DRABICZ: Mě by teda zajímalo, kde a jak to barvili, protože myslím, že to zaprvé musela bejt strašná fuška, náročná na výbavu, zadruhé to asi nebyla vůbec levná sranda.

NJAL: a Calico Jack měl jak svůj Jolly Roger, tak k tomu i černé plachty (odtud čerpali inspiraci na Černou Perlu). No a Edward England když ke svému Jolly Roger měl červené plachty, znamenalo to, že nemá slitování a zajatce nebere.
Asi vám něco o těch pirátech sepíšu, když už jsem psal článek na Jolly Rogery.... Ten bych taky mohl někde vyhrabat....

EKG: Tahle zvěrstva jedné nebo druhé strany nějak poměřovat je imho hloupé, akorát to svádí k tomu relativizování, které lidi jednak triggeruje (oprávněně) a jednak vlastně výsledek/závěr pak ani nemůže být moc jiný, než že lidi se občas (až moc často) chovají jako bestie. Ale tak to už víme. Proč vlastně posuzovat, co je horší, když obojí je šílené mimo nějaké naše současné porozumění?

Co ale podle mě může být dobře srovnáváno a dokonce to i má dobrý přínos, je naše reakce na tato zvěrstva, zejména na ta způsobená "našimi". Prostě to, jak se s tím vypořádáváme. A tady já teda vnímám obrovskou diskrepanci: zatímco Lidice a Ležáky si silně pripomínáme doposud, jsou bohatě zdokumentované historiky, se spoustou památníků apod. Dokonce podle těch vesnic pojmenovávali lidé své děti v jižní Americe... Tak takový Postoloprtský masakr a desítky dalších v pohraničí většina lidí u nás snad ani nezná. Vyšetřování třeba zrovna těch Postoloprt několikrát vyšumělo, památník protlačili tamním zastupitelstvem asi až na 4. pokus, a ještě to hned někdo poškodil, a finální vyznění tam stejně je, že to byla prostě nějaká "událost". To je jak říct o Lidicích, že to byl incident, policejní akce.... Prostě L&L vnímají Češi (a většina světa) imho celkem adekvátně, u masakrů v opačném gardu to jaksi moc neplatí a stále to značná část národa vnímá tak, že si to ti Němci zasloužili, tak co :(

Imho v tomhle (jak tyhle našimi předky způsobená zvěrstva vnímáme) je před námi ještě dost práce :)

TRISSIE: tak ony i ty problemy s nemeckou vetsinou v pohranici vznikly uz dlouho pred valkou, to je dost podrobne zdokumentovsny. Henlein se neobjevil ve vzduchoprazdnu.

Asi pred dvaceti lety me to tema zajimalo a tak jsem jednu dobu cetl co si sudetsky landmannschafty psaly na jejich strankach v diskusnich forech. Samozrejme nade vsim byla mapa ceskoslovenska bez pohranici a jedinej narativ byl ten, ze ceskoslovensko vzniklo protipravne, je ilegalnim statem a nema pravo na existenci. To jak jesne byl ten nazor formulovanej me tehdy dost sokovalo, nebylo to prezentovany jako neco k diskusi ale proste fakt.

Zpusobilo to mimo jiny to, ze jsem najednou zacal videt jinejma ocima podobnej fenomen upirajici pravo na existenci Izraeli.

Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948 ve své anglické verzi začíná ve své normativní části slovy

"All human beings are born free and equal in dignity and rights."

a tuto na rok 1948 dost revoluční verzi do finálního znění neprosadila předsedkyně výboru UN pro návrh Všeobecné deklarace lidských práv, Eleanor Rooseveltová, ale Hansa Jivraj Mehta (3. července 1897 – 4. dubna 1995), indická reformistka, sociální aktivistka, pedagožka, aktivistka za nezávislost, feministka a spisovatelka. Která se v té době teda vůbec nenudila, protože krom deklarace lidských práv taky připravovala indickou ústavu, zastupovala Indii v jaderném podvýboru pro postavení žen v roce 1946, byla předsedkyní Všeindické konference žen a taky zastávala různé vysoké univerzitní posty. Později se stala místopředsedkyní Komise OSN pro lidská práva a členkou výkonné rady UNESCO.

v lidské historii bylo strašně moc strašně zajímavých ženských, ale podle učebnic dějepisu byste na to asi nepřišli...

