CAROLIAN: prave na to narazim - pokud ty na venkove prumerne stravis hodinu, a k tomu pripocitas vsechny lidi zijici v "houston is 1 hour from houston", tak prumer prece musi vychazet vyssi
e.g. tady: 10 hours and 50 minutes per week => 1.5h/day
taky asi venkov bude horsi tim, ze sice neni takovy provoz, ale vsechno je dal. tady vychazi na jezdeni nejhur UT a WY
+ " Urbanites spend an average of 39 percent less time driving each week compared to their rural counterparts (10 hours and 20 minutes vs. 14 hours and 25 minutes). [per week]

samozrejme, ze venkov vs mesto a potreba auta mas taky pravdu
People in urban areas are more likely than those in the general population to not own any vehicles at all (15 percent vs. 13 percent).

blby je, ze kazdy zdroj co jsem nasel, uvadi jine cisla a cele to taky bude zkreslene tim, ze neni jak odlisit "per licensed driver" vs "per active driver" :/

QWWERTY: píše o průměrném... v Silicon Valley jsem jezdila 40-50 minut, na venkově jezdím 16 (a to proto, že dělám na opačném konci města)... hodinu denně v autě ale asi PRŮMĚRNĚ strávím - když započítám všechny ty výlety na nákupy, po úřadech, po doktorech, na tréninky, na běžky / kajak atd...

V Evropě je spousta lidí, kteří auto ani nepoužívají (velká města), pže díky hustotě zalidnění se vyplatí tam mít hromdopravu... (když jsem v Praze jezdila do práce z Vršovic na Ruzyň, tak mi to trvalo taky tu hodinu - protože jsem se musela dopravit na metro, a pak od metra... a mmch z Vršovic do Podolí to hromdopravou bylo 50 minut, na kole 30 a pěšky 60)

Taky si pamatujete sousku ucitelku (ci pancelku) jak vas sikanovala, za to neni zadna pampeliska, ale jedine smetanka lekarska?

Tak se uz cca od 90. let prosazuje oznaceni pampeliska (lekarska). A navic puvodni smetanka lekarska (kterou popsal Line) u nas vubec neroste - a pampelisky jsou minoradne komplikovane na taxonomickou klasifikaci, jen u nas jich je asi 300 druhu, ktere dokazou rozlisit vpodstate jen odbornici na pampelisky.

Pampelišky smetánky – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pampeli%C5%A1ky_smet%C3%A1nky

TRISSIE: asi to pro tebe bude překvapení, ale i v usa se záchrankám uhýbá... za více než čtvrt století jsem nezažila, že by záchranka neprojela...

Taky to muže byt ovlivněno dojezdovou vzdáleností záchranych složek. V EU 15 minut kamkoli je v USA asi nereálné.

OMNIHASH: Jsme mistři. :-)

Podle rychlého googlu (respektive Google AI Overview) jde o komplexní problém, který nelze přičíst jediné příčině, ale různé příčiny těch vyšších čísel uvedené přehledem jsou velmi podobné těm americkým.

Je to o to smutnější a ostudnější, že tento rozdíl mezi námi a západní Evropou jistě existoval už v roce 1990, kdy jsme se na ten Západ podívali s touhou a odhodláním ho dohnat a o 35 let později jsme na tom pořád stejně mizerně.

Asi napíšu nejbližšímu poslanci za Motoristy, jestli by s tím mohl něco udělat, to by jistě mělo pomoci, že ano? ŽE ANO???

MATEEJ: rychlej search mi rekl ze evropan v prumeru stravi 3.4 h v aute za tyden
prumerny US citizen cca hodinu denne
takze asi bourame stejne :)

... a vyjma herecké kariéry měl Richard Attenborough i kariéru režisérskou, plnou žánrově velmi rozmanitých filmů, které definitivně výrazně ovlivnily kulturu posledních 50 let.

1992 Chaplin
1987 Volání svobody
1985 Chorus Line
1982 Gándhí
1978 Kouzlo
1977 Příliš vzdálený most

(a volně navážu prokrastinujícím řetězcem)

Mám tendenci motat dohromady Richarda Attenborougha a Michaela Apteda, protože jsou oba Britové a mají tak nějak podobnou filmografii se sklonem k životopisům, ale Apted je o 20 let mladší.

