• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    Přišli jste na něco zajímavého? Z historie, vědy, popkultury, nebo bežného života? Podělte se o to. Pozor na faktoidy - ověřujte zdroje.

    Zajímavé, až interesantní kanály na YT:


    Směs - spíš technické obory
    Veritasium
    Kurzgesagt
    Vsauce
    Vsauce 2
    Vsauce 3
    Vsauce 4
    Tom Scott
    SmarterEveryDay
    Colin Furze
    Objectivity
    The Royal Institution
    Joe Scott
    ČRo Planetárium


    Matematika
    Numberphile


    Fyzika
    Physics Girl
    Steve Mould
    Sixty Symbols


    Chemie
    Periodic Videos
    NileRed


    Astronomie
    Astrum
    PBS Space Time


    Příroda
    Nature Bites


    Lingvistika
    NativLang
    Langfocus


    Teorie hudby
    Adam Neely


    Historie
    Fall of Civilizations
    Mark Felton Productions
    Dejepis Inak
    History Time


    Potraviny
    Adam Ragusea
    Tasting history with Max Miller


    Film
    Film Courage


    Lingvistika/Mytologie/Etnologie/Kulturní antropologie
    Crecganford
    The Histocrat


    Jídlo/Debunking
    How To Cook That


    Nevím, neznám, nezařaditelné nebo zatím nezařazeno
    Branch Education
    ColdFusion
    Today I Found Out
    CGP Grey
    rozbalit záhlaví
    ABAP
    ABAP --- ---
    Zajímavý je původ délky týdne. Je prastarý a není přesně znám.
    https://www.webexhibits.org/calendars/week.html

    Narazil jsem článek se skalní kresbou starou 29tis. let. Obsahuje řádek teček považovaných za znázornění týdnů.
    Lámal jsem si hlavu s tím, jak to ti kluci pravěký i bez písma věděli, že má týden mít 7 dní.
    Musí to být něco, co měli stále před nosem. Asi jedna fáze měsíce - ta trvá právě 7 dní.
    ABAP
    ABAP --- ---
    Anglické názvy dnů v týdnu jsou nejspíše dle římské tradice názvy planet Sunday, Mo(o)nday až Satur(n)day, případně příslušných božstev.
    Tedy slunce,měsíc, mars, merkur (Wotan), jupiter (Thor),venuše (Freya), saturn. V románských jazycích je středa
    bohužel asi od Merkuru a ne hovna. V němčině a češtině je středa prostředek týdne (počínajícího nedělí).
    Names of the days of the week - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Names_of_the_days_of_the_week
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    ILTU: rozhodně ti děkuju za pochvalu, ale musím se přiznat, že pamatovák v tom má malou roli. Já totiž celý život ten film miluju, mam asi deset verzí filmu, asi 20 verzí Silvestriho soundtracků BTTF a prostě sem tím hodně žil, i sem se jel na delorean podívat a vlastně sem si na Mr. Fusiona sáhnul:) takže říct, že mám pamatováka, by byla trošku lež :) a navíc, tohle mi visí v pracovně :D

    DRAGON
    DRAGON --- ---
    HOWKING: asi máme stejné zdroje, včera to na mě vyskočilo :) tak ještě přidám pěkné povídání:

    The First Photographs Ever Created | Fine Art Prints By Aaron Reed
    https://www.aaronreedphotography.com/gallery/first-photographs-ever-created/
    Z_RYBY_KOST
    Z_RYBY_KOST --- ---
    Utkvělo mi z dětství (asi z nějaké knížky?), že na krátkou vzdálenost po rovině je krokodýl rychlejší než kůň.
    Ale prý je to mýtus a rychlejší není.
    Na živo to doufám nikdy nebudu ověřovat.


    A tady mírně zajímavé srovnání různých rychlostí:
    (dinosaurusblog.com)
    V následující tabulce naleznete srovnání některých zajímavých údajů o maximálních rychlostech organismů, dopravních prostředků i fyzikálních elementů.