Vykvetl mi jeden z asi 20 druhů bambusu co mám. Tak asi budu sbírat semena

Botanické harakiri aneb Když vykvete bambus

Kvetení bambusu vypadá na první pohled nenápadně, protože květy připomínají obyčejnou stébelnatou trávu. V přírodě se však jedná o jeden z nejbizarnějších a nejzáhadnějších úkazů.Genetický budík: Většina druhů bambusů kvete pouze jednou za 60 až 130 let. Tento proces nelze ovlivnit počasím, hnojením ani prořezáváním.

Rostliny mají v sobě pevně naprogramované vnitřní hodiny, které po desetiletích prostě zazvoní.Globální synchronizace: Když ten čas nastane, vykvetou všechny bambusy stejného druhu naráz po celém světě. Je úplně jedno, zda rostou v botanické zahradě v Evropě, v květináči v Americe nebo divoce v asijské džungli. Všechny klony téže mateřské rostliny spustí kvetení ve stejný rok.Květ smrti (Monokarpie): Tvorba semen stojí bambus tolik energie, že se doslova uříká k smrti. Jakmile rostlina odkvete, celý porost kompletně uschne a umře. V přírodě tak uvolní místo, světlo a živiny pro novou generaci, která vzejde z jejích semen a začne nový staletý cyklus.

dnes jsem po dlouhé době použil frázi "nepohlo ani o píď" a pak jsem se snad poprvé v životě zamyslel, kolik takový píď asi je.
Tak tedy píď je asi 20 cm .)

Píď – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%AD%C4%8F

vylíhňátka T-rexe byla překvapivě malá - asi jako kočka, s váhou okolo 1,7 kg, a byla velmi pravděpodobně "hned" schopná běhat a živit se masem z větší kořisti (dle remodelace kostní tkáně a opotřebení zubů).

T. rex babies were born ready to run and feed themselves
https://phys.org/news/2026-07-rex-babies-born-ready.html

Asi nechápu jednu věc. Když Amsterdam je hráz na řece Amstel, kde se tam vzalo to R?

SALVATOR: Jen bych doplnil, že dijk v holandštině znamená spíše než příkop ty jejich životně důležité hráze proti vodě. Nejspíš proto je Van Dijk celkem rozšířené jméno. Na tom mi přijde zajímavé a zároveň vlatně i velmi logické, jak to vzniklo (kdyžtak mě prosím oprav, jsem etymolog-amatér):
Anglické ditchdyke/dike a nizozemské dijkj pocházejí ze stejného starogermánského slova "dikaz" (a to zas nejspíše z protoindoevropštiny) a původní význam se pravděpodobně vztahoval jakémukoliv dílu vzniklému kopáním - tedy jak příkopu tak k navršenému valu (ostatně při vyhloubení příkopu tenkrát vždy vznikal i ten; halt asi neměli náklaďáky na odvoz). Hypotetizuju, že oba útvary byly původně tak úzce spojeny, že je zřejmě označovalo jediné slovo. Akorát pak se v jednotlivých jazycích význam postupně specializoval různým směrem, a to mi přijde právě zajímavé. V angličtině se původní staroanglické ditch ustálilo ve významu příkop, zatímco dike/dyke (zřejmě ovlivněné ze severu a z Nizozemí) označuje především hráz či ochranný val. No a nizozemské dijk naopak úplně ztratilo tu část významu "příkop" a dnes znamená prakticky výhradně hráz nebo protipovodňový val. Vtipná je i Němčina, která má Teich (rybník) a Deich (hráz). Můj dojem je, že tenhle vývoj musí souviset se zásadním významem těch vodních děl v Nizozemí. Hráze byly tak zásadní, že si prostě dijk na to vyhradili. Na ten opačný význam pak mají sloot (příkop, odvodňovací kanál) či polder (ty kousky slané půdy, které si právě těmi dijky vydobyli z moře, ale taky rezervní záplavové oblasti) atd.
Super mi na tom přijde, jak jsou tyhle názvy krajinných prvků či staveb (nejen ten dijk) mimořádně častou součástí dnešních nizozemských příjmení :)
dijk-hráz: fotbalisti znají Van der Dijka a programátoři Dijkstru
dam-přehrada: Amsterdam (hráz přes řeku Amster), za mlada jsme hltali round-kicky Jean-Claude Van Damma
kanál-vaart: další fotbalista Van der Vaart
mokřad-broek: Van der Broek (cyklistika)
jezero-meer: Van der Meer / Vermeer