Michael Apted (vybrané filmy):
1999 Jeden svět nestačí
1994 Nell
1988 Gorily v mlze
1980 První dáma country music
1979 Agáta

Titulní role Nell (vlčího dítěte) je možná tou nejlepší rolí Jodie Foster vůbec. Vedle ní v tom filmu hráli další dvě hlavní role Liam Neeson a Natasha Richardson. Natasha Richardson, Natasha Richardson, to jméno je mi povědomé, kde je jí asi konec? Aha, Natasha Richardson byla ta manželka Liama Neesona, která v roce 2009 zemřela v důsledku zranění hlavy způsobeného pádem na lyžích (v rámci lyžařského kurzu pro začátečníky). :-(

Nell je jejich jediný společný film.

V ČR se ročně prodá asi 35 miliónů tatarek - přibližně stejně, jako sprchových gelů

Česko jako velmoc tatarské omáčky. Prodá se jí tu za rok stejně jako sprchových gelů | Forbes
https://forbes.cz/cesko-jako-velmoc-tatarske-omacky-proda-se-ji-tu-za-rok-stejne-jako-sprchovych-gelu/

Když se mluví o historických pandemiích, většinu lidí napadne buď španělská chřipka nebo středověké morové epidemie.

Mezi lety 1915 a 1930, tedy před, během i po španělské chřipce, ovšem Evropu a následně americký kontinent i třeba Indii děsila ještě jiná, dnes už naprosto zapomenutá, a stále tajemná pandemie - encephalitis lethargica. První popsané případy jsou z Rumunska z roku 1915, na vrcholu byla epidemie ve 20. letech a pak po roce 1930 zmizela stejně nečekaně, jako se objevila.

Šlo o neurologické onemocnění, jehož prvním příznakem byl zánět hltanu, následovaný akutními poruchami spánku, svalovou slabostí, obrnou okohybného svalstva a prudkými změnami v chování. Ti, kteří tuto nemoc přežili, byli téměř bezvýhradně postiženi určitou mírou trvalých následků; nejčastěji se jednalo o změny osobnosti, úzkostnost, pokles duševní výkonnosti, v horším případě docházelo k rozvoji těžkého parkinsonismu, jehož podobou byla strnulost, mutismus (neurotická nemluvnost), útlum vědomí a amnézie. Akutní fáze měla vysokou úmrtnost - podle různých studií mezi 20 až 50%, a celkový počet mrtvých se odhaduje mezi 500 tisíc a 1,6 milionů.

U části přeživších se rozvinula katatonie - ještě desítky let po konci epidemii byli někteří z těchto pacientů hospitalizovaní v různých institucích. Výzkum New Yorkského neurologa Olivera Sackse, kterému se některé tyto pacienty povedlo v 60. letech probrat (i když většinou jen krátkodobě) pomocí antiparkinsonského léku L-DOPA, se stal námětem jeho knihy Probuzení (vyšla i v češtině) a filmu Čas probuzení s Robertem De Nirem a Robinem Williamsem.

Nikdy se nepodařilo s jistotou zjistit, co onemocnění způsobovalo. Původní teorie, že šlo o neuroinvazivní formu španělské chřipky, byla vyvrácená, protože v mozkové tkáni pacientů se chřipková RNA nenašla. Obecně přijímanou teorií je, že šlo o součástí post-streptokokálních autoimunitních reakcí, což by mohlo být podloženo pitevními nálezy. Na několika dochovaných vzorcích mozkové tkáně byla v roce 2012 provedena analýza, která prokázala přítomnost RNA fragmentu unikátního enteroviru ve všech vzorcích, ovšem vzhledem ke stáří a způsobu uchování vzorků ani to nemusí být průkazné. Asi tedy nikdy nezjistíme, kde se nemoc vzala ani kam odešla - a jestli se může ještě vrátit.

