SALVATOR: Historka, mám historku. Kdysi mě napadlo chodit vejšce na kurz latiny, proč, to už netuším, a ani to není důležité. Každopádně vyučující nebyla zrovna nejostřejší tužka v penále. Jednou nám popisovala následující situaci: Obrátila se na ni nějaká firma zabývající se překladem filmů (zdůrazňuji: mluvíme o vysokoškolském pracovišti), že se v jakémsi filmu objevuje latinský text, ale oni nemají psané dialogy a nevědí, co to je. A že by to potřebovali zjistit. Dumala, dumala, ale anglická výslovnost byla nepřekonatelná. Člověk by řekl, že normální je hodit jim to zpátky na hlavu a říct Sorry, jsem asi debil; nebo Tato svahilská výslovnost nelahodí mým uším, nevim, dál. Ale to ona ne. Vzala libovolný text (mám dojem, že nějakého klasika) a řekla Dejte tam tohle. Tak to vzali a dali to tam a byl z toho průser jak mraky, protože ten text byl něco hezkého ze Zjevení, hrálo to tam docela podstatnou roli a značná část lidí, kteří ovládají angličtinu a alespoň bazálně latinu, se zorientuje.