HAR4NT: mnoooo, v dobách tvého praděda bych počítal spíše s výnosem kolem 2t/ha :]
Ale ano, korec pole dal korec obilí. Tedy naopak, korec zrn vzešel z korce pole.



a co se týče objemového korce, tak jsem včera nezahálel a on pojme jářku 93 litrů.
Mluvím tedy o korci "sháněném", tedy zarovnaném. Měli jsme i korec „míry vrchovaté“ ( = 9/8 korce sháněného - rovného).
S tím, že než Rakousko-Uhersko vneslo řád do našich končin, byly korce napříč naší zemí poněkud odlišné.
Každopádně pochází ze staroslovanského korъ (-> kořec), ale toto téma bych nechal na někom jiném asi. Online tomu jsem se dobral jen na jedné stránce, ale kdo jsme abych zpochybňoval Dalimilovu kroniku.

SCHWAB: muj praded v dopise kdyz zadal o ruku prababi, uvadel velikost polnosti v korcich, jeden korec je asi 0.28ha.
A treba to odpovida velikosti nejaky nadoby, do ktery se vejde akorat vynos z jednoho korce.
Solidni vynos psenice dejme tomu 6t/ha, to mas 1.68t, ma to cca 700kg/m³, to mas 2,5m³, to je káď 17m hluboka, pul metru siroka a 29,5cm dlouha. A neco takovyho jsem myslim u nich na vesnici videl, kdyz jsem byl malej.

HAR4NT: víš, že z korců bys měl dojit korce? ať nemixuješ staročeské a jiné jednotky? případně plošný korce nahradit jitry, pak to bude jasnější:]

i když možná planě chytračím, wiki tvrdí, že korec byl na objem sypkých látek.
tak bych asi dojil bečky nebo sudy piva.

mno nic, děkuji, jdu obětovat patek znovustudiu starých jednotek.

Konstrukce na střeše mrakodrapu Empire State Building v New Yorku pochází z éry před televizním vysíláním a byla zamýšlena jako přistávací stožár pro vzducholodě.

Kapitán vzducholodi Graf Zeppelin, která v dané éře do New Yorku opravdu cestující vozila, to ale odmítl jako příliš nebezpečné. K pokusu o přistání vzducholodě došlo v historii mrakodrapu jen jednou, v roce 1931. Menší "blimp" amerického námořnictva (podle jiných zdrojů soukromě vlastněný) se nad mrakodrapem v silném větru držel asi 3 minuty, ale k ukotvení nebo výsadku cestujících nicméně nedošlo.

Dobová fotografie vzducholodě zakotvené u tohoto mrakodrapu je fotomontáž.

Newton a optika, to mi připomíná… znáte Jana Marka Marciho z Kronlandu? Zajímavá postava české renesance.
Nebýt přednášek (a knih) doc. Ivana Štolla, asi bych o něm nevěděl.

Jan Marcus Marci – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Marcus_Marci

34/72 Jan Marek Marci z Kronlandu - Dvaasedmdesát jmen české historie | Česká televize
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/208572232200034/

Jan Marek Marci: První český fyzik - Ivan Štoll | Databáze knih
https://www.databazeknih.cz/knihy/jan-marek-marci-prvni-cesky-fyzik-355435