    Vždy se přitom bude jednat o nejvyšší zjištěnou hodnotu k tomuto datu (15. 6. 2005). V případě rychlosti zejména některých organismů samozřejmě nemusí jít o zcela bezproblémové hodnoty, protože v jejich případě se takové údaje poměrně špatně získávají. Někde je údaj spíše přibližný, ale ve většině případů maximálně přesný. V některých případech jde o maximální průměrnou rychlost – tj. měřenou na určitém úseku za určitý čas, nikoliv v nejvyšším bodě rychlosti vůbec, rozdíl je nicméně většinou zanedbatelný. Pro lepší orientaci uvádím některé rychlosti „ze života“: průměrná rychlost lidské chůze je asi 4-6 km/h, na kole na rovině jezdí většina cyklistů (pokud nejsou profesionálové) okolo 20-30 km/h, většina lidí (opět mimo atlety) nedokáže běžet rychleji než asi 25-30 km/h (autor 35 km/h), na kole z většího kopce pak většina běžných cyklistů vyvine rychlost okolo 50-70 km/h.



    Co Jak rychle se pohybuje (km/h – m/s) Za jaký čas urazí 1 km*

    *teoreticky, při této max. konstantní rychlosti, což v reálu mimochodem nepřipadá v úvahu, je to však vhodné pro srovnání

    Kontinenty 0.000000014 km/h – 0.000000004 m/s – 2.893.518 let

    Růst stromu 0.0000011664 km/h – 0.000000324 m/s – 35.722 let

    Bakterie 0.000036 km/h – 0.00001 m/s – 1.157 let

    Růst bambusu 0.0000378 km/h – 0.0000105 m/s – 1.102 let

    Hlemýžď zahradní 0.005 km/h – 0.0014 m/s – 8 dní, 6 hodin

    Lenochod 0.24 km/h – 0.067 m/s – 4 hodiny, 8 minut

    Želva sloní 0.27 km/h – 0.075 m/s – 3 hodiny, 42 minut

    Šváb 5.4 km/h – 1.5 m/s – 11:06.67 min.

    Pavouk 6.8 km/h – 1.9 m/s – 8:46.31 min.

    Plovoucí člověk 8.64 km/h – 2.4 m/s – 6:56.67 min.

    Krokodýl 17 km/h – 4.72 m/s – 3:31.76 min.

    Had (mamba) 20 km/h – 5.55 m/s – 3 min.

    Slon africký 25 km/h – 6.94 m/s – 2:24 min.

    Tučňák (ve vodě) 27 km/h – 7.5 m/s – 2:13.33 min.

    Ještěr 34.9 km/h – 9.69 m/s – 1:43.15 min.

    Tyrannosaurus 36 km/h – 10 m/s – 1:40 min.

    Lachtan (ve vodě) 40 km/h – 11.11 m/s – 1:30 min.

    Člověk (sprinter) 43.9 km/h – 12.19 m/s – 1:22.03 min (max. prům. rych. 37.27 km/h)

    Cyklista (hodinovka) 56.375 km/h – 15.66 m/s – 1:03.86 min.

    Vážka 58 km/h – 16.11 m/s – 1:02.07 min.

    Cyklista (pevný km) 61.14 km/h – 16.98 m/s – 58.875 s.

    Pes (Greyhound) 63 km/h – 17.5 m/s – 57.14 s.

    Klokan 64 km/h – 17.77 m/s – 56.25 s.

    Kůň (dostihový) 69.62 km/h – 19.34 m/s – 51.71 s.

    Pštros 72 km/h – 20 m/s – 50 s.

    Vidloroh 88 km/h – 24.44 m/s – 40.91 s.

    Plachetník (ryba) 109 km/h – 30.27 m/s – 33.02 s.

    Gepard 120 km/h – 33.33 m/s – 30 s

    Kolo (vlastní silou) 130 km/h – 36.11 m/s – 27.69 s.