... a možná že Van der Sloot zas tak časté příjmení není, protože sloot měli všude, to by bylo na prd rozlišovadlo :)) Něco jako u nás pan Lesní :)

DRAGON: Van Damme je herecký pseudonym, ale právě vychází z flanderského Van (der) Dam, takže Honza-Klaudík Podhrázský :) (Jinak, původně se jmenoval Varenberg.)

Vzpomněl sem si nedávno, že mě občas zaráželo, kolik je v Nizozemí různejch van, de, van de/den/der a podobně a že to přece nemůžou bejt všechno šlechtici. No taky že ne, v nizozemštině se příjmení prostě tvořily trošičku jinak. Nizozemština jako germánskej jazyk má na rozdíl od češtiny členy a na rozdíl od angličtiny nebo němčiny je v příjmeních často zachovala, stejně jako předložky. Takže v nizozemštině existujou podobný základní původy příjmení, jako jinde, třeba od jména otce (Janssen, Petersen, Hendriks), ale v případě příjmení podle místa původu, zaměstnání, nebo vlastností si často zachovaly ty členy a předložky. A jelikož "van" je "z" a "de", "den", "der" jsou prostě varianty anglickýho "the", tak máme například:

Van Dijk: Z nebo od příkopu, anglicky doslova from (the) dike. To určite žádnej šlechtic nebyl.
Van den Berg: Z hory, čeká varianta by byla asi Horák nebo Horský, doslova from the mountain
Van der Meer: Od jezera, neboli Jezerský - from the lake
De Vries: Frísák, Fríský (pocházející z Fríska), anglicky the frisian

De Smit: Kovář, doslova the smith
De Bakker: Pekař, the baker
De Kuyper nebo De Cuyper: Sudař, the cooper
De Visser: Rybář, the fisher
Obzvlášt v případě profesních příjmení ale často existujou varianty bez členu - Smit, Bakker, Kuyper, Visser

De Jong / De Jonge: Mladý, anglicky doslova the young (one), prostě junior
De Groot: Vysoký nebo Velký, the tall (one), the large (one)
De Wit: Bílý, the white (one)

GUMBA: souhlasím, že je to v tomhle případě asi buzzword podobně jako je dneska všechno AI, dříve byly všude big data nebo machine learning... nicméně jsem spíš čekal, že se ozve někdo, kdo s tím má něco přímo do činění, v tom výzkumu je prý česká stopa... Každopádně jsem pro to prokoumat a zjistit, jak to oko červenky funguje - tedy nechci se v něm dloubat, spíš bych chtěl dohledat ty studie :)

MEJLA77: Neumím posoudit, jak vidění ptáků souvisí s kvantovým provázáním, třeba na tom i něco je (asi by to chtělo nějaký původní vědecký článek). Nicméně formulace "Tyto elektrony jsou provázané, tedy reagují stejně na magnetické pole Země" ve mně vyvolává velmi rozporuplné pocity (na oba prostě působí Lorentzova síla, ne? To ještě neznamená kvantovou provázanost.) a ač tam někde asi je zdravé jádro, imho je pod nánosem určité vrstvy "fantazie" toho novináře :)