HOWKING: Většina lidí má Newtona spojeného s gravitačním zákonem, studenti přírodovědných a technických oborů pak navíc s diferenciálním a integrálním počtem a disperzí světla. Jenomže se celkem málo ví^*), že drtivou většinu kariéry zasvětil alchymii a teologii, což pro něj byly daleko větší priority než nějaká matematika nebo fyzika (ta teda ještě neexistovala, takže tehdy spíše mechanika a optika). Zcela zásadní a dnes polozapomenutá je jeho skoro třicet let trvající hodnost vrchního královského mincíře, ve které se významně přičinil o standardizaci mincí a postupů vedoucím k omezení padělání. (V době nástupu do mincovny se odhadovalo, že až 20 % všech mincí jsou padělky.) V té době totiž byl poměrně velký rozptyl hmotností mincí, mnozí bankéři nebo jiní vykukové toho zneužívali a těžké mince stahovali z oběhu, obrušovali (clipping) či jinak upravovali, a tím se obohacovali. V jednom období totiž v Anglii bylo samotné stříbro dražší než nominální hodnota stříbrných mincí. Newton vlastně použitím (velmi raných) statistických metod ušetřil královské pokladně nemalé prostředky (odhaduje se vyšší desítky tisíc tehdejších liber, dnes by to bylo asi 10 milionů liber). Během působení v mincovně také mimochodem dostal pěknou řádku padělatelů na šibenici :)

^*)Skoro nic z toho za života nepublikoval, něco dokonce sám zničil nebo se nedochovalo, takže je to pochopitelné.

KULA:

Má na délku 958 metrů a skládá se ze dvou domů, každý měří asi 480 metrů. Má 21 vchodů a v deseti patrech zde žije kolem 8000 lidí. Většina Římanů komplex nazývá Il serpentone (Velký had).

Corviale – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Corviale

Ráno 26. července způsobila společná váha shromážděných šlechticů zřícení dřevěného patra budovy a většina přítomných šlechticů se propadla do žumpy latríny pod přízemím. Tam asi 60 z nich zahynulo utopením v tekutých exkrementech.

Erfurtská latrínová katastrofa – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Erfurtsk%C3%A1_latr%C3%ADnov%C3%A1_katastrofa?wprov=sfti1#

K těm dlouhým obytným blokům doporučuju ženevský Le Lignon, ten má údajně 1065 metrů.
Le Lignon - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Le_Lignon

(Spíš asi proklik na francouzskou verzi wiki https://fr.wikipedia.org/wiki/Le_Lignon )

_SRANDA_: to je asi 5x500m, není to v jednom kuse.

NELLAS: Riskuješ a asi otvíráš, protože (maje nepřekonatelné nutkání) k tomu dodám, že ještě navíc to použití přechodníku ani není namístě (sémanticky). Kromě toho, že přechodníky je nejlepší nepoužívat vůbec, tak když už ano, tak je lepší si dát facku a stejně je nepoužít, ale nakonec tedy když už opravdu použít, tak přece v případech, kdy chci vyjádřit časovou souvislost nějakých dějů nebo činností (co přecházelo čemu nebo co bylo současně s čím). Ale tady to postrádá logiku: všechny tři výroky jsou platné stále a o jejich časovou souslednost nejde. Kancelář pro uvádění literárních omylů by to vyjádřila jako: "A každá žena je chiméra, protože ačkoliv má XX, je v každé buňce "zapnuté" jen jedno z nich."

(Omlouvám se, za odměnu sem brzy dám nějaký mírně zajímavější fakt.)

87HIGHFLYER: geniální nápad
ale kdo by se toho asi tak ujal?

SALVATOR: mám lepší pomůcku. Pokud si můžeš říct mne bez háčku, tak tam patří mě :) pokud ne, je to mně :) takhle to učili nás, docela to funguje, asi v 99% případů :)

Například:
Vidíš mě? → Vidíš mne? (funguje)
O mně se to říká. → O mne se to říká (nefunguje, takže správně je „mně“)

zkus :)

SABRIEL13: to s tim tlakem u ptáků je zajímavý. Vzhledem k tomu, že některé druhy lítají vysoko nad 3km, což je běžnej tlak v kabině, tak jde asi o tu nepřirozenou změnu, která je mate.

SALVATOR: Máš v tom odkazu uvozovky navíc, takže na první klik nefunguje.

Doplňující otázka: tahali to koně? A z který strany? Nebo jsem minula, že to má někde motor?
Já si nějak neumím dost dobře představit, že střílet koni přímo za hlavou bude moc dobře fungovat, ale asi nechápu, jak se to má používat :)