    Poštovní holub 177 km/h – 49.16 m/s – 20.34 s.

    Sokol stěhovavý 250 km/h – 69.44 m/s – 14.4 s.

    Cyklista (za doprovod. voz) 268.831 km/h – 74.67 m/s – 13.39 s

    Vítr 371 km/h – 103.05 m/s – 9.70 s.

    Vrtulník 400.87 km/h – 111.35 m/s – 8.98 s.

    Tornádo 450 km/h. – 125 m/s. – 8 s.

    Motocykl 518.45 km/h – 144.01 m/s – 6.94 s.

    Hydroplán 555 km/h. – 154.16 m/s – 6.48 s.

    Zvuk 1193.256 km/h – 331.46 m/s – 3.01 s.

    Pozemní automobil 1227.985 km/h – 341.10 m/s – 2.93 s.

    Střela z M16 3567 km/h – 991 m/s – 1.01 s.

    Stíhačka 3600 km/h – 1000 m/s – 1 s

    Bezpilotní letoun 11700 km/h – 3250 m/s – 0.31 s.

    Raketoplán 40000 km/h – 11111.11 m/s – 0.09 s.

    Světlo 1.080.000.000 km/h – 300.000.000 m/s – 0.00000333 s.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SALVATOR: všude, kde je slabikotvorné kl, kr, možná i k kv, bych hledal protokeltštinu. On vlastně každý jazyk má pro spoustu věcí synonyma, s tím, že přes ta synonyma je tam překryv se sousedními jazyky, kdy třeba i ve stejné jazykové skupině vedle převládá jiné synonym jako nejčastější. Tu Jizeru/Iseru/Isar (Bavorsko - ještě blíž!) jsem věděl, ale "kámen" překvapil, protože určitě není přes germánské jazyky... navíc velšsky a gaelsky je to "kalkulus" (sic!)

    Ta kráva je ale asi spíš protoindoevropská, než než čistě keltská: v litevštině karvė, a litevština je tak protoindoevropská, jak to jen v Evropě jde... naopak dnešní keltské jazyky jen neurčitě bučej, pokud jde o krávy...

    #offtopic sorry :-)
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    Angličtina obsahuje poměrně málo slov keltskýho původu. Teorie je taková, že anglosaská invaze na ostrovy byla tak rychlá, že bylo málo příležitostí pro asimilaci, jak populace, tak slovníku.
    Ze skotský galštiny to jsou často slova pro geografický útvary, jako glen, loch, bog, ale taky clan, claymore, galore (z gu leor - dost, dostatek), pet (z peata - ochočené zvíře), slogan (z sluagh-ghairm - doslova bojový pokřik), trousers, nebo strontium (Sròn an t-Sìthein, jméno vesnice).
    Z irský galštiny třeba banshee, brat (původně druh zástěry), zajímavou historii má clock (clocc, zvon se dostalo do starohornoněmčiny, dnes něm. Glocke a odtud přes vlámštinu do angličtiny), hooligan (z příjmení Ó hUallacháin).
    Z velštiny třeba corgi (cor - trpaslík, gi - pes), flannel, cromlech, název asi 4 řek "Avon" znamenal původně prostě "řeka" a co mě asi překvapilo nejvíc, že dost možná z velštiny je anglický slovo pro tučnáka - pen gwyn je ve velštině (a i bretonštině a kornštině) "bílá hlava". Což je teda trochu divný, tučňáci, až na mláďata, bílý hlavy nemaj. Eště je možnost, že to je z latinskýho "pinguis" - tlustý.
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    🔵 Největší bakterie na světě může dorůstat až do velikosti 1 cm, je tak asi 5 000x větší než průměrní mikrobi. Na rozdíl od nich je tak viditelná i bez mikroskopu.
    🔵 Připomíná tenké vlákno nebo špagetu, dostala název Thiomargarita magnifica a před několika lety ji vědci objevili v mangrovových porostech v Karibiku. Tvoří ji přitom jen jedna jediná buňka.