Ale chci spíš udělat "malinký" komentář bokem: strááášně mě tahá za oko, jak se v tom novinovém článku nadužívá pojem "kvantový". Snad vysvětlím, proč to nedává smysl, a co je na tom koncepčně špatně (je to zde de fakto novinářský buzzword):

Kvantová fyzika se zabývá mikrosvětem, kde hrají velkou roli principy kvantové mechaniky, a nazývá se kvantová proto, aby se odlišila od fyziky klasické (nekvantové), kde tyto efekty nehrají téměř žádnou roli - typicky v našem makrosvětě. (Trochu podobně je to s pojmem relativistická fyzika, která se aplikuje v situacích s vysokými rychlostmi a/nebo gravitačními poli, opět aby se odlišilo od klasické fyziky, kde tyhle věci nehrají roli.) Jak to, že když je elektron nebo atom nebo molekula nebo foton kvantový objekt a veškerá hmota a světlo se z nich skládá, tak že se ty kvantové jevy normálně v běžném životě neprojeví? Jak to, že jednotlivé části jsou z podstaty kvantové, ale jejich soubor jako celek příslušné chování prakticky nikdy nevykazuje? Hlavním důvodem je, že skoro nikdy ty součástky nejsou "sehrané", jsou jako hudebníci, každý si hraje nezávisle svůj part, ale nikdo se nesynchronizuje s ostatními hráči. ^*)

Ano, je několik jevů, kdy ta kvantovost vyhřezne i do makrosvěta, kdy se hudebníci sesynchronizují. Takovým jevům se pak speciálně říká makroskopcké kvantové jevy a jde v podstatě hlavně o supravodivost a supratekutost, a jde při nich o to, že si elektrony (supravodivost) nebo atomy kapaliny (supratekutost) sesynchronizují fázi svých vlnových funkcí na makroskopické úrovni. Nebo umíme hodně zchladit pár atomů, aby také zkondenzovaly do nějakého společného kvantového stavu. Nebo se o něco podobného právě pokoušíme u těch kvantových počítačů. (A tam ten přívlastek má perfektní smysl - je to pak core principle a bez té korelace by to nefungovalo.)

Tak, to je zažitý pohled. No a nebo můžeme použít termín kvantový kdykoliv přichází do úvahy něco, co klasické fyzika doslovně výslovně nepopisuje - jenomže pak je kvantové naprosto ale úplně naprosto všechno. A tím pádem je takový pojem zcela vyprázdněn a přestává mít smysl. Dotknu se prsty klávesnice jak tohle píšu? Ne, houbelec, jen se prolnuly vlnové funkce elektronů na okraji jedné i druhé hmoty (prstu a klávesy) a kvůli kvantovce (Pauli) a elektrostatické repulzi (Coulomb) se jim k sobě nechce. Takže kvantové psaní na počítači. A i kdyby chtělo, tak stejně ani prst ani klávesnice stejně ve skutečnosti neexistují. Můj prst je z molekul a ty z atomů, ale atom je vlastně jen prázdný prostor. ^**)
Takže jakmile začnu s takovým pojmenováváním, neskončím dokud nepojmenuju kvantově v podstatě všechno.

Takže když při fotosyntéze dopadne foton na chlorofyl nebo při dívání se červenky dopadne foton na kryptochrom v jejím oku, excituje se elektron a dojde k nějaké chemické reakci. K reakci, ke které by samovolně (bez dodání té energie fotonem) nedošlo. Akorát ten novinář v článku používá pojem exciton, což je pár elektron-díra, a je to určitý fyzikální pojem a má svůj význam při transportu elektronů (např. v polovodičích) a to hlavně proto, že se s takovou kvazičásticí lépe počítá. Tady je to imho spíše samoúčelný termín na zmatení čtenáře, podobně jako ten výraz kvantový.
Každopádně je to normální chemická reakce, nic speciálně kvantového (pokud tedy holt nepovažujeme úplně všechny chemická reakce za kvantové).