TRISSIE: Paní Lydia by asi rovnou mohla i do klubu Nomen omen :o)

TRISSIE: to je novodobější obdoba toho, kdy se bílýmu páru narodilo černý dítě a bylo z toho poměrně velký mrzení než se to rozluštilo. No a pak je ještě pár dalších případů z minulosti, asi nejznámější je jak se podobná nepříjemnost s nejasným otcovstvím svedla na ducha svatého:)

Sem viděl takovej zajímavej klip, tak mě napadlo si něco spočítat. Kdyby měla Milky Way velikost Evropy, naše Slunce by bylo velké jen asi 7 mikrometrů, což odpovídá velikosti bakterie nebo jemného prachového zrnka.
Takto si lze celkem pěkně představit, jak obrovská naše galaxie je, vědecký zápis typu 9,46 × 10¹⁷ km asi moc lidem (včetně mně) s vizuální představou tolik nepomůže, ale takhle pomocí měřítka jo.

Ale nesmí se jít s představivostí raději dál :) Si totiž pak člověk představí, že jsme součástí lokální skupiny galaxií (3mio sv. let), která je součástí superkupy galaxií Laniakea (velikost 520 mio sv. let), která čítá přibližně 100 000 galaxií, což je tak velká oblast, že i kdybychom ji vnímali přes měřítko Slunce = 7 μm, tak by ta velikost představovala cca 160× vzdálenost mezi Zemí a Sluncem.. tak to pak přestane dávat lidskýmu mozku smysl, madla k uchopení informace se začnou ztrácet, tak budu doufat, že aspoň ta původní informace o Milky Way byl mírně zajímavý fakt.

XCHAOS: Díky za informaci, že mám tu zelenou tečku hledat uprostřed. Nejprve jsem myslel, že na mě přichází barvoslepost. A teď jeden fakt: Semafory mají vždy červenou nahoře a zelenou dole. V některých zemích je červené světlo viditelně větší, v případě horizontálního uspořádání bývá červená vždy vlevo. To aby to viděli i řidiči se sníženým barvocitem. Přesto nelze u nás dostat řidičské oprávnění, když napřed lékař neověří mj. barvocit na tzv. bublinkách, které jsou asi stejně těžké rozluštit, jako HOWKING

VANEK: mě to taky trvalo. jinak že může celá galaxie mít vlnovou délku ozónu, to mi hlava úplně nebere, ale asi to přesahuje rámec tohohle klubu.

HOWKING: předpokádám, že jde o speciální zrcadlovku. U digitálního fotoaparátu jsem kdysi zaznamenal lepší podání zelené.

Po troše pátrání jsem se dočetl, že každý pixel je zaznamenán sestavením ze 4 barev - červená, modrá a dvě zelené RGBG.
Po třech by se to asi špatně dávalo na snímač.

Bayer filter - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Bayer_filter

Jeden zajímavý fakt (i pro mě) z mé vlastní zahrádky!

Fotil jsem M67 hvězdokupu: [HOWKING @ O ----==== ASTRONOMIE ====---- O]
Táto otevřená hvězdokupa měla být jen pár cvaků jen tak pro radost, zase má být delší dobu zataženo a nemá smysl se pouštět do objektů, které potřebují víc nocí. Dával jsem si záležet, abych postupoval co nejkorektněji (žádné šumové filtry, ostření a dekonvoluce, jen rovnání pozadí a stretch) a tak mě překvapilo, když jsem tam spatřil zelenou hvězdu. Hvězdy nemohou být tak zelené. Podle Planckova zákona není peek na zelené tak výrazný. Proto jsou hvězdy červené, žluté, bílé (to jsou vlastně ty zelené - bílá je velmi nevýrazná zelená) a nebo modré. Tak jsem si říkal co to je? Planeta v těch místech není, že by kometa? Ale ta by se pohybovala - obrázek by byl protažený. Nakonec jsem zjistil že je to galaxie! A jak jsem pátral, není jediná. Patří mezi tzv. hráškové galaxie. Zelená barva na snímcích je způsobena velmi silným vyzařováním O III dvojitě ionizovaného kyslíku vlnová délka ~500,7 nm. Tato emisní čára je tak silná, že způsobuje, že galaxie vypadá na kompozitních snímcích zeleně.

Je to galaxie LB 3596 - https://cdsportal.cds.unistra.fr/?target=LB%20%203596%20
A tak se z snímku jen tak rop radost a objektu, který moc úžasu nevyvolá stal asi nejzajímavější snímek co jsem kdy vyfotil a úžas vyvolal i u mě :D