    @FB Věda24

    Thiomargarita magnifica – the largest bacteria ever found
    https://www.youtube.com/watch?v=FfYe2jfLHIA
    ADAMIRA
    ADAMIRA --- ---
    OMNIHASH: no jasný ale můj point to nemění, podle mě je zadrátování českejch hor do "moderního stavu" prostě zlo, pokud je absence tohodle zla 19. století tak asi... ať žije 19. století! :)

    nebo tys to myslel pozitivně? Fakt nevím!
    GLADILAF
    GLADILAF --- ---
    GREATDRAKE: Mírně zajímavé je i jejich rozšíření, zběžné googlení ukázalo, že INDOhyus žil v oblasti dnešní Himálaje, PAKIcetus už se posunul k dnešnímu Pákistánu, stejně jako Ambulocetus a Rodhocetus, no a ten Basilosaurus už se proháněl praoceánem, fosilie jsou z tak vzdálených míst, jako Egypt a Alabama.

    Pro kytovce by tedy návrat do původní domoviny předků asi nebyl úplně snadný.
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    Asi sem...

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CHAOS_RK: nevím, měl by ses asi pokusit přednostně sbalit nějakou aspoň už trochu okřídlenou ženu a doufat, že vaše děti budou mít ještě o něco větší křídla. Copak já vím, jak se dělá evoluce...
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    DRAGON: Doctor Who je teoreticky jeden seriál s mnoha sezónami. To, co běží někdy od roku 2005, je v podstatě takový novodobý restart, ale tím, že Doktor se reinkarnuje, může to teoreticky pokračovat donekonečna. Pokud to teda brzy neumře na špatný scénář, což je asi zase debata někam jinam.
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    Markéta Čacká

    Za tohle může ta debata vejce vs slepice...
    Ukázalo se totiž, že spousta lidí má zmatek v tom, co jsou vlastně dinosauři a jaký mají vztah k ptákům. Tak jsem vám to nakreslila. 😁
    V moderním pojetí jsou ptáci jedna z vývojových větví dinosaurů. Dinosauři nejsou ještěři. Oni i ti ještěři jsou dneska problém, protože tradičně se tak říká různým skupinám evolučně vzdálených příbuzných. Dinosauři mají spoustu znaků společných s dnešními ptáky hlavně proto, že ptáci jsou dinosauři. Říkat o ptácích, že jsou potomci dinosaurů dává asi takový smysl jako říkat o netopýrech, že jsou potomci savců. Dinosauři nevyhnuli, pořád jim můžete sypat do krmítek zrní.
    To na obrázku je fylogenetický strom. Asi jste něco podobného někde už viděli. Ukazuje příbuznost různých skupin zvířat. Kvůli zdůraznění jsem ten strom krapet osekala, nejsou tam všechny skupiny. Jen ty hlavní. Prostě abyste si udělali představu, jak se to vyvíjelo z toho společného předka. Ten mimochodem nejspíš vypadal jako to, čemu dneska říkáme ještěrka. Ale vlastně nebyl, protože prapředek existoval předtím, než se ještěrky vyvinuly.
    PS: Tohle je jednoznačně nerdí téma. Půl dne se kreslit s něčím, co nezajímá skoro nikoho kromě podobných pošahanců, kteří to samozřejmě už dávno vědí, je jasně nerdská záležitost.