^*)Matematicky se to vyjadřuje vlnovou funkcí, která každému bodu v prostoru přiřazuje číslo. A je potřeba, aby ta vlnová funkce byla komplexní, takže to přiřazené číslo je komplexní, tj. má reálnou a imaginární část. To je jen názvosloví, je ale nesmírně důležité, že to není jen jednoduché (reálné) číslo, ale že má ty komponenty dvě (jako klidně mohou být dvě reálná čísla, ale pak bychom se zbytečně při počítání s takovou nekomplexní vlnovou funkcí ochudili o perfektní nástroje matematiky pro práci s komplexními čísly a funkcemi.) Jedno to číslo (reálná část) je amplituda té vlnové funkce (a její kvadrát vyjadřuje hustotu pravděpodobnosti, že se částice v daném bodě nachází) a to druhé číslo (imaginární část) má význam fáze. Pro normální látku nebo jiný soubor částic nejsou fáze vlnových funkcí jednotlivých částic nikterak synchronizovány (každý hudebník si šmrdlá svoje). To ale ničemu nevadí, amplitudu mají, takže někde v prostoru je najdeme. Nic co se týká polohy, rychlosti nebo něšeho hmatatelného na fázi nijak nezávisí. Skoro by jeden řekl, že je až zbytečná. (Pro jednu částici ano, je-li jich víc, tak už právě jde o tu jejich možnou synchronicitu a fáze začne mít svůj význam.) Když se totiž nějakým zázrakem sesynchronizují, začnou se dít zajímavé věci, jako že třeba elektrický proud teče supravodičem se zcela nulovým elektrickým odporem (protože se spolu náhodně dva vodivostní elektrony sesynchronizují výměnou fononu, kmitu krystalické mřížky. Na maličký okamžik spolu vytvoří Cooperův pár a tohle se pořád opakuje, až se ten celý soubor elektronů sladí do jednotné fáze ... a ta pak teče supravodičem hezky spořádaně a "bez vzájemného strkání".)


^**)Prakticky celý "objem" atomu (definice objemu atomu je taky celkem ošemetná záležitost) je prázdný a "někde" v něm jsou elektrony. Ale elektron nemá rozměr/objem, je to bodová částice, nezabírá žádný prostor. No ještě že máme jádro. Sice zabírá jen asi 0.001 % objemu atomu, ale je to přece hmota (elektron se hlásí, že on je hmota taky, má přece hmotnost, šach mat, Gumbo!). Jádro je složeno z neutronů a protonů (a vazebné energie, která je drží pohromadě a která taky trochu nějakým procentíčkem přispívá k hmotnosti jádra). No akorát že jak neutron tak i proton jsou opět "prázdné", jsou v nich jen tři kvarky a hromada interakcí (gluonů, které si mezi sebou vyměnují) a spousta neustále vznikajících virtuálních párů kvark-antikvark. No akorát že pro nukleon - narozdíl od toho jádra - už tyhle ty interakce (gluonové pole) co se týče hmotnosti převažují a tvoří prakticky veškerou hmotnost nukleonu. Nevím, jestli to někdy zjistíme, ale nedivil bych se, kdyby se časem ukázalo, že kvark taky z ničeho není (jen se v něm prostě něco mele). Prostě žádná hmota není, volové, jděte domů, jsme jen pole a energie :))

NANTHEI: great tits zavidej greater tits...asi.

SALVATOR: to bylo samozřejmě první, co mě napadlo, ale drobný pěvce ti muži nejspíš úplně běžně nelovili, a navíc městský ptáci jsou už úplně jinak adaptovaný.

stejně bych ale čekala, přestože sjednotili výšku a oblečení, že ženy budou ty míň ohrožující i vzhledem k tomu, že těmi předpokládanými faktory jsou feromony, vzorec chůze nebo tvar těla.
ale jestli má ňáká sýkorka něco proti mým bokům, asi si to budu brát osobně.