ (ESJS 8, s. 460,
Rejzek 2001, s. 369, Newerkla 2004, s. 543).

Nutno podotknout, že u jmen zbraní je daleké šíření a přejímání slov zcela běžný jev. Jména
přenášejí vojáci i zajatci do krajů velmi vzdálených (Machek 1971, s. 357)."

MAKROUSEK: trochu se nám to tu zvrhává :-)

XCHAOS: Bavi se dva kralove: "Muj sasek polyka meče." "To muj polyka mlaskaje!"

RUDOLF: a co teprve takový souboj - anglicky match :-)

SALVATOR: Taky si myslím. Při řešení podobných věcí se mi nejvíc osvědčilo používat jednotlivé jazykové mutace Wikipedie.

Kılıç - Vikipedi
https://tr.wikipedia.org/wiki/K%C4%B1l%C4%B1%C3%A7

RUDOLF:

Meç - Vikipedi
https://tr.wikipedia.org/wiki/Me%C3%A7

RUDOLF: Tak sem to zkusil, vyhledal meç a zadal obrázky. Ano, našlo mi to obrázky mečů... s českejma popiskama. Zkusil sem vyhledat meç a omezit výsledky google na turečtinu. Na obrázky se tohle nastavení evidentně nevztahuje, takže výsledkem byly opět obrázky mečů s českejma popiskama. Mezi google výsledkama v turečtině moc relevantních věcí nebylo, našel sem jeden velmi stručnej článek z wikipedie, po přeložení se ukázalo, že je o rapírech. Obávám se, že jediný, co tenhle pokus dokazuje je, že v současný turečtině meç = rapír, jak ostatně naznačuje i výsledek Google translate. Jinak to nedokazuje vůbec nic. Další možnosti jsou "pruh" (to v souvislosti s vlasama - tureckej vikislovník ke slovu meç po přeložení uvádí jako jeden z významů "The one with a different color from the other hair", to bude to homonymum francouzskýho původu, jak sem psal), nebo foil - což má v angličtině řadu významů, tady bych očekával význam opět pro rapír, případně fleret.