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    JON: akrobatická letadla maj trochu specifický aerodynamický profil křídla a trochu specifické schopnosti pilota udržet úhel náběhu přesně tam, kde je pro danou orientaci letadla potřeba. běžná letadla s bídou udělaj barrel roll :-) (asi takhle do hloubky jsem to rozpitvávat nechtěl, mě stačilo základní přijetí toho předpokladu, že tomu tak docela nerozumíme.. nepotřeboval jsem takovou vlnu nadšených demonstrací, jak MOC tomu nerozumíme :-)
    HUGH_BOYLAN
    HUGH_BOYLAN --- ---
    HRAFNAIN: My taky ne, ale babička jo. Asi do roku 1992 jsme měli klasickou černobílou Teslu, pořád se muselo kroutit takovym malym pičítkem dolazování signálu a byla s tím obecně trochu sranda. Pak teda naši koupili někde ve slevě Funai, ale taky nic moc, CRT monitor, co měl tatys u pracovního kompu, byl v té době o dost lepší zobrazovací zařízení a měl v té době už docela bavilo programovat. :) Jediný, co jsem teda cenil, bylo, když jsem byl nemocnej, že tatys půjčil video a hromadu filmů ve videopůjčovně a to bylo na TV fajn, Hvězdný Války, Terminátor, etc. ;)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    HUGH_BOYLAN: eh, jasně, hydrofoil efekt, hydrodynamický vztlak, je aerodynamickému vztlaku podobný, ale všimni si: tím, že řekneš, že něco je zhruba podobné, jako něco, tím pořád nepopisuješ mechanismus toho "něco".

    "Prostě kurva proto", umíme to změřit, zopakovat a využít, tak co chcete řešit? ale neznamená, že ten jev chápeme. Sám jsem uvedl příklady pár dalších věcí, u kterých to umíme popsat, ale fakt jen velmi malý počet lidí přišel s tím, "jak fungují uvnitř" - a ještě se většinou mýlili.

    To "proč" se podobá spíš analýze, ptaní se "jak to funguje uvnitř". Když máš hodinky, a jejich analýzou zjistíš, že je tam spousta koleček, ale pak je nedokážeš složit zpátky dohromady, tak je velká otázka, jestli si "zjistil, jak to funguje uvnitř" :-) Současně ale pochopení "jak věci fungují uvnitř" je kritické proto, aby si mohl zkusit, "jak by mohly fungovat jinak", nebo vymyslel nějakou novou věc, která funguje! Zpřesňování popisu, jak věci fungují, není to samé, jako chápání "jak fungují uvnitř". Jako dobře, jsou věci, u kterých si holt s intuitivním chápáním vystačíš: třeba asi nikdo se neptá na to, jak funguje kladivo, zákon zachování hybnosti bereme jako intuitivní věc, taková aristotelovská fyzika. U těch křídel je to napůl stejné, odpor vzduchu, když se od něj opřeme nějakou plácačkou, všichni cítíme, takže zase úplně jako "magie" to nevypadá... i když vlastně je.

    Třeba u té aerodynamiky je to docela hodně zajímavé téma, které vůbec není uzavřené... kromě hledání účinnějších tvarů můžeš hledat třeba tišší tvary, třeba anulární listy vrtulí nebudou nějak ultra-účinější, ale budou o dost tišší (třebsa na dronech), ale zase pro letadla bude blbý, že ty listy nebudou stavitelný, ale zase pokud letadla začneš dělat se spoustou vrtulek, jako drony....
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    HUGH_BOYLAN: ééé, to je právě to. Všichni víme, že tam ten "region of favorable pressure gradient" vzniká. Ale proč vzniká? Jasně, Bernouillho rovnice, krátká a dlouhá trasa obtékání (na tvém schématu chybí, ale bývá to kresleno častěji, než ty oblasti těch tlaků). Jenže to opět popisuje CO se s tím vzduchem děje, a ne PROČ se to děje.

    Nad letícím křídlem se do okolního prostoru šíří informace, že tam to křídlo je, ale žádné jednoduché a intuitivní vysvětlení toho, proč se to děje, prostě dohromady nedáš. Jasně, klesá tam tlak vzduchu, protože z toho prostoru má vzduch tendenci být odsáván jinam. Jenže nezdá se ti to jako porušení kauzality? Aby tam mohl být ten nízký tlak, vzduch musí být nejdřív odsán jinam, pak vznikne podtlak, podtlak pak samozřejmě vede k tomu, že na křídlo působí síla. Jasně, to proudění se ustaví tak, že je podtlak kontinuálně obnovován, ono to není těžké přijmout, že to tak je, a používat to. Ale to ŽE se to děje není odpověď na to, PROČ se to děje. Je to zvedání se do vzduchu za tkaničky od bot, akorát ty tkaničky jsou vzduch, takže to funguje :-)

    Samozřejmě, že takovýhle jevů je ve fyzice spousta, vlastně všechny. Akorát tohle je poměrně jasně definovaná věc, žádné elementární částice a pole, prostě úplně normální molekuly plynu, o kterých máme pocit, že chápeme, co za jakých okolností dělaj. Trik je asi i v tom, že to křídlo není jen 2D profil, ale je to 3D objekt v prostoru, část toho proudění je třeba kolmá na ten průřez, na koncích křídla vznikají turbulence a dá se to celé asi nasimulovat a pochopit... ale dvě hlavní složky vysvětlení, tedy Bernuiliho rovnice a zákon o akci a reakci (jakože křídlo tlačí vzduch od sebe a vztlak je reakce) samy o sobě nic nevysvětlujou... asi jako to, že umíš spočítat gravitační sílu ti vůbec neřekne, co je to gravitace.

    Proudění kolem křídla je velmi komplexní. 2D průřezy tím prouděním jsou jistě cool, ale naprosto nestačí k popisu toho, co a hlavně proč ten vzduch přesně provádí,

    (jinak to video s motorem je asi jiný level... tohle je jen obvyklý level dětského trolení "jak funguje magnet"... ano, některé věci často umíme popsat a popis vydáváme za vysvětlení. čistě magnetická složka elektromagnetického pole bez té elektřiny je mimochodem prý vlastně relativistický jev... že bych to chápal, to říct nemůžu, ale kdyby mi to někdo řekl jako dítěti, udělá to na mě dojem :-)
    HUGH_BOYLAN
    HUGH_BOYLAN --- ---
    XCHAOS: Asi do šesti let jsem to taky nechápal, ale pak jsem začal chodit do modelářského kroužku, kde jsme stavěli z balzy, překližky, hedvábného papíru a dalších vychytávek letadélka, které létala a je to vlastně jednoduchá fyzika.

    MATEEJ
    MATEEJ --- ---
    Prokrastinační řetězec zajímavých faktů:

    Už pár let vedu obchodní korespondenci s Rakušankou Irmi. Letos jsem si poprvé všiml, že její celé jméno je ještě hezčí než ta zdrobnělina - Irmengard.

    Tohle jméno frčelo už v 9. století ve Francké říši a jeho asi nejslavnější nositelkou byla Irmgarda z Chiemsee, dcera krále Ludvíka II. Němce a první doložená abatyše benediktinského kláštera Frauenwörth. Ten má tedy nejen karolinské základy, ale je na něm zajímavé také to, že leží na ostrově Fraueninsel v jezeře Chiemsee na jihovýchodě Bavorska.

    Aerial-image-of-the-Fraueninsel

    Ostrovy jsou v tom jezeře tři.

    Nejmenší, Krautinsel, je neobývaný, v létě je používán jako pastvina.

    Největší se jmenuje Herreninsel, býval na něm augustiniánský klášter, snad dokonce od 7. století, ale koncem 19. století si na něm nechal postavit palác bláznivý Ludvík II. Bavorský. Ten v něm ovšem pobyl pouze pár zářijových dní v roce 1885, když to ještě nebylo dokončené, a po jeho smrti utopením v jezeře Starnberg v roce 1886 byly práce na tomto paláci zastaveny, takže byla dokončena jenom centrální část (celé to mělo vypadat jako Versailles). I tak to stálo víc než další Ludvíkovy zámky, Linderhof a Neuschwanstein, dohromady.

    Aerial-image-of-the-Chiemsee-municipality

    Schloss-Herrenchiemsee-Parkseite-Westen